Povídka: Jak Rosický našel Spartě trenéra?

Byl poslední květnový den a na Letné se právě schylovalo ke zveřejnění rozhovoru s jedním ze sportovních ředitelů, který měl uchlácholit fanoušky poté, co je dřívější rozhovor s druhým ze sportovních ředitelů (a majitelem v jedné osobě) rozpálil do běla. No, nepovedlo se.

Tomáš, který ještě v minulé sezoně nebyl tak zkušený, aby vybíral hlavní posily kádru nebo převzal zodpovědnost za jeho katastrofální výsledky, byť deset let sbíral zkušenosti v jednom z nejlepších fotbalových klubů světa, zatímco ten zkušenější skupoval uhelné elektrárny ve Francii, už toho měl totiž tak akorát dost. 

Právě seděl na letišti v Kodani, kde poslední dva týdny usilovně hledal nástupce Pavla Vrby, a na koleni dopisoval poslední odpovědi na otázky z klubového mediálního oddělení – jediné části klubu, která dlouhodobě dělala klubu čest.

„Zatím jsem nenašel dlouhodobého trenéra pro Spartu, pod kterým by se tým neustále rozvíjel,“ naťukal agresivně na klávesnici a odeslal odpovědi rovnou na Letnou. Zkontroloval transfermarkt, o jaké potenciální posily mezitím přišel, a zaktualizoval super.cz. Pak zaklapl svůj starý laptop a vyrazil rovnou do chobotu. Fronta mezitím úplně zmizela. 

„Toho Jedličku jsme asi měli udělat,“ povzdechl si, až ho zabolelo v zádech. Nato si vzpomněl, že v Legolandu šlápl na kostičku a natáhl si chodidlo. Vyndal z kabely telefon a za chůze napsal klubovému fyzioterapeutovi, že se u něj odpoledne staví. Jen, co „dosedne na Ruzyni“.

„Oki, a toho trenera si nasel?“ objevilo se mu na displeji, když už se chystal aktivovat letový režim.

„Priske,“ odpověděl narychlo, zatímco už mu letuška klepala na rameno na znamení, ať už si s dovolením vypne ten telefon.

V tom si všiml nevinného překlepu, který by za normálních okolností s perfekcionismem sobě vlastním napravil. Ale nebyl čas! Letuška byla neoblomná jak Matěj Pulkrab a osobně dohlédla na to, že si telefon okamžitě vypne.

Za patnáct minut už se letadlo vznášelo nad Kodaní a citace z Tomášova rozhovoru na všech zpravodajských webech. 

Jeden z nich si právě četl i fyzioterapeut, jenž zřejmě jako jediný disponoval informací, že klub přebírá jakýsi kouč Priske. Pln rozhořčení okamžitě zamířil rovnou do mediálního oddělení, aby jim tam ukázal, jak to s tím zachraňovacím rozhovorem posrali. „Teď si zas všichni budou myslet, že jsme tady úplně neschopný!“ křičel na celou kancelář a mával mobilem s otevřenou esemeskou.

Po ověření čísla a porovnání časů odeslání obou informací se všichni shodli, že „Priske“ je aktuálnější stav než „nenašel jsem trenéra“ a vlastně jim na té situaci nepřišlo nic zvláštního. Na protichůdné zprávy, měnící se z minuty na minuty, a stav, kdy levá ruka neví, co dělá pravá, byli za ta léta zvyklí. Jen si rutinně zjistili, kdo že to ten Priske vlastně je, a vyslali tu radostnou novinu do světa.

Mezitím Tomáš přistál na ruzyňském letišti a okamžitě si zapnul mobil, aby co nejrychleji napravil překlep, který mu po celý let nedal spát. „Priste“ naťukal do mobilu a odeslal fyzioterapeutovi. 

Mezitím už mu ale nahoře na displeji přejížděly náhledy esemesek jako „pecka, gratuluju, konečně, super úlovek“ a tak dále.

Nějak mu docvaklo, že majitel asi zase někoho „podepsal“ bez jeho vědomí a kredit za to připsal jemu, takže se tím příliš nezabýval. Ale pak si otevřel efotbal.cz a nemohl uvěřit svým očím. „Kdo to do prdele je?“ vykřikl, zatímco očima skenoval titulky článků o novém trenérovi, kterého si údajně přivezl z Dánska.

Když pak po šesté za poslední dva měsíce začal upadat do absolutní beznaděje, cinkla mu další esemeska. Od šéfa. „S koucem uz jsem mluvil, pouziva video, s mym systemem souhlasi a vi, za jak dlouho se bek vrati do defenzivniho postaveni. Dobra prace, gratuluji.“

Povídka vyšla v nejnovějším čísle časopisu Hattrick s Karimem Benzemou na titulní stránce. Právě teď si ho můžete pořídit na stáncích a kromě příběhu obrozeného francouzského kanonýra z Realu Madrid si v něm přečíst třeba:

• Příběh sedmnáctileté hvězdy Barcelony Gaviho, jenž se prosadil i v červnovém pražském utkání Ligy národů Česko-Španělsko (2:2).
• Pohled Jiřího Hoška na novou etapu Newcastlu, z něhož saúdskoarabští majitelé možná udělají nový Manchester City. Nebo ne?
• Malé zamyšlení nad budoucností českého fotbalu. Kde jsou ti talenti z regionálních akademií, které „skvěle fungují“ už sedm let?

Anebo si můžete prolistovat dvě velké přílohy:

• O uplynulém ročníku FORTUNA:LIGY. Proč Plzeň vyhrála titul a kdy ho Slavia ztratila?
• O ženském fotbale. V česku i v zahraničí.
•