Poslední přestup kariéry? Nikdy neříkej nikdy, směje se Fenin. Míří do týmu, který je u dna jihočeské I.A třídy

Možná udělal poslední přestup v kariéře. Těžkou hlavu si z toho ale někdejší vicemistr světa do 20 let Martin Fenin nedělá. Dres pražských Řeporyjí už nějaký čas neoblékl a teď míří do posledního týmu B skupiny jihočeské I.A třídy TJ ZD Kovářov. „Je to výzva. Dvakrát vyhrajete a máte víc bodů než za podzim,“ směje se bývalý hráč Teplic či Frankfurtu. Stříbro si z MS přivezl v roce 2007.

V posledních měsících se o bývalém útočníkovi mluvilo spíš v souvislosti se zápasem MMA, než s tím, že dával góly na zeleném pažitu. Ze zápasu s německým soupeřem ale nakonec sešlo. Fenin si ale zkušenost nemůže vynachválit. „Tvrdě jsem makal, díky tomu teď nebude návrat do fotbalu tak bolet,“ říká někdejší vynikající útočník.

Otázce, zda je to naposledy, co v kariéře mění dres, se jen usměje. „Nikdy neříkej nikdy. Teď chci hrát hlavně kvůli dceři, které jsou tři roky,“ svěřuje se. Kovářov je podle něj ideální štací. „V Praze jsou lidé namlsaní, moc si některých věcí neváží. Tady, co jsem poznal, je v týmu strašná prdel. Na soustředění bylo dvacet kluků, to bylo jako v lize,“ těší se na novou výzvu.

Pochopitelně počítá s tím, že si od nějakého křiklouna může i při jihočeském angažmá vyslechnout nějaký ten rýpanec, rozhodně ho to prý nerozhodí. „To k fotbalu patří, když na vás někdo řve. A pak si klidně přijde po utkání pro podpis,“ směje se.

Z Evropské ligy do ČFL. Rodinger dostal rady od Trpišovského ve fanshopu AC Milán, pak přišla prohra na Admiře

Naposledy válel v hlavním městě za Řeporyje. I s odstupem na ně nedá dopustit. „Dával jsem góly, pak to ale zastavil covid,“ mrzí Fenina, kterého v kariéře zabrzdila celá řada skandálů a jak sám říká, byl častým soustem pro bulvární média. O to víc si vážil toho, když byl před rokem a půl pozván na rozlučku svého spoluhráče do Frankfurtu. Tam si zahrál před padesáti tisíci fanoušky. Co se mu v té době honilo hlavou?

„Frankfurt jsem miloval a fanoušci zase měli rádi mě. Tím zápasem jsem udělal takovou tečku za mým působením tam. Zápas jsem si moc užil. Samozřejmě jsem si vyčítal těch posledních deset let,“ přiznal útočník, že nebýt výstřelků a alotrií v jeho životě, tak si mohl bundesligového angažmá užít daleko více. „Povedlo se mi tam před padesáti tisíci lidí dát i gól,“ vzpomíná.

Teď se v jihočeské I.A třídě může těšit na jiný fotbal. Nažhavený je ale pořádně, dobře ví, že se od něj budou čekat góly. „Kolik jich dám, to nevím. Hlavně abych se brzy trefil. Měl jsem to tak vždycky, že když dám první gól, ten to celé odháčkuje,“ těší se na jihočeskou štaci.