Přes 70 hattricků a víc než 500 gólů! Kanonýr ze Zlínska končí s bilancí, která bere dech

Tomšů za Nevšovou tedy střílel v soutěžních zápasech téměř gól na utkání. A soupeři od něj často schytali pořádný příděl. Vedle 50 hattricků má na kontě sedmnáct čtyřgólových zápasů, třikrát se trefil pětkrát a dvakrát šestkrát. Jednou nasázel dokonce sedm branek! Dalo by se tedy říct, že hattricků bylo ve skutečnosti víc než 70. 

Góly mu přitom nechyběly ani po postupu do krajského přeboru. Hned v první sezoně jich dal 26, v tabulce střelců skončil druhý a dodnes na ten ročník vzpomíná jako na svůj nejlepší. Na druhé místo mezi kanonýry dosáhl i minulou sezonu. O zhruba deset let starší Tomšů k tomu tentokrát potřeboval patnáct tref. 

Za čtvrtstoletí v klubu si udělal jméno i tím, jak málo toho vynechal. Většinou dvakrát týdně trénoval s týmem, přidával si sám a o víkendu hrál. Nevšovský kronikář, který mu vedl statistiky, mu za posledních patnáct let napočítal jedinou absenci. "Ten zápas jsem vynechal jen kvůli covidu," vzpomíná. 

Na registračku musel čekat. Pak si zahrál i čtvrtou ligu 

Do Nevšové se Tomšů přistěhoval s rodiči ve dvou letech. Bydleli kousek od hřiště a v pěti už tam chodil trénovat s kamarády. "Chtěl jsem rovnou i nastupovat i k zápasům, jenže trenér mi řekl, že na registračku musím počkat do šesti," usmívá se. 

Instinkt střelce dle svých slov dával najevo už v žácích. A právě v mládeži si taky vypomohl jednoduchým trikem. "Když mě bolela pravá noha, tak jsem trénoval jenom levou nohu a postupně jsem zjistil, že se mi to strašně vyplatilo," vzpomíná. 

Za žáky a mladší dorost nastupoval také ve Slavičíně, odkud se vrátil do Nevšové. Krátce si zahrál v Divnicích, kam se šel rozehrát a pomoct kamarádům. Do čtvrté ligy se podíval na půlročním hostování ve Viktorii Otrokovice. Po narození dcery se rodina přestěhovala do Zlína a do Otrokovic to měl blíž. Dal tam čtyři góly a po půl roce byl zpátky v Nevšové. 

V klubu se pak sešel se silným ročníkem. Spoluhráči, s nimiž se dostal až do krajského přeboru, ale postupně končili, Tomšů hrál dál. "Už v dětství jsem si přál, aby Nevšová hrála na co nejvyšší úrovni, a ten sen se mi splnil. Obec má 500 obyvatel a hraje pátou ligu," říká hrdě. 

Gól, kterého si cení nejvíc, v bilanci chybí 

Když má Tomšů vybrat jednu trefu, vrací se do roku 2019. Nevšová tehdy hrála ve Slušovicích semifinále Poháru hejtmana Zlínského kraje. Tomšů skóroval v 75. minutě a poslal tým do finále na zlínskou Letnou. Tam Nevšová vyhrála po penaltách. 

Tenhle gól se však do součtu 534 branek nedostal. Bilance zahrnuje pouze mistrovská utkání za Nevšovou. V poháru za ni Tomšů podle svého odhadu odehrál ještě zhruba patnáct zápasů a dal kolem dvaceti gólů. 

Nabídky z vyšších soutěží během kariéry dostával. V Nevšové ale měl spoluhráče, se kterými se znal roky, a klub, s nímž chtěl postupovat. Když se dnes za pětadvaceti sezonami ohlíží, připomíná právě lidi, se kterými je odehrál. "Za tu dobu jsem poznal spoustu nových kamarádů, spoluhráčů, kterým musím poděkovat," říká. "Bez nich bych ty góly nedal.“"

Nevídaný kousek. Záložník dal devět gólů za zápas. Soupeř v půli prosil, ať toho nechám, směje se