Bezpečnost práce ve fotbale

Bezpečnost práce ve fotbale

Bezpečnost práce ve sportu obecně je jednou z významných otázek sportovního práva. S ohledem na důležitost ochrany zdraví sportovců je tomuto tématu věnována i zvýšená pozornost ve světě fotbalu. Problematikou bezpečnosti práce se ve významné míře zabývají všechny významné organizace, které jsou ve fotbalovém prostředí aktivní, a to ať už jde o subjekty na národní nebo mezinárodní úrovni.

Na prvním místě můžeme určitě zmínit Světovou fotbalovou federaci FIFA, jež se snaží chránit zdraví všech fotbalistů, ať už se fotbalu věnují na amatérské nebo profesionální úrovni. Kromě ochrany hráčů prostřednictvím fotbalových pravidel FIFA sama, případně prostřednictvím svých členských kontinentálních asociací, poskytuje špičkové lékařské služby na všech oficiálních mezinárodních turnajích. V souvislosti se zdravím hráčů se FIFA také zavázala k prevenci fotbalových zranění a k podpoře fotbalu jako zdravé činnosti. Pro tyto účely FIFA dokonce založila i speciální orgán Medical Committee - lékařský výbor, jenž dohlíží na organizaci zdravotnických služeb. 

Klíčovými prvky k prevenci úrazů je výzkum a vzdělání. K tomuto FIFA každoročně pořádá několik lékařských kurzů, workshopů a jiných akcí s tím souvisejících. Prostřednictvím výukových, výzkumných a osvětových kampaní zaměřených na témata, jako je např. náhlá srdeční zástava, se FIFA neustále snaží předcházet úrazům a sdílet své znalosti fotbalové medicíny. 

V souvislosti s prevencí zranění FIFA zavedla zdarma i online Diplom fotbalové medicíny, který zahrnuje vzdělávací moduly o zraněních, jejichž autory jsou špičkoví a mezinárodně uznávaní odborníci. Diplom byl navržen tak, aby pomohl lékařům naučit se diagnostikovat a zvládat běžné úrazy a nemoci související s fotbalem, včetně témat, jako je prevence úrazů, výživa a manipulace s konkrétními poraněními, jako je například ve fotbale časté poranění předního zkříženého vazu (ACL). 

S ochranou zdraví bezprostředně souvisí i téma boje proti dopingu. K této problematice zastává FIFA konsistentní názor, a sice že pro doping není ve sportu žádné místo. Jednou z hlavní zásad sportovní činnost je totiž zásada rovnosti, a proto jakékoli zvýhodňování sportovce je přísně zakázáno, a v případě porušení následně i trestáno.

Tématu ochrany bezpečnosti fotbalových hráčů ze zdravotního hlediska se ve velké míře věnuje i světová hráčská unie FIFPRO – organizace, která hájí na mezinárodní úrovni práva a zájmy více než 65.000 profesionálních fotbalistů po celém světě. FIFPRO nedávno spustilo globální projekt na téma duševního zdraví, osvětu a prevenci šíří v souvislosti s často podceňovanými úrazy hlavy a věnuje se také zdravotním rizikům spojeným s náročností rozpisu fotbalových zápasů a s tím souvisejícím nedostatkem odpočinku hráčů. Kromě aktivních hráčů FIFPRO myslí i na ochranu zdraví fotbalistů po skončení jejich profesionální kariéry a nabízí hráčům možnost zapojit se do projektu zaměřeného na poskytování zdravotní péče i během „života po fotbale“.

V souvislosti s otázkou bezpečnosti práce ve fotbale je spojena i Česká asociace fotbalových hráčů, jež je spolkem, sdružující fotbalisty působící v České republice na profesionální i amatérské úrovni a zabývající se ochranou jejich zájmů. ČAFH je členem výše zmíněné mezinárodní, uznávané asociace fotbalových hráčů FIFPRO a nabízí svým členům právní poradenství v oblasti sportovního práva. Hráči mají možnost obrátit se na ČAFH mj. při přestupech, uzavírání smluv, ale i v případě problémů s klubem nebo hráčským agentem a porušování povinností z jejich strany. ČAFH poskytuje svým členům veškerý právní servis od pouhé rady, přes kontrolu smluv až k zastupování v rámci arbitrážních řízení a jiných sporů.

Není proto žádným překvapení, že v souvislosti s ochranou zdraví hráčů, respektive otázek spojených s bezpečností práce ve fotbale, ČAFH vynakládá maximální možné úsilí pro zlepšení těchto podmínek v současně nastaveném systému. V této věci se ČAFH dále podílí i na šíření osvěty za účelem ochrany zdraví fotbalových hráčů. Například před časem se ČAFH zapojila do projektu Výzkumného ústavu bezpečnosti práce s názvem BOZP ve fotbale, jehož cílem bylo zmapování situace týkající se bezpečnosti zdraví při práci sportovců se zřetelem na nejčastější úrazy, a to zejména v podmínkách fotbalových organizací a klubů. V tomto průzkumu byl kladen důraz především na profesionální hráče, tedy hráče z I. a II. české fotbalové ligy, jelikož jsou tito v poměru ke svému klubu, jenž naplňuje základní znaky pracovně-právního vztahu.

Hlavním cílem celého projektu by měl být návrh odpovídajícího nastavení bezpečnosti práce v rámci fotbalového prostředí a související doporučení pro sportovní subjekty. Současně by mělo dojít k podnícení legislativní změny ohledně právního postavení profesionálních sportovců v České republice vykonávajících činnost ve prospěch sportovních klubů.

Pro naplnění cílů projektu bylo nejprve nutné zjistit skutečný stav bezpečnosti práce ve zkoumaném systému. K tomuto se každý hráč vyjádřil prostřednictvím dotazníku s obecně formulovanými otázkami a závěrečným celkovým hodnocením. Dále se dotazovaným kladly otázky související s pracovními úrazy, zejména na příčiny a zavinění, druh zranění či jiné faktory s tím související. V neposlední řadě nelze opomenout ani skutečnost, že všichni dotazovaní se závěrem vyjádřili i k otázce právního postavení sportovce na území České republiky. Na formulaci a tématice otázek se společně s VÚBP podílela i ČAFH.

Pro úplnost je nutné poznamenat, že celkový počet respondentů jednotlivých otázek je různý, neboť odpovědi na záznamových arších byly ne vždy správně a čitelně vyplněny. Některé odpovědi tak byly zaznamenány chybně, jiné zůstaly zcela bez odezvy. Přesto se podařilo získat na všechny otázky potřebný počet odpovědí pro zjištění objektivního skutkového stavu bezpečnostního systému. Všechny dosažené výsledky byly následně podrobně rozvedeny v analýze, včetně všech zkoumaných hypotéz, pomocných grafů a jiných popisných statistik.

Bezpečnostní systém

Úvodem se VÚBP zaměřil ve svém dotazníku na otázku týkající se vstupního školení o bezpečnosti sportovního výkonu při příchodu hráče do nového klubu, případně zda byli tito hráči alespoň ze strany klubu informováni o rizicích práce fotbalových hráčů a o preventivních opatřeních před nimi. K překvapení VÚBP byla valná většina odpovědí záporná. Na tuto otázku odpovědělo 165 dotazovaných, přičemž zhruba 78 % odpovědí bylo záporných. 

Na druhou stranu kluby relativně promptně zareagovali na pandemickou situaci Covid-19, když většina respondentů v odpovědích uvedla, že kluby hráče včasně informovaly ohledně onemocnění Covid-19 a o opatřeních s tím související. V této souvislosti i většina hráčů dále uvedla, že klub nastavil preventivní opatření z důvodů omezení šíření nemoci Covid-19. K tomuto se kladně vyjádřilo 95 % hráčů ze 167 dotazovaných.

Sportovní činnost je natolik specifická, že pro pravidelné podávání maximálního sportovního výkonu je k této činnosti třeba zahrnout i potřebnou regeneraci. Z odevzdaných dotazníků se potvrdila hypotéza, že valná většina hráčů (92 % všech respondentů) má možnost využít regenerační prostředky. V případě možnosti využití regeneračních prostředků, tak hráči věnují regeneraci při tréninku delší čas. Z prokázaného jasně vyplývá, že většina hráčů věnuje regeneraci při tréninku zhruba časový interval o délce do 30 minut. Ovšem z průzkumu i vyplynulo, že ne všichni hráči možnost užít regenerační prostředky vůbec mají. 

V neposlední řadě je pro úplnost dále nutné poznamenat, že obdobné procento hráčů, kteří mají možnost užití regeneračních prostředku, mají i možnost využití týmového fyzioterapeuta.

Nezbytnou součástí sportovního výkonu je i patřičné protažení. V této problematice valná většina respondentů z I. ligy (zhruba 95 %) odpověděla, že protažení probíhá pod odborným dohledem kondičního trenéra. Situace ve II. lize dopadla o poznání hůře, protažení pod odborným dohledem kondičního trenéra probíhají pouze u poloviny dotazovaných hráčů, přesto však valná většina z nich (zhruba 80 %) uvedla, že trenéři i tak dbají na důkladné protažení před tréninkovou jednotkou.

Hráči navíc dostali v rámci dotazníku za úkol známkou na stupnici 1 až 10 v průměru ohodnotit úroveň zajištění celkového systému bezpečnosti a ochrany zdraví ve vlastním fotbalovém klubu, přičemž platilo, že čím vyšší známka, tím lepší úroveň. Názory hráčů klubů I. a II. Ligy jsou podobné, když se zprůměrované hodnocení pohybuje kolem známek 6 a 7, a tedy je zřejmé, že existuje prostor pro zlepšení.

Pracovní úrazy

Následující částí zmíněného dotazníku bylo zaměření na pracovní, respektive sportovní úrazy. Cílem této části bylo zejména objasnit možné příčiny zranění, druh zranění či jiné skutečnosti s tím související. 

Z výsledků vyplynulo, že rozdíly v příčině zranění závisí na herním postu hráče. Hráči byli dotazováni, zda jim bylo zranění způsobeno cizím zaviněním, zaviněním vlastním nebo technickým a klimatickým prostředím. Zatímco pro útočníky je nejvíce typické cizí zavinění (cca 45 % případů u všech dotazovaných útočníků), pro zbývající posty je to zavinění vlastní (v průměru 44 % případů u zbylých hráčů).  

Pokud jde o rozdělení úrazů podle druhu, tak nejčastějším druhem jsou svalová a šlachová zranění, případně kloubní a kostní poranění. S těmito druhy zranění se potýká většina hráčů na všech postech. Nicméně určitý druh zranění jako je například poranění hlavy, zubů a očí postihuje nejvíce brankáře. Jiný druh zranění jako jsou orgánové a hlubší zranění, zas postihuje nejvíce záložníky.

Závěrem této části je nutné poznamenat, že nebyla prokázaná závislost mezi absolvováním vstupního školení o bezpečnosti a počtem zranění hráče. Nelze tedy usuzovat, že by se hráči po absolvování vstupního školení zranění vyhýbala v menší míře.

Zaměstnanecký poměr

V českém fotbalovém prostředí je otázka zaměstnaneckého poměru stále jedním z nejvíce diskutovaných právních témat. Česká republika, Rumunsko a Slovinsko jsou totiž jediné tři země v Evropě, kde hráči neuzavírají pracovní smlouvy, ale vykonávají své činnosti na živnost. Na základě tohoto právního postavení jim tak stát neposkytuje plnou podporu. V obecné rovině je status OSVČ na výrazně nižší úrovni právní ochrany než status zaměstnance, kterého v plném rozsahu chrání zákoník práce. V případě zaměstnaneckého poměru by se tak hráčům ulevilo v mnoha ohledech. 

Současně nastavený systém totiž klade na hráče příliš veliké nároky na finanční gramotnost, jelikož odpovědnost za včasné daňové a zdravotní odvody mají hráči samotní. Navíc ve státech, kde jsou hráči zaměstnanci, je standardem kolektivní smlouva, často i povinné odvody do důchodového fondu, které hráčům zajišťují rozložení příjmů a následnou stabilitu příjmů i po skončení aktivní kariéry. V neposlední řadě v souvislostí s pandemií Covid-19 je nutné poznamenat, že na hráče se nevztahoval program Kurzarbeit, který by jim mohl zajistit stálý příjem i v době pandemie, zatímco pro ostatní zaměstnance tento institut platil. Všechny výše uvedené pomocné mechanismy tu v České republice pro hráče bohužel neplatí. Proto i tato problematika v konečném důsledku zasahuje do otázek bezpečnosti práce ve fotbale, a proto jí byla věnována pozornost i v našem průzkumu.

Cílem této části dotazníku bylo zjištění skutkového stavu, jak na otázku zaměstnaneckého poměru nahlíží samotní hráči. Proto klíčová otázka, která byla hráčům pokládána, zněla: „Jste pro změnu vztahu mezi hráčem a klubem na zaměstnanecký poměr?“

K otázce zaměstnaneckého poměru byla zjištěna statisticky významná závislost na dalších aspektech respondentů, jako jsou věk a post hráče. K této otázce se pouze v kategorii hráčů do 18 let nevytvořil převládající názor. Zbylé věkové kategorie již vždy potvrdily svůj zájem o změnu vztahu mezi hráčem a klubem. Tedy s přibývajícím věkem se zvyšoval i zájem o změnu právního postavení.

V konečném důsledku se na tuto otázku vyjádřilo přes 162 profesionálních hráčů, přičemž 111 z nich se vyjádřilo kladně pro změnu pracovního poměru mezi hráčem a klubem, tedy zhruba 66 % ze všech dotazovaných. Největší procento zastánců změny právního postavení bylo v české fotbalové nejvyšší lize, přičemž zájem o změnu nejvíce zastávali brankáři. Naopak nejmenší zájem o změnu projevili záložníci, a hned v závěsu za nimi byli útočníci. Obránci se k této otázce vyjádřili víceméně ve stejném počtu.

Závěr

Přestože počet odpovědí na jednotlivé otázky byl různý, podařilo se na každou otázku odpovědět v dostatečném počtu, aby výsledný záznam odpovídal zjištění relevantního skutkového stavu. 

Průzkum prokázal několik stanovených hypotéz. Ukázalo se, že počet zranění je závislý na herním postu hráče. Stejně tak bylo zjištěno, že herní post ovlivňuje i zavinění a druh zranění. Dále z průzkumu jasně vyplynula hypotéza, ohledně rozdílu poskytované péče hráčům působícím v I. a II. lize. Zatímco hráči hrající v nejvyšší fotbalové lize jsou oprávněni využívat regeneračních prostředků, týmových fyzioterapeutů a jiných služeb klubem nabízených, hráči nižší úrovně mnohdy tyto možnosti ani nemají.

Česká asociace fotbalových hráčů tak věří, že výsledky tímto dotazníkem získané nyní poslouží jako podklad pro budoucí rozvoj bezpečnosti práce ve fotbale, poskytnou klubům zpětnou vazbu a budou impulsem pro zlepšení dosavadních podmínek bezpečnosti práce. Zároveň ČAFH doufá, že vyjádřený názor hráčů ohledně právního postavení fotbalisty bude podmětem pro budoucí legislativní změny za účelem vzniku zaměstnaneckého poměru mezi klubem a hráčem.