Do Liberce šel za tlakem a ambicemi. Po pár měsících už vidí, že plán začíná fungovat

Přestup do Liberce znamenal pro jednatřicetiletého obránce nejen změnu klubových barev, ale i velký rodinný přesun z Prahy. Hlavní motivací byla touha hrát v týmu s nejvyššími ambicemi a pod neustálým tlakem na výsledky v horních patrech tabulky.

"Odpovídala tomu i příprava. Jednoznačně můžu potvrdit, že to bylo náročné. Měli jsme dost dvoufázových tréninků, na což jsem nebyl zvyklý. Měli jsme náročný běžecký trénink a ještě jsme šli pak na konci nějakou formou běhat. Ale bylo to účelné, to musím zdůraznit. Dneska můžeme vidět, že i díky tomu jsme schopni udržet intenzitu, být silní v soubojích a držet krok se soupeřem," libuje si.

Velkým tématem rozhovoru je i prostředí, které v klubu nastavil generální ředitel Slovanu Nezmar. Hůlka si pochvaluje vzájemný respekt i špičkové podmínky pro práci. "Z Jana Nezmara srší obrovský respekt. Je to člověk ve vysoké pozici a má na sobě obrovský tlak. Podle mě musí umět vystupovat touhle formou, musí umět říct i to špatné. Nejde jen se usmívat, když je všechno veselé. Není to spoluhráč v kabině, se kterým se budeme plácat po rameni. Z mého pohledu je to nastavené přesně tak, jak to v organizaci má být," odhaluje a popisuje současný stav. 

V úterní epizodě podcastu Livesport Daily jsme také probírali:

Co stálo za nečekaným startem Slovanu, který ho vyšvihl na přední příčky?

Proč Hůlka považuje mentální trénink za stejně důležitý jako taktickou přípravu?

Byl v kontaktu se zástupci reprezentace vzhledem ke svým vynikajícím výkonům?