Expert na africký skauting Brožek: Afrika je plná talentu. Nabídky se hrnou z celého kontinentu

V českém fotbalovém prostředí byste moc větších expertů na africký skauting nenašli. Miloslav Brožek jezdil do Nigérie, odkud pro Slavii přivezl několik zajímavých hráčů. Těsně spjatá jsou s ním jména jako Abdahllah Sima či Muhamed Tijani. O tom, jak skauting probíhá a jaká úskalí s sebou přináší, se Brožek, současný trenér Opavy, rozpovídal pro eFotbal.cz.

Slavii roste hvězdička v podobě Ogungbayiho. Vy s ním máte osobní zkušenost, že?

„Ano, byla to jednička na seznamu v listopadu 2021, tedy v období, kdy jsem byl ještě trenér Táborska. Ale víceméně jsem do Nigérie již jel pod vlajkou Slavie. Byl jsem moc rád, že ho Slavia loni podepsala. Hned v prvním zápase  za U19 dal čtyři góly Hradci Králové. Má obrovský talent a charakter. Jsem rád, že to dotáhnul až do áčka Slavie. Má všechny schopnosti k tomu, aby jednou působil ve velkém fotbale.“

Ostatně, dlouho byl skauting vaší prací. Kdo zajímavý vám ještě prošel pod rukama?

„Věnuji se tomu opravdu velmi dlouho a nejen skautingu, ale hlavně trénování a adaptaci hráčů na profesionální úroveň v Čechách. Když jsem byl ve Vlašimi a Táborsku, poznal jsem tam desítky domácích hráčů a cizinců nejen z Afriky, kteří to dotáhli do ligy. V tu dobu se cestování za hráči do jejich prostředí teprve rozjíždělo. Byl tam nejen Abdallah Sima, ale také Cheick Condé, teď je aktuální Muhamed Tijani, Modou N'Diaye v Plzni, Kamso Mara i další.“

Kde vidíte největší pozitivum hráčů z Afriky?

„Poskytují kvalitu za rozumnou výšku vstupních nákladů, ale jsou zde velká úskalí ve vízech, adaptaci a servisu směrem k nim. Klub musí být připraven a ochoten se jim věnovat a oni musí mít potenciál se rychle prosadit do profesionálního fotbalu a také potenciál následného prodeje.

Je to zkrátka tak, že evropskému trhu nyní dominují Afričané a my se tomu musíme umět částečně přizpůsobit a mít co nabídnout. Rozhodující je správný mix a počet, aby se naši hráči mohli vedle nich zlepšovat a nebyli zásadně upozaděni.

Když jsem byl ve Slavii, v kategorii U19 bylo několik reprezentantů. Vy tam přivedete tréninkově nevzdělaného hráče – byť s talentem, který by se jim měl vyrovnat. Tohle je výzva, kterou chci podstupovat i dnes v rozumné míře v Opavě. Je potřeba se zaměřit na kvalitu. Nyní máme v klubu například mladíky Yahayu nebo Omaleho s potenciálem 1. ligy.

Nevidím tedy příliš smysl pro náš fotbal vodit sem průměrné africké hráče ve středním věku.“

Jak poznáte, kdo je schopný se taktiku naučit a kdo ne?

„Když už sem někdo přijde, tak má ten daný hráč z Afriky automaticky deficit tisíc zápasů vedených top trenéry. Často se mi třeba stává, že přivedeme hráče a trenéři mi říkají, že nemá například techniku střelby a jiné deficity.. Na to odpovídám, že hrál na písku, kde mnohdy ani nejsou branky. Takže ani nestříleli, aby pro ten jeden míč nemuseli stále chodit. Odpovědí je samotná osobnost hráče a jak rychle je schopen se učit a přizpůsobit. Není to jen o taktice, ale o všech činnostech. Já se vždy pokouším odhadnout míru rychlosti učení každého vybraného hráče.“

Takže jste vybíral kluky hlavně z nižších kategorií?

„Díky tomu, že je Afrika obrovská a fotbal je tam nesmírně populární, je ta hráčská základna tak velká, že talenti jsou všude, ale na hráče z těch nejlepších akademií těžko dosáhneme a nebo nechceme podstupovat riziko vysokých vstupů na neprověřeném hráči. Já se zabývám hráči do 20 let z běžných afrických klubů, akademií, kteří chodí do Evropy tzn. projektově za náklady.“

Měl jste konkrétní země, kde jste působil?

„Zmínil jsem Nigérii, obecně šlo o státy kolem Guinejského zálivu, subsaharská Afrika. Už jsme se trochu rozmachovali na středo-východ, středo-jih. Zimbabwe, Zambie, Tanzanie a další. Tím, že jsem teď trenér, se to trochu zastavilo, ale do Afriky se znovu chystám.“

Situace v Africe je vrtkavá i politicky. Nebál jste se někdy?

„Některé státy jsou pro Evropana velmi nebezpečné. Jet třeba do Nigérie není žádný med nebo dovolenková destinace. Tam musíte mít silné partnery, kteří se o vás postarají. Ani pak se ale necítíte vůbec komfortně. Ale ani v okolních státech to není ideální. Samozřejmě všude jsou místa, kde je relativně bezpečno a také naopak.“

Jaké byly cesty po Africe? Jakmile věděli, že jste skaut, nedocházelo třeba k nějakým pokusům o úplatky?

„V Africe je běžné, že na skautingových turnajích se platí v závislosti na tom, kdo tam přijede hráče vybírat a platí pořadateli nejen akademie, ale často i sami hráči aby se mohli účastnit. Je to pro ně obchod, zdroj běžné obživy. Skauty nikdo ovlivňovat nemůže, protože oni musí vybrat to nejlepší, aby i sami obstáli. Mně se to zatím nepřihodilo.“

Expert jste sice na Afriku, ale co skauting jinde?

„Byl jsem ve Spojených státech, mám nabídku z Brazílie nebo Asie. Člověk taky nemůže stíhat vše. Kontaktů je již mnoho a já se chci soustředit na kvalitu a na svou práci pro klub.“