Jedno rčení mluví o špatném začátku a dobrém konci. To asi na poslední vaši sezonu docela sedí, že?
"Začátek určitě nejde hodnotit pozitivně, protože mě brzdilo zranění. Měl jsem zánět stydké kosti, který mě nepustil na hřiště. Když jsem se těch problémů zbavil, dopadlo to náramně. Musím říct, že já osobně jsem na titul úplně nemyslel. S takovými problémy má člověk v hlavě úplně jiné myšlenky. Ale je pravda, že nějaké signály směrem k titulu tam byly. Ne že by nás vedení dostávalo pod tlak, ale mluvilo se o sezoně s tím, že bychom měli uspět v naší skupině. A nakonec z toho byl titul, což je samozřejmě velký úspěch.“
Zkuste popsat, jak se takový titul slavil? Jeli jste někam do města, byla speciální oslava?
"Musím říct, že oslava byla hodně specifická. Sezona se nám kvůli bojům o titul protáhla o dva týdny, bylo tam vložené i finále poháru. Takže se po zápase šlo na slavnostní večeři a pak se to celé rozpustilo. Druhý den se tým rozjel na dovolenou.“
To jsem tedy čekal něco jiného, byť chápu, že nakumulovaná únava mohla sehrát svoji roli. Počítám, že hned po zápase jste si to ale s týmem užili. Bylo to tak?
"Upřímně řečeno, já se oslav v šatně ani neúčastnil, byl jsem totiž vybrán na dopingovou kontrolu. Takže jsem hlavně sledoval videa spoluhráčů, jak si to užívají.“
Český talent si v Hoffenheimu plní sny. Na tréninku rozesmál Coufala, doma trpěl s Baníkem
To byl tedy docela pech. Pil jste místo šampaňského vodu a byl v ústraní.
"O dění v šatně jsem byl ochuzený. Na doping šli dva hráči z obou týmů, padlo to zrovna na mě. Na hřišti jsme si to užili, ale jakmile se vešlo do útrob stadionu, museli jsme na kontrolu. Od té chvíle už jsme byli pod dohledem.“
Jak dlouho jste se zdržel?
"Zrovna na malou se mi tedy nechtělo, vypil jsem docela hodně vody. Když jsem pak tu povinnost splnil a přišel do šatny, už to tam bylo docela vyjedené a vypité,“ (směje se). Ale šlo samozřejmě hlavně o emoce, kromě skleničky šampaňského jsme alkohol během oslav neviděli.“
A jaká byla sezona z vašeho osobního pohledu?
"Já jsem kvůli tomu zranění přišel i o start na mistrovství světa sedmnáctek, takže první půlka povedená nebyla. Moc jsem toho neodehrál, táhlo se to. Druhá část už byla samozřejmě dobrá.“
Máte pocit, že jste se jako hráč během posledního roku výrazně posunul? A případně v čem nejvíce?
"Cítím, že jsem se určitě posunul, vždyť jsem se z devatenáctky dostával i do rezervy. Pochopitelně to pro mě na začátku nebylo lehké, byly tam momenty, kdy jsem si na některé věci zvykal. Všechno bylo potřeba dělat ve větší rychlosti, protože v béčku už jde o dospělý fotbal. Žádný začátek není jednoduchý. Je tam větší taktická vyspělost, hra je tvrdší, svádíte těžší souboje, víc jste ve sprintu a soupeři lépe pracují s míčem. Celkově to byl určitě krok nahoru.“
Asi jste se naučil i trpělivosti, posunul jste se i mentálně. Když jste nemohl hrát, muselo to být hodně psychicky náročné, že?
"To je pravda, o hodně věcech přemýšlíte. Hodně mi pomohli lidé ze Sport Investu. V takové chvíli pomůže, když se vám někdo ozve, zeptá se, jak to jde a jakým směrem se všechno posouvá. Máte krom rodiny někoho, o koho se můžete na denní bázi opřít. Péče ze strany klubu byla maximální, ale i tohle vás samozřejmě povzbudí.“
Myšlenky už určitě utíkají k příští sezoně. Myslíte už na posun do rezervy, nebo pokukujete po áčku?
"Vnímal jsem to tak, že jsem hráčem na pomezí devatenáctky a béčka. Trenéři se bavili se mnou, řešili to i mezi sebou. Většinu tréninků jsem absolvoval s rezervou a hrál jsem za devatenáctku.“
Rekordní přestup Hoffenheimu! Do Newcastlu prodává Hložkova konkurenta za pětinásobek ceny
Asi bylo fajn, že jste měl v rezervě českou spojku v podobě Alexe Honajzera. Pomohl vám?
"Samozřejmě jsme se na tréninku potkávali a musím říct, že díky němu byla adaptace jednodušší. Vlastně mě vozil i autem.“
Jaké cíle si osobně dáváte do další sezony?
"Rád bych se co nejvíce prosadil v béčku, vybudoval si tam nějakou pozici a sbíral minuty. Na všechno koukám i pod vlivem toho, co mám za sebou. Paradoxně mě posunulo i to zranění, víc se hlídám po zdravotní stránce. I tak ale cítím, že jsem se posunul v řadě aspektů, jako jsou rychlost, práce s míčem nebo fyzičnost.“
Jak daleko je to z devatenáctky Hoffenheimu do bundesligového áčka?
"To je hodně individuální. Často bývá hráč nějakou dobu v devatenáctce, pak je třeba dva roky v béčku a pak se uvidí. Máme ale v týmu i hráče, který přišel do devatenáctky a netrvalo to tak dlouho. Teď už je v béčku a zapojuje se i do tréninku s áčkem. Aby se člověk mohl posouvat takovým tempem, musí být opravdu výjimečný v celé řadě aspektů. Samozřejmě je mým snem, abych se takhle v budoucnu posunul i já.“
Příprava na novou sezonu už vám běží. Stíháte sledovat právě probíhající mistrovství světa?
"Během přípravy je to samozřejmě složitější, ale když byla možnost a hrálo se v časech přijatelných pro Evropu, tak se člověk podíval. V noci jsem ale nevstával. Českému týmu to moc nevyšlo. Hrál na mistrovství světa po dvaceti letech a snad se na další start nebude čekat zase tak dlouho. Myslím, že pro kluky to byla velká zkušenost, i když výsledkově pozitivní nebyla.“
V klubu se nejspíš propíralo víc než konec Česka brzké vyřazení Německa, co?
"To je pravda. Co se Česka týče, byl jsem rád, že se dal dohromady Adam Hložek, kterého se držely zdravotní problémy. Ale palce jsem pochopitelně držel všem klukům z Hoffenheimu i celému českému týmu. Pro Hoffenheim bylo skvělé, že měl na mistrovství světa své zástupce, a to včetně českého tria.”
Jste alespoň s některými českými hráči z áčka více v kontaktu?
"Že bychom zašli třeba na kafe, tak na to ještě nedošlo. Ale třeba s Adamem Hložkem jsme se potkávali docela často při rehabilitaci, vždycky jsme prohodili pár slov.“
Konečně nové angažmá? Nagelsmanna by mohl na lavičce německé reprezentace nahradit Klopp
To bych si dovedl představit lepší místo na pokec, ne?
"To tedy ano, doufám, že se budeme potkávat jinde.“
A co váš oblíbenec a vzor Cristiano Ronaldo?
"První zápas Portugalska, vzhledem k síle, jakou mají, moc dobře nevypadal. Pak se ale rozjeli a Ronaldo dal góly. Na tom, že ho obdivuji, se nic nemění.“
Na český tým se valilo dost kritiky, zaznívalo, že nemáme mladé kreativní hráče. Berete to jako výzvu experty přesvědčit o opaku?
"Samozřejmě se budeme snažit zlepšovat a posouvat se. I proto jsem zvolil zahraniční cestu a věřím, že zkušenost moje a dalších kluků v zahraničních akademiích může českého fotbalu v budoucnu hodně pomoct. Reprezentace pro nás vždy bude ta nejvyšší možná meta.“
