Začíná Sparta před finišem ztrácet dech? Vůbec ne. Jen Slavia ho nebezpečně nabírá!

Když po 26. kole vystřídala Sparta Slavii na čele tabulky, mnoho fanoušků to vzhledem k aktuální formě obou týmů pokládalo za definitivní. Jenže stačila dvě kola a situace je zase jiná. Nejen v tabulce, ale i při pohledu na sebevědomí obou celků. Co se stalo a jak to asi bude vypadat dál?

Prakticky od startu jara spustila Sparta svou velkou stíhací jízdu. Fungovalo jí to vepředu i vzadu, svým ofenzivním trojzubcem rozbodala všechno, co se odvážilo postavit se mu do cesty. Rozrazila si dveře do finále českého poháru, v lize zvítězila devětkrát v řadě. Poslední výhra ji dokázala dostat na vytouženou pozici, na první příčku před Slavii.

S ní si pak dala rande doma na Letné, tohle byla ideální možnost, jak přešlapujícího rivala dorazit. Navíc ve svém království, což by chutnalo hned dvojnásob. Místo toho ho však nechala se nadechnout. Ukázala mu svou zranitelnost a nakonec byla ráda, že čelo tabulky uhájila po vydřené remíze 3:3.

Tento víkend už takové štěstí ale neměla. Podruhé v řadě brala jen bod, remízu 1:1 ze Slovácka vydolovala gólem z vymyšlené penalty. Byť herně to špatné úplně nebylo. Po většinu zápasu měli hosté převahu, drželi balón na kopačkách. Vyložených šancí si moc nevyprodukovali, to však proti partě Martina Svědíka nedokáže téměř nikdo.

Dopadlo by to každopádně mnohem lépe, kdyby měl Jan Kuchta v koncovce víc štěstěny, kdyby se na place proháněl jeho útočný druh Tomáš Čvančara. Respektive kdyby tam nebyli fotbalisté jako Awer Mabil, kteří na titulovou hru nemají. A nemají ani na Spartu, jen to její trenér Brian Priske nemůže říct nahlas. Zvlášť u Mabila, jehož si do týmu v zimě sám přivedl. Byl to omyl. Stejně jako skoro všichni ostatní, co letos v lednu Spartu posílili. Absolutním propadákem byl navíc i Jakub Jankto, jenž dorazil o pár měsíců dřív.

V úvodní části jara sice Spartu její přestupová politika tolik nebolela, ve výsledku by ji ale mohla obrat o titul. Právě síla na lavičce může totiž ve finále sehrát klíčovou roli. A asi jen blázen by tvrdil, že Priske tam má větší kvalitu než Trpišovský.

Navíc se Slavia už zase zdá být hodně silná. Po skvělém výkonu na Letné obstála v dalším derby, tentokrát v tom vršovickém. Klokany doma rozjezdila 3:0 a mohlo to být i mnohem víc. Zkrátka ukázala sílu a obrovské sebevědomí, které jí mimo jiné dodal právě střet na Letné. A také Peter Olayinka, jenž se proti Bohemians vrátil po vypršení trestu zpět do sestavy a rychle se zapsal mezi střelce.

Slavia tak ligu zase vede, byť samozřejmě jen o skóre. Tak jako tak to bude boj až do konce nadstavby, mnoho dalších ztrát si ani jeden z celků nebude moct dovolit. Platí to i o příštím kole, kdy Slavia jede na Baník a Sparta do Plzně.

Asi netřeba dodávat, že pro domácí půjde o bitvy jara. Svým způsobem i pro hosty…