Česko si zamiloval, reprezentace ho míjí. Teď se jablonecká opora těší na Salaha

Čtyři a půl roku strávil ve Zlíně, teď kroutí čtvrtou sezonu v Jablonci. Gruzínský univerzál navíc stále patří mezi nepostradatelné členy týmu Luboše Kozla, před první reprezentační přestávkou nastoupil do všech 15 zápasů a v naprosté většině odehrál plný počet 90 minut. Vidět byl hlavně v předkolech Konferenční ligy, jeho trefa do sítě skotských Rangers poslala dvojzápas do penaltového rozstřelu a v něm Severočeši dokonali obrat. Díky tomu se teď můžou těšit na atraktivní skupinová střetnutí s Brightonem, Freiburgem nebo Trabzonsporem, kde působí hvězdný Mohamed Salah.

"Pár gólů už jsem v evropských pohárech dal, ale žádný z nich takto výrazně nepomohl postupu do skupinové fáze. Pro mou kariéru to byl nejdůležitější gól a jsem za něj moc rád. Díky bohu se cítím fyzicky velmi dobře. Vždycky jsem byl zvyklý hrát co nejvíc, protože chci být na hřišti a pomáhat týmu. Když nehraju nebo netrénuju, vlastně ani nevím, co s volným časem. Mám to tak už od dětství, byl jsem takhle zvyklý v Gruzii, Trnavě i ve Zlíně. Jsem zkrátka rád, že mohu odehrát co nejvíce zápasů," říká železný muž kádru Jablonce.

Na začátku nezvykle dlouhé reprezentační přestávky si mohl Čanturišvili konečně trochu vydechnout, do té doby hrál v průměru jeden zápas za čtyři dny. Pozvánky do národního týmu ho totiž už sedmým rokem míjí a stále má na svém kontě jen pět startů. Zcela ho opomíjel legendární Francouz na lavičce Gruzie Willy Sagnol, který ve funkci skončil po dlouhých pěti letech. Vedení svazu ho odvolalo po nedávné porážce v Lize národů se Severním Irskem, nahradil ho Ramaz Svanadze. Čanturišvili se ani ve 33 letech reprezentačních ambicí nezříká.

"Naposledy mi volal ještě trenér Vladimír Weiss, který mě znal a občas se ozval. Od příchodu Willyho Sagnola mě z reprezentace nikdo nekontaktoval. Samozřejmě mě to mrzí. Nerad o tom mluvím, protože si to lidi mohou vyložit všelijak, ale myslím si, že jsem si zasloužil dostat více šancí. Dnes se často hledí na věk, ale já jsem jeden z mála hráčů, kteří v zahraničí odehraje 35 zápasů za sezonu v základní sestavě. Mrzí mě, že příležitost nepřišla, ale brečet kvůli tomu nebudu. Hrát za národní tým je pro každého fotbalistu obrovská čest. Stále čekám a naděje se nevzdávám," dodává bojovně.

V páteční epizodě podcastu Livesport Daily jsme také probírali:

Co říká na stagnující diváckou návštěvnost v Jablonci?

Co stojí za skvělou jabloneckou cestou v předkolech KL?

Na jaké pozici na hřišti se cítí nejlépe?

Jaký významný rekord Chance Ligy může překonat?

Jak se dívá na politická angažmá bývalých gruzínských fotbalistů Kaladzeho a Kavelašviliho?