Z akademií ve Francii až do Čech. Ve Varnsdorfu se zrodila senzace, která pokukuje po české elitě

Fotbal ho provázel prakticky od chvíle, kdy se naučil chodit. Prvním mentorem i trenérem se totiž stal jeho otec, sám bývalý fotbalista. Théo tak se svým mladším bratrem trávil spoustu času individuálním tréninkem na hřištích, která byla všechno, jen ne travnatá. "Otec mi předal spoustu znalostí o fotbale. Sledovali jsme žonglovací cvičení nebo techniku hlavičkování. Investoval do fotbalového vybavení a po škole nás s bráchou bral na tréninky. Maminka nám zase připravovala svačiny a čas od času nás také doprovázela," vzpomíná Ahile na své začátky.

Trpělivost a dril nesly ovoce. Už v pěti letech nastoupil do CO Vincennes, což je klub z předměstí Paříže známý skvělým skautingem a výchovou mládeže pro pařížský region a chlubí se například výchovou mistra světa Blaise Matuidiho.

Díky výbušnosti, driblinku a technice dle svých slov vyčníval a hrál se staršími. V deseti už střílel góly za prestižní akademii Paris FC, tedy za městského rivala slavného PSG, který dlouhodobě platí za jednu z nejlepších líhní talentů v celé Francii. Pak kolem něj kroužila řada zvědů z lepších klubů, jenže rodina zvolila opatrnější cestu, jelikož nechtěla syna vytrhnout z přirozeného prostředí.

Přesto tlak sílil. Když přišel čas na kategorii U17, otec rozhodl o přesunu do ACBB. To je v prostředí francouzského fotbalu gigant mezi amatérskými kluby, který vychoval jména jako Allan Saint-Maximin či Marcus Thuram a pravidelně konkuruje těm největším akademiím v zemi.

V sedmnácti letech se Théo Ahile dostal do tréninkové skupiny seniorského týmu ACBB, který nastupoval v páté nejvyšší francouzské fotbalové lize. Vedle náročných tréninků však musel zvládat také školu a přípravu na maturitu. Čekaly ho dlouhé dny, cestování veřejnou dopravou a pozdní návraty domů. 

"Abych se udržel na takové úrovni, musel jsem trénovat s chlapy, kteří začínali až kolem osmé večer. Vstával jsem brzo u ráno a vyučování mi končilo kolem páté odpoledne. Pokud jsem měl čas, zašel jsem domů na svačinu a potom jel na trénink veřejnou dopravou. Cesta mi zabrala hodinu a čtvrt až hodinu a půl. Končili jsme kolem desáté večer. Někdy mě vyzvedl otec, jindy jsem se vracel domů MHD a dorazil až kolem jedenácté. Přesto jsem to dělal rád, protože jsem se hodně zlepšoval," vzpomíná Ahile.

Návraty v jedenáct večer a boj s růstem

Náročný režim a fyzické změny spojené s dospíváním si ale brzy vybraly svou daň. "Měl jsem problémy spojené s růstem a moje tělo se muselo přizpůsobit vysoké úrovni. Trápily mě také potíže související s růstem. Hodně jsem však posiloval a postupně se to díky tomu zlepšilo," popisuje období, kdy se musel vypořádat se zdravotními problémy.

Právě v té době dostal pozvánku na zkoušku do třetiligového US Orléans. Přestože ho stále trápily problémy, nevzdal se a přes bolest testy absolvoval. Klub s ním nakonec podepsal smlouvu a Ahile se dočkal odměny za svou vytrvalost. Sezona 2021/22 pro něj totiž byla mimořádně povedená. V celostátní soutěži do 19 let nastřílel 15 gólů v 17 zápasech. Jeho výkony nezůstaly bez povšimnutí ani u trenérů seniorského mužstva a připsal si první minuty za A-tým Orléans.

Ahile rozhodl o výhře proti Brozanům, čas 4:15

Dalším krokem byla rezerva FC Metz, tradičního francouzského klubu, jehož první tým se pohyboval mezi Ligue 1 a Ligue 2. Ahile tam zamířil s jasným cílem: prosadit se mezi profesionály. V sezoně 2022/23 nastupoval za rezervu, ale cesta do prvního týmu se mu otevřít nepodařila.

"Mým cílem bylo stát se profesionálním fotbalistou. V Metz se mi to nepodařilo, ale musel jsem být trpělivý a na sobě pracovat, a to na hřišti i mimo něj. Nikdy jsem se nevzdal," popisuje Ahile. V srpnu 2024 následoval přesun do německého FC Denzlingen, který působil v regionální lize. Ani toto angažmá však nemělo dlouhé trvání. "Ale dodalo mi třeba taktickou vyspělost," dodává.

Varnsdorfský restart a sen o české elitě

Novou šanci nakonec našel překvapivě v Česku. Loni v srpnu zamířil Ahile do Varnsdorfu, který měl za sebou sestup z druhé ligy a čekala ho nová výzva v ČFL. "Můj agent mi doporučil Varnsdorf. Přijel jsem na zkoušku a vybrali si mě už po prvním tréninku. Klub mě vřele přivítal a pomohl mi se usadit," vzpomíná Ahile.

A nepotřeboval se dlouho rozkoukávat ani v zápasech. Ahile se v české třetí lize rychle zabydlel a ve své první sezoně nastřílel v ČFL 11 branek ve 20 zápasech a výrazně pomohl týmu k záchraně. V probíhajícím ročníku na svou bilanci navázal ještě lepšími čísly. V devíti ligových utkáních skóroval sedmkrát a další dvě branky přidal v poháru, kde se potkal i se Slavií. "Je to obrovský klub. Byla to obrovská výzva a zkušenost, která vás posune," vrací se ke konfrontaci s gigantem.

Za proměnou v produktivního střelce stojí také poctivá práce s trenérem Varnsdorfu Pavlem Rudnytskyym a celým realizačním týmem. "Abych byl před brankou efektivnější, musel jsem na tom hodně pracovat. Důležitá je vytrvalost, pravidelnost a neustálé zdokonalování zakončení. Trenér i celý realizační tým mi nesmírně pomáhají. Můj fotbal se úplně změnil, a to jak po technické stránce při práci s míčem, tak v pohybu a práci bez něj," říká Ahile.

Bilance 18 gólů ve 29 zápasech ČFL přirozeně otevírá otázku, kam se může ve své kariéře posunout. Sám ale zůstává nohama na zemi a soustředí se především na současné angažmá. "Chci, aby Varnsdorf skončil na špici tabulky. Z osobního hlediska doufám, že se jednou dostanu do jednoho z nejlepších klubů v České republice. Tahle země má podle mě skvělou sportovní kulturu," říká francouzský útočník.

Z okresní soutěže až na vrchol divize? Řád a systém jako ve firmě i komfort pro hráče, říká šéf