Německo v pozoru. Pravidlo 50+1 se musí dodržovat, velí úřad. Trio klubů má problém

Pravidlo 50+1 uchovává v každém německém profesionálním klubu prostou většinu hlasovacích práv pro členy mateřských oddílů, jehož profesionální části (tedy účastníci 1. či 2. Bundesligy) fungují jako samostatná právnická entita. Členy mateřských oddílů jsou z velké části skalní fanoušci, kteří tak ve výsledku mají rozhodující vliv na to, jakým směrem se daný klub ubírá. To zároveň klade překážky pro externí investory, kteří v jiných zemích fotbalové kluby ovládají mnohem snadněji.

Ne všechny bundesligové kluby ovšem musí pravidlo dodržovat, jiné jej zase zdatně obcházejí. Konkrétně se jedná o Leverkusen, Lipsko a Wolfsburg, Ti všichni ale nyní na základě rozhodnutí Bundeskartellamtu musí řešit, co a jak dál.

V hlavní roli Evropský soudní dvůr

Pravidlem se antimonopolní úřad zabývá už od roku 2018, kdy jej tehdejší vedení Německé fotbalové ligy (DFL), tedy organizace zřizující 1. a 2. Bundesligu, vyzvalo k prozkoumání, zda je regule v souladu s pravidly hospodářské soutěže. K tomu předložil Bundeskartellamt své stanovisko v roce 2021, kdy pravidlo posvětil a zároveň vzkázal, že problém představují výjimky z pravidla pro Leverkusen a Wolfsburg.

Tehdy nakonec došlo mezi danými kluby a DFL k dohodě, která říkala, že pokud koncerny, jež oba kluby ovládají (farmaceutický gigant Bayer v případě Leverkusenu a automobilka Volkswagen u Wolfsburgu), budou vyrovnávat velké ztráty svých oddílů, musí zároveň doplatit jakousi "daň z luxusu". Zde taky narážíme na problém výjimek: Zatímco kluby dodržující pravidlo si musí svůj rozpočet hlídat obzvlášť pečlivě, Leverkusen s Wolfsburgem mohou rozhazovat mnohem víc, neboť na rozdíl od ostatních mají v zádech společnosti, které v zásadě bez problémů dodají chybějící finance.

V roce 2023 se však Bundeskartellamt k pravidlu vrátil poté, co Evropský soudní dvůr vydal rozhodnutí týkající se sportovního antimonopolního práva, kdy se mezi jinými případy zabýval také známou snahu evropských fotbalových velkoklubů založit Superligu. Dvůr sdělil, že sportovní federace musí ve svých soutěžích zachovat rovnost příležitostí, jinak jsou další opatření v rozporu s pravidly vnitřního trhu a hospodářské soutěže Evropské unie.

Na půdě antimonopolního úřadu v Bonnu tedy začalo další prošetřování, které nyní skončilo rozhodnutím, že pravidlo 50+1 je v souladu se závěry Evropského soudního dvora, musí se však zlepšit jeho dodržování. Další zásadní výstupy Bundeskartellamtu pak lze shrnout do třech následujících bodů:

1) Nesmí existovat výjimky - týká se Leverkusenu a Wolfsburgu.

2) DFL musí zajistit otevřený přístup fanoušků k členství v klubech 1. a 2. Bundesligy - týká se Lipska.

3) DFL má taky zajistit, aby se pravidlo dodržovalo při hlasováních, a to i v klubech - týká se druholigového Hannoveru.

Spor o výjimky

Zatímco němečtí fanoušci ve většině existenci pravidla vítají a hájí, v opozici proti nim mnohdy stojí investoři toužící vybudovat silnou fotbalovou značku, což ovšem za přísného dohledu příznivců není tak snadné. Pohled skalních fanoušků na fotbal je totiž často diametrálně odlišný a z toho důvodu blokují řadu snah investorů. Existuje nicméně možnost, jak se v Německu z regule vymanit, a to získáním výjimky. Není to ovšem vůbec snadné.

Leverkusen a Wolfsburg získaly výjimku z pravidla už při jeho zavedení. Ani jeden se totiž nevyvíjel "tradiční" cestou, kdy se z mateřských oddílů vyňal profesionální klub. Leverkusen s Wolfsburgem žádné mateřské oddíly nemají, neboť oba kluby jsou plně kontrolovány fabrikami, při nichž vznikly - Bayerem a Volkswagenem.

A právě kvůli této "odchylce" ve vývoji užívají zvláštní status, který je v řádech definován tak, že pokud chce klub (respektive jeho investor) získat výjimku z pravidla 50+1, musí daný tým významně podporovat nepřetržitě po dobu 20 let. Což zároveň znamená, že se prostor pro udělení výjimky otevírá vedle Leverkusenu a Wolfsburgu i pro další ambiciózní investory, byť v době zavedení pravidla - na přelomu 20. a 21. století - se nikdo takový ještě nevyskytoval.

O několik let později se však začal nahoru soukat Hoffenheim s jměním Dietmara Hoppa v zádech. Tomu se v roce 2015 povedlo výjimku získat, neboť TSG osobně podporuje více než dvě desetiletí. Předloni se ale Hopp výjimky zase vzdal a v současnosti Hoffenheim opět patří do společnosti dodržující 50+1. Tedy alespoň formálně. Reálně je klub údajně pořád v držení Hoppa a jeho blízkého okolí.

Lipsko "bez členů" a třenice v Hannoveru

Specifický případ pak představuje Lipsko, které pravidlo formálně splňuje, avšak členství v klubu a s tím související hlasovací práva omezuje na vybranou skupinu asi 20 lidí spojených s mecenášem oddílu, výrobcem energetických nápojů Red Bull. Kvůli těmto limitům poukazují kritici na to, že v Lipsku není možné podstatu pravidla 50+1 naplňovat.

Ve 2. Bundeslize je pak problematický Hannover. Jeho dlouholetý prezident Martin Kind kdysi podobně jako Hopp v Hoffenheimu usiloval o výjimku z regule, DFL ovšem k jejímu udělení nepřesvědčil. Kind se tím dostal do křížku s mateřským oddílem Hannoveru a jeho fanoušky. Tento svár pořád pokračuje a naposledy se výrazně projevil předloni, kdy kluby 1. a 2. Bundesligy hlasovaly o možném vstupu investorů do DFL. Ten byl schválen, přičemž Hannover měl podle rozhodnutí na klubové úrovni hlasovat proti. Na půdě DFL nicméně jako jednatel klubu hlasoval Kind... a poté, co další účastníci volby začali sdělovat, jak se rozhodli, vzrostlo podezření, že se svérázný funkcionář vzepřel pověření a hlasoval pro vstup.

Sám Kind nikdy neuvedl, jak to tehdy bylo. Vzhledem k jeho dlouhodobému sváru s fanoušky Hannoveru by však výše nastíněný příběh nepřekvapil. Z hlediska pravidla 50+1 je každopádně důležité, že podle DFL je součástí jeho dodržování také respektování výsledku hlasování na klubové úrovni. A jelikož existuje vážné podezření, že Kind vlastní klub obešel, týká se aktuální dění okolo 50+1 i Hannoveru.

Přitáhnou se opasky? Nebo se pravidlo zruší?

Stanovisko antimonopolního úřadu není závazné, o dalším osudu pravidla rozhodne DFL. Bundeskartellamt každopádně vymezil hřiště a dovedl spor o reguli na křižovatku. Už žádná šedá zóna, dál se pojede buď v mantinelech pravidla, anebo se zruší.

První směr pochopitelně obhajují fanoušci, především pak ti skalní. Podle nich pravidlo 50+1 zaručuje férovou soutěž, kterou dosud fungující výjimky a nejasnosti narušovaly. Zároveň mají díky reguli zásadní vliv na dění v německém fotbale, o čemž si příznivci z jiných zemí mohou nechat tak akorát zdát. I díky pravidlu vyjde návštěva bundesligového zápasu poměrně levně, na stadionu pak lze stát, pít pivo a kouřit. Mnoho z toho je třeba v Anglii tabu. "Výsledek nyní vyžaduje důsledné uplatňování principu 50+1, o ničem jiném nebudeme jednat," vzkázalo v reakci na rozhodnutí Bundeskartellamtu uskupení německých ultras Fanszenen Deutschlands.

Na stejné lodi jako fanoušci by měla plout také Německá fotbalová liga. "Pravidlo 50+1 je esencí německého fotbalu. Výkonný výbor DFL bude i nadále prosazovat jeho ochranu a pokračování," nechal se slyšet předseda dozorčí rady DFL Hans-Joachim Watzke. Tentýž Watzke nicméně loboval za vstup investorů do DFL, což v zájmu fanoušků rozhodně nebylo, a obecně mezi hlasy z tribun a přáními investorů rád kalkuluje. Momentálně si lze navíc jen těžko představit, jak se DFL pustí do problému, k němuž se dosud stavěla liknavě a jeho řešení odkládala.

Existují však i silné hlasy, které si pokračování pravidla nepřejí. Takové stanovisko zastává třeba nadále vlivný funkcionář mnichovského Bayernu Uli Hoeneß nebo předseda představenstva Leverkusenu Fernando Carro. V jejich očích způsobuje regule to, že německý fotbal kvůli ní ztrácí na špičku Evropy, a to jak sportovně, tak i finančně.

Jestliže se však o zrušení pravidla začne jen debatovat, můžeme očekávat masivní protesty na německých tribunách podobné těm, které provázely jednání o vstupu investorů do DFL. To ostatně tehdy padlo mimo jiné i kvůli tlaku ochozů, neboť fanoušci zjistili například to, že část peněz, které měly do Německa díky dohodě přitéct, pocházely z blízkovýchodních zemí porušujících lidská práva.

Ať už to s pravidlem dopadne jakkoliv, zřejmě se máme v následujících měsících na co těšit.