Jeden z nejlepších individuálních výkonů českého hráče v historii TOP 5 evropských lig slaví přesně 20 let

Jeden z nejlepších individuálních výkonů českého hráče v historii TOP 5 evropských lig slaví přesně 20 let
OBSAHUJE VIDEO

Představte si situaci, že by se nejlepší český útočník současnosti Patrik Schick přesunul mezi tři tyče svého Leverkusenu místo finského reprezentačního brankáře Lukáše Hrádeckého a posledních třicet minut čelil v mnichovské Allianz Areně nájezdům výrazných individualit jako Gnabry, Mané, Sané, Müller či Musiala, které nasázely v úvodních čtrnácti bundesligových kolech 47 branek, díky čemuž nemají ve vyspělé Evropě konkurenci.

K podobnému momentu už totiž jednou došlo. Stalo se tak 9. listopadu 2002, čili přesně před dvěma dekádami a i když vše proběhlo v kapku jiných kulisách, společných podobenství není málo.

Brankářské rukavice svého Dortmundu si tehdy navlékl nejlepší střelec v historii české reprezentace Jan Koller. Vítězi české i belgické ligy bylo 29 let, byl na vrcholu sil a ve vestfálských barvách působil druhým rokem.

V "Der Klassiker" se jednoznačně zapsal do historie německého fotbalu poté, co byl v 66. minutě po druhé žluté kartě za protesty vyloučen Jens Lehmann, a protože už Borussia tou dobou třikrát střídala, svatyni šel v oranžovém dresu někdejšího německého reprezentanta hájit právě "Dino".

V nejsledovanějším zápase německé branže už měl tou dobou za sebou i první branku utkání, jíž rozesmutnil přítomných 66 tisíc diváků na tehdejším Olympijském stadionu a byť dobové domácí ofenzivní ikony jako Ballack, Santa Cruz, Pizzaro, Salihamidžić nebo Elber výsledek později otočily, on sám dortmundskou branku zamkl a až do konce třaskavého šlágru neinkasoval.

"Bojovali jsme spolu o titul a u nich to vykrystalizovalo tak, že jsme jsme měli dva vyloučené a už jsme nemohli střídat. Tak jsem musel jít do brány já," zavzpomínal v podcastu Dobojováno nyní devětačtyřicetiletý internacionál.

Protože jako kluk začínal vzhledem ke své výšce právě v bráně, nějaké základy měl a k brankářským rukavicím neměl nikdy daleko. "Už tenkrát jsem si po trénincích tu a tam stoupnul do brány, kluci na mě stříleli a dělali jsme nějaké sázky. Když jsem tak zažil brankářskou anabázi už jako dítě, ujal jsem se toho já. Během toho zápasu jsem si na juniorská léta nevzpomněl, ale pak samozřejmě ano. Pro Němce to byl šok, novináře to hodně zajímalo, takže jsem dával spousty rozhovorů," přidal bývalý kanonýr Lokerenu, Anderlechtu i Monaka.

Pozdvižení z toho tenkrát bylo vážně velké a několik dní se při fanouškovských debatách neskloňovalo nic jiného. Jeho bájný výkon ocenil také renomovaný Kicker a zcela zaslouženě. Kollera nepřekonal vůbec nikdo. Lapil několik střel a spolehlivě stahoval veškeré centry ze vzduchu...

"Tenkrát jsem se jako brankář dostal do sestavy kola. Byl jsem tam asi 25 minut a jak jsme měli oproti Bayernu o dva hráče míň, po celou dobu jsme se nedostali z vlastní šestnáctky. Zatlačili nás, bylo to jen o jednu trefu a potřebovali to zlomit. Jenže mi ani za boha nemohli dát gól," vrátil se ke svým slavným chvílím u našich západních sousedů.

Jedinou kaňkou na jeho památném večeru bylo, že vestfálský obr nakonec odjel z Mnichova bez bodů. "Ten zápas jsme sice prohráli, ale tento moment vstoupil do bundesligvé historie," uzavřela tuzemská legenda.

Kéž by zažil český fotbal takových hvězdných okamžiků v rámci TOP 5 evropských lig co nejvíc a fanoušci je mohli s podobným zatajeným dechem sledovat a obdivovat podobně jako sám Koller na výše uvedené fotografii.

Slavia ve Zlíně, Sparta se Slováckem a s ČB, Plzeň s Brnem a v Praze s Pardubicemi. City-Chelsea, Schalke-Bayern