Navrátilec Doležal o angažmá v Polsku: Chtěli jsme domů, tam to nešlo. Klub kanonýrů je pro mě velká věc

Martin Doležal? To jméno v Česku dlouho evokovalo branky. Pravidelně je střílel v Olomouci, v Jablonci si pak díky výkonům vystřílel reprezentaci i angažmá v Polsku. To ale nemělo dlouhého trvání, na tuto sezonu se vrátil zpět. Nejen kvůli rodině, ale z části také kvůli touze dosáhnout na Klub ligových kanonýrů. Zbývá osm tref. „Rád bych to stihnul letos,“ říká pro eFotbal.cz.

V Karviné už nějakou dobu jste, jak se cítíte? 

„Cítím se dobře. Mančaft je dobrý, kabina je super. Zatím můžu mluvit jen v superlativech. Výsledkově to sice není úplně ono, ale se vším kolem jsem spokojený. Jsem rád, že tu jsem.“

V Česku jste měl nálepku střelce, u vás prostě byly góly zaručeny. Proč to v Polsku tolik nešlo? 

„Sám nevím. Byl tam trenér, který chtěl hrát spíš na protiútoky. Jelikož ta rychlost u mě není tak velká, tak mi to nevyhovovalo. Jsem spíš hráč do šestnáctky, na centry, těžím ze standardek. V Polsku jsme takhle nehráli.“ 

Říká se, že fotbal v Polsku jde nahoru. Potvrdil byste jeho kladnou pověst? 

„Určitě jdou nahoru. Mají větší finanční možnosti než my, ale myslím si, že tady se s hráči líp pracuje. V Polsku to není zas tak vidět. Ligu táhnou hlavně cizinci, které si můžou dovolit. Hodně z nich ale za pár let odchází. Jsou to avšak individuality, týmově je to na větší úrovni tady. Co se týče taktiky, tak na to tam moc nehrají. Zlepšuje se to tam, ale na ty peníze, které tam jsou, tak by to mohlo jít ještě líp.“ 

Nelákalo vás ještě zkusit to někde venku? 

„Už ne. Hlavně kvůli rodině. Syn jde za rok do školy, takže jsme to směřovali domů, aby si tu našel kamarády a cítil se dobře.“ 

Co rozhodlo pro Karvinou? 

„Její geografická poloha určitě hrála roli. Když jsem skončil v Polsku, tak jsme rozhodili sítě, kde by mohl být zájem. V Karviné ten zájem byl. Měl jsem z toho radost, vyšlo to. Domluvili jsme se rychle, to bylo rozhodující.“ 

Když se trenéra Tomáše Hejduška ptali, co posily a co třeba Libor Kozák, hlásil, že chce trochu jiné typy. Úplně stejní hráči nejste, podobní ale ano. Říkal vám na tohle něco trenér? 

„Slyšel jsem to taky. Je tady spousta mladších a rychlejších kluků, ale myslím si, že když jdete do ligy, musí být v týmu pár zkušených. Možná i toto hrálo roli, že patřím ke zkušenějším.“ 

S čím jste vlastně do klubu přicházel? Být lídrem nejen na hřišti, ale i v kabině? 

„Zkušenostmi lídr asi ano. Když jsem se díval na soupisku, tak jsem pár kluků znal, ale je to spíš mladší mančaft. Jsou to mladí kluci, kteří toho mají spoustu před sebou. Když budou chtít poradit, tak jim samozřejmě poradím, ale je nás tam starších víc. Neřekl bych, že zkušenost rovná se lídrovství. Ale jak jsem řekl, takových je nás tam víc, což jde mladším ku prospěchu.“ 

S týmem jste na soustředění byl, ale moc jste toho v přípravě neodehrál. Jak to? 

„Přišel jsem dva dny před odjezdem. Než se vyřešily všechny papíry a vše kolem, trvalo to. Na soustředění jsem spíš doběhával fyzické manko, které jsem měl. S trenérem jsme se dohodli, že v přípravě budu hrát až poslední dva zápasy. Rozhodovali jsme se podle mých pocitů. Tak, abych byl připraven na ligu. V Polsku jsme netrénovali tak, jak tady, takže to bylo znát také. Postupně jsem se do toho ale dostal.“ 

Odrazilo se to i na startu do sezony? Kromě zápasu v Olomouci býváte na hřišti přibližně půl hodiny. 

„Manko už nedoháním, je to spíš taktické rozhodnutí a typu soupeře. Trenér tam chce dávat rychlejší hráče. Kondičně jsem na tom dobře, je to spíš o taktickém záměru.“ 

Nadějný start, ale pak tři porážky, přitom vždy těsně. Kde podle vás zaostáváte? 

„Dáváme málo gólů. A ty, které inkasujeme, jsou po laciných individuálních chybách. To, co v druhé lize třeba leckdy procházelo, v té první prostě neprojde. Spíš se jedná o individuální věci. Někdo špatně vystoupí nebo dostoupí, nepohlídáme si hráče. V útoku zase máme šance, které nedáme. Je to i o zkušenostech. Začátek vyšel snově, zafungovala nováčkovská euforie. Postupně se na vás ale týmy připravují víc a je to znát.“ 

V Karviné bylo vždy celkem velké množství cizinců. Jak se vám s nimi hraje? 

„Jak říkáte, je jich tam víc, mají takovou svoji skupinku. Někteří vám sednout víc, někteří míň, tak je to u všech. Ale všichni, kteří tu jsou, mají potenciál. Spíš jde o to, jak oni budou chtít a jak moc budou pracovat. Pokud se k tomu postaví správně a použijí třeba případ Durosinmiho, tak můžou v kariéře neskutečně poskočit.“ 

Osm branek a jste v Klubu ligových kanonýrů. Je to pro vás téma? 

„Pro mě je to velké téma! Někdy to proletí i kabinou, mám to v hlavě, vím o tom. I z toho důvodu jsem se vrátil. Těch osm gólů bych chtěl stihnout ještě v této sezoně. Snad se to podaří, byl bych moc rád. Moc by to pro mě znamenalo.“ 

Můžete prozradit, na jak dlouho máte podepsáno, případně jestli přemýšlíte, kam s kariérou dál? 

„Smlouvu mám na rok, ale je tam opce na prodloužení. Záleží i na klubu, jak bude spokojen. Ale uvidíme až po sezoně. Jestli se udržíme, ještě sezonu bych klidně vydržel. Nicméně těžko odhadovat, je to až za rok.“