Na Anglii jsem nezanevřel, kdykoliv bych se tam vrátil, přiznává Skalák, který stále obdivuje Matějovského

Na Anglii jsem nezanevřel, kdykoliv bych se tam vrátil, přiznává Skalák, který stále obdivuje Matějovského

Ostrovy, na nichž strávil zhruba pět let, už jsou pro osmadvacetiletého exreprezentanta Jiřího Skaláka pouze minulost. Rozloučil se s nimi 43 zápasy za Brighton a 26 vystoupeními za Millwall.

V Mladé Boleslavi, se kterou se dohodl na kontraktu do 30. června 2020, už byl připraven na lavičce proti Viktorii Plzeň (2:2) a nakonec si zahrál posledních dvanáct minut. O něco výraznější vytížení zřejmě přijde devatenáctý únorový den na jablonecké Střelnici...

"V Brightonu jsem prožil krásné období, postoupili jsme do Premier League, v ní jsem sice nenaskočil, ale nevadí, život jde dál. Pak jsem to chtěl zkusit znovu ve druhé anglické lize, vybral jsem si Millwall, bohužel mi to fotbalově úplně nesedlo. Nedá se nic dělat, ale neměnil bych. Prožil jsem tam krásných pět let, i když od Millwallu jsem očekával víc. Ale nejsem zklamaný a na Anglii jsem nezanevřel. Kdykoliv bych se tam vrátil," přiznal na stránkách fkmb.cz odchovanec Sparty.

"V Anglii se mi líbilo, jak jsou lidi vzájemně vstřícní, jak dokáží pomoct. Za celou dobu jsem necítil žádnou závist, všichni byli přátelští. To se mi hodně líbilo a docela i obohatilo v poznání, jak se má člověk chovat. Šel jsem tam s přesvědčením, že nebudu mít nic zadarmo, že budu muset o svoji pozici bojovat více než ostatní a budu muset tvrdě makat, jak mě to v Česku naučili trenéři, pod kterými jsem pracoval. A rozdíl mezi anglickým a českým fotbalem? V Česku je fotbal více svázaný taktikou, v Anglii se hraje otevřeněji, ve větší rychlosti, s množstvím osobních soubojů, čili více pro lidi. A bezesporu nesrovnatelným rozdílem jsou fanoušci. To je obrovský rozdíl," zaznělo z úst Skaláka.

Do českého prostředí se vrátil fotbalově i lidsky zkušenější. "Nyní se vracím do známého prostředí, kde se mně před odchodem do Anglie dařilo. Boleslav byla pro mě jednoduchá volba, proto jsem tady. Jsem v nejlepších fotbalových letech, nechtěl jsem v Millwallu sedět na lavičce. Chci hrát. Věřím, že fyzickou kondici mám dobrou, zraněný jsem nebyl, odtrénoval jsem všechno. Připravoval jsem se i sám navíc, protože jsem čekal, že změna klubu může nastat, a chtěl jsem být co nejlépe nachystaný," pokračoval na fkmb.cz nový kolega Řezníka, Matějovského, Malínského, Zrmhala a spol.

Pomoci by chtěl i Karlu Jarolímovi, jenž po návratu na boleslavskou lavičku pořád ještě nevyhrál a už odkoučoval osm zápasů. "Mluvil jsem s ním, než jsem smlouvu podepsal. Chtěl jsem znát jeho názor. Znám ho dlouho, vedl mě tady, pak jsem pod ním byl i v národním týmu. Věřím, že můžeme navázat na úspěšnou spolupráci, kterou jsme měli předtím," doplnil na fkmb.cz křídelník.

Tým z města automobilů zažil v zimě velkou obměnu. Co říká momentálnímu kádru? "Všechno jsou to kvalitní hráči. Individuální kvalitu musíme společně prokázat v týmu a přenést ji hřiště. Kluky znám a nebudeme se vymlouvat, že jsme tu noví a že si vše musí sednout. Když jsou kvalitní hráči, musí si to sednout hned. Čím větší konkurence, tím líp, to pak každý hráč ze sebe musí vymáčknout maximum," přidal.

Je rád, že v klubu zastihnul devětatřicetiletého veterána Marka Matějovského. "S Matějovským se znám ještě ze Sparty, když se on vrátil z Anglie. Je to fantastický fotbalista, se kterým jsem si chtěl vždycky zahrát, a protože jsem byl tenkrát mladý, tak se mně to pořádně nepodařilo. Když jsem byl v Anglii nyní já, tak jsme si několikrát psali. Potkal jsem se tam s hráči, kteří s Matějovským hráli, a bavili jsme se o něm. Stále jej obdivuji a těším se na to, že si spolu nyní v boleslavském dresu zahrajeme," citovaly stránky fkmb.cz někdejšího hráče Brna, Slovácka i Ružomberoku.

Svědík, Hoftych, Jarošík, Horejš či Šilhavý? Kdo se jednou stane nástupcem slávistického krále Trpišovského?

Zdroj: fkmb.cz