Tvrdá hra o esa pro reprezentaci: diplomatický boj o rodokmeny, dvojí pasy a zapomenuté prarodiče

Je tato cesta nevyhnutelnou adaptací na globální fotbalový trh, nebo spíše přiznáním, že doma docházejí rozdíloví borci? Kteří další hráči ze zahraničí přicházejí do úvahy? A jaká jsou v tomto směru oficiální pravidla FIFA? O zákulisí globálního skautingu, nového trendu, i nové identitě českého fotbalu dnes mluví Antonín Šrajer, zakladatel projektu Čeští fotbalisté v zahraničí a datový skaut Transfermarktu.

Zatímco integrace Ryana Naderiho proběhla hladce, snaha o zisk barcelonského talentu Oriana Gorena ukázala limity celého procesu. Izraelský mladík dal přednost zemi svého narození. "Goren je Izraelec, narodil se tam, oba rodiče jsou z Izraele, česky umí jen pár slov. Spojení s Československem vedlo až přes prarodiče, kteří odešli před druhou světovou válkou. Goren česky nemluví a přetahovat takového hráče jen proto, že hraje za La Masii v Barceloně, mi zkrátka nedává hlubší smysl," vcelku rezolutně utnul tuto možnost Šrajer.

Přetahování o hráče navíc naráží na legislativní mantinely FIFA, která po aféře s nakupováním brazilských hvězd Katarem v roce 2004 nastavila striktní bariéry. "FIFA reagovala v roce 2004 na to, že Katar veřejně přiznával, jak se snaží před šampionátem zkvalitnit tým. Nabízeli tehdy brazilským hráčům z Bundesligy velké peníze za to, že budou reprezentovat Katar, aniž by k němu měli jakoukoliv spojitost. FIFA tehdy zpozorněla a zavedla nová pravidla, která vyžadují skutečný vztah k dané zemi," vysvětluje Šrajer.

V dnešní epizodě podcastu Livesport Daily jsme také probírali:

Jak vznikl projekt ČeFoZa a proč žádná centrální databáze zahraničních hráčů neexistovala?

Jaké země jsou nejvíce otevřené naturalizaci fotbalistů?

Jde o trend, který je třeba zachytit, nebo jde o slepou uličku?

Všechny díly podcastu Livesport Daily najdete na platformách Spotify a Apple Podcasts.