Momentálně máme asi nejlepší generaci v historii, říká o výběru kouče Solbakkena norský novinář

Na velké reprezentační akci byli naposledy v roce 2000 na Euru v Nizozemsku a Belgii. Od té doby Norsko, první soupeř trenéra Ivana Haška (60) na lavičce českého národního týmu, strádá. Nedokáže zvládnout kvalifikační cyklus či následnou baráž. Jako třeba v roce 2005 právě proti Česku. "Přitom tehdy jsme byli fakt dobří. Hodně jsme si věřili," vzpomíná norský novinář Morten Svesengen z deníku Romerikes Blad.

Jednadvacáté století se pro Norsko nevyvíjí dle představ. Sice má země Vikingů momentálně na soupisce generaci výjimečných fotbalistů, ale velké akce sleduje národ u televizních obrazovek.  

"Vždycky byly kolem týmu nějaké problémy, ale zrovna v roce 2005 jsme byli fakt dobří. Hodně jsme si věřili," vzpomíná Morten Svesengen na vyrovnaný dvojzápas s Českem v boji o postup na MS v Německu.

Nejlepší generace v historii

Od té doby se mnohé změnilo. Zatímco Češi z evropských TOP lig a prestižních adres spíš vyklidili pozice, Norové začali vychovávat hráče pro elitní světové kluby. Erling Haaland pálí za Manchester City, Martin Ödegaard šéfuje Arsenalu, Sander Berge či Kristoffer Ajer rovněž působí v Premier League a Alexander Sörloth prošel Ostrovy, LaLigou či Bundesligou.

"Momentálně máme asi nejlepší generaci v historii," přikyvuje redaktor z Lilleströmu. "Když se člověk podívá, jakou ofenzivní kvalitou disponujeme, je to úžasné. Ödegaard je neuvěřitelný lídr. V národním týmu má silnou pozici. Doplňuje ho Haaland, který si umí přenést formu z klubu i na mezinárodní scénu – v 29 zápasech nastřílel 27 branek. Neuvěřitelné! Je jen otázka času, kdy se stane nejlepším střelcem v historii, na což mu chybí ještě šest gólů."

O to víc je podle Svesengena škoda je, že se týmu nepodařilo kvalifikovat na Euro v Německu. "Mohl to být skvělý turnaj pro naše hochy," zasní se a v zápětí hned dodá, že kvalifikační cyklus na MS 2026 v zámoří bude ještě složitější. "Ale s tímto týmem máme rozhodně šanci."

Haškových sedm hráčů budoucnosti? Mladíci ze Sparty či Slavie i legionáři z Dánska a Rakouska

Kde tedy vězí strasti národního týmu, který od roku 2020 trénuje Stale Solbakken, otec sparťanského záložníka Markuse? "Norsko se snaží hrát moderní fotbal. Chce hrát kombinačně, mít hru pod kontrolou. Trenér chce využívat silných stránek našich výjimečných hráčů. Však také spousta soupeřů to proti nám zavře a hrajeme často do plných," popisuje šéf sportovní sekce Romerikes Blad.

Solbakkenova družina si s tím prý ale umí poradit. "Stale je můj dlouholetý přítel, což je důležité zmínit, ale i tak o něm mohu upřímně říci, že je na tom výborně takticky a je to velmi dobrý lídr," vykresluje šéfa norské lavičky.

"Zažil velké úspěchy v Kodani, kde byl několik let. Sice se s týmem nedostal na Euro, ale v některých zápasech nám chybělo i trochu štěstí. Kdo si zpětně projde naše zápasy a udělá si analýzu, zjistí, že mnohdy jsme hráli lépe, než jak vypadal výsledek. I proto si myslím, že je Solbakken stále ve funkci hlavního kouče a loni mu byla prodloužena smlouva, ale je jasné, že už potřebuje výsledky a v tomto ohledu bude klíčová příští kvalifikace."

V obraně velká jména chybí

Do ní musí Norsko vyřešit slabé stránky. Není překvapením, že se týkají především obrany, kde zvučná jména schází.

"V posledních letech norský fotbal vychoval řadu skvělých ofenzivních hráčů. Pramení to z naší filozofie, protože v minulosti, především v období od roku 1994 do roku 2000, byla naše silná stránka defenziva. Chtěli jsme to změnit. A tak se mnohem víc soustředilo na výchovu technických a kreativních hráčů," popisuje norský expert, kde se vzaly současné hvězdy anglické ligy.

Potíž je však v tom, že se tak trochu zapomnělo na norskou DNA, která severskou zemi vždy zdobila a momentálně chybí kvalitnější hráči do zadních řad. "V tomto ohledu jsme trochu pozadu. Nemá cenu si něco nalhávat – kvalitní obránci nám schází," dodává norský žurnalista.