Jankto: Opatrní Češi říkají "ještě počkej". Směrem nahoru to ale může přijít jen jednou. Nabídku v létě bych asi přijal

Spolu s Patrikem Schickem a Václavem Černým tvoří budoucnost českého fotbalu. Jakub Jankto se letos propracoval do základní sestavy Udinese Calcio, průběžně desátého celku Serie A, a nakoukl i do seniorské reprezentace. V Itálii odehrál devětadvacet zápasů a nyní ho čeká EURO jednadvacítek, na kterém bude patřit k oporám týmu. Magazín HATTRICK přináší exkluzivní rozhovor s českým supertalentem.

„KDYŽ JSTE MLADÍ, TAK VÁM VŠICHNI ŘÍKAJÍ „KONCENTRUJ SE NA FOTBAL, DĚLEJ JEN TOHLE, NA NIC JINÉHO NEMYSLI“ A TAKOVÉHLE KRAVINY. PODLE MĚ JSOU TO ÚPLNÉ NESMYSLY. TAKHLE TO PROSTĚ NEFUNGUJE.“

Jak se vám v Itálii líbí?

Není to tady špatné, ale v budoucnu bych chtěl zkusit i jinou zemi. Jsem tady vlastně v nejsevernějším městě, v Udine, zhruba půl hodiny od hranic se Slovinskem a ten život je tady relativně v klidu. Když bych to měl porovnat třeba s Ascoli, kde jsem hostoval, nebo pak s úplným jihem země, kde už převládá mafie a funguje to tam trochu jinak, tak tady se mi žije dobře.

Jak jste se popasoval s faktem, že Itálie je zemí módy? Setkal jste se s nějakým vyvěšováním vašich kousků, jako to ve svých začátcích prý zažíval Pavel Nedvěd?

S tím problém vůbec nemám, protože se oblékám dobře, ale jsou tu exoti, kteří někdy přijdou ve žlutém tričku, ve žlutém svetru nebo v bílých ponožkách, což je v Itálii masakr… tak těm se to hned v šatně vyvěsí. V týdnu třeba přišel na večeři kluk v černých kalhotách a žlutém svetru, tak tomu jsme to dali hodně sežrat.

Vy jste prý propadl botám…

Neřekl bych, že jsem jim úplně propadl, ale je fakt, že jich mám hodně…

Když jste mluvil o tom, že byste zkusil jinou zemi, myslel jste třeba Anglii?

Nevím, na co narážíte (smích)

Na Londýn nebo Leicester…

O tom nevím o nic víc než vy. Ne vážně, myslel jsem jakoukoli jinou zemi, nic konkrétního. Kamarádi mi pořád posílají články, kdo všechno o mě má zájem, ale já říkám jen, ať už mi dají pokoj. Přestupy se otevírají prvního června, tak potom se o něčem můžeme pobavit, ale teď je to ještě zbytečné.

Kdyby tedy v přestupním termínu nějaká nabídka z dobrého klubu přišla, přijal byste ji?

Dobrá otázka. Asi jo. Jsem hodně zvědavý člověk a hodně v životě riskuji. Češi jsou obecně moc opatrní. Pořád říkají „ještě počkej, vyhraj se, na všechno bude dost času,“ ale já si myslím, že zkusit by se mělo všechno, dokud to jde. Vrátit dolů se můžete vždycky, ale směrem nahoru to může přijít třeba jen jednou.

Nějaký vysněný klub máte?

Tak může to být ten Arsenal nebo Juventus, ten je mi hodně sympatický a s tátou jsme mu vždycky fandili.

 „ČEŠI JSOU MOC OPATRNÍ. POŘÁD ŘÍKAJÍ „JEŠTĚ POČKEJ, VYHRAJ SE, NA VŠECHNO BUDE DOST ČASU,“ ALE JÁ SI MYSLÍM, ŽE ZKUSIT BY SE MĚLO VŠECHNO, DOKUD TO JDE. VRÁTIT DOLŮ SE MŮŽETE VŽDYCKY, ALE SMĚREM NAHORU TO MŮŽE PŘIJÍT TŘEBA JEN JEDNOU. NABÍDKU BYCH V LÉTĚ ASI PŘIJAL.“

Jak se těší na euro? Co říká na ten humbuk kolem Patrika Schicka a je to v Itálii podobné? Jak se těší na svého budoucího spoluhráče Antonína Baráka nebo jak vypadá běžný den hráče italské Serie A. To vše se dozvíte v novém čísle magazínu HATTRICK, které vyšlo ve čtvrtek 8. června.