O Csaplárovi
"Já jsem se nikdy neprezentoval tak jako on, stylem 'já, já, já', a nikdy jsem do světa netroubil, že ne on, ale já. Navíc, když přišel do Liberce do kanceláře a jeho první věta byla: 'K pravdě je třeba se prolhat,' zbystřil jsem. Bylo mi jasné, že je potřeba si u jeho výroků nastavit určitý koeficient pravdy."
O prodávání zápasů v devadesátkách
"Hráli jsme doma s Interem Bratislava a dopoledne mi zvonil telefon. Volal mi Dunaj, tehdejší trenér Vítkovic, který už dnes nežije, takže o tom můžu mluvit. Ptá se mě, jak budeme s Interem hrát, jestli na výhru, a já říkám, že samozřejmě, na co jiného. On mi na to odpověděl, že mu volali z Interu a bojí se, jestli si tam náhodou nedáme my jejich výhru, protože oni si tam dají jedničku. Vsadí na nás, tím pádem na svou prohru. To utkání tedy mělo skončit tak, že vyhrajeme, a všichni pro to dělali maximum. Jenže trenér Interu Jožo Adamec tehdy postavil osmnáctiletého Mráze, který o ničem nemohl vědět, a ten dal gól. Inter tady u nás vyhrál a celé to jejich sázení mohlo jít do háje."
O titulu s Libercem
"Fungovalo to tak, že Tomáš Janů někde vybojoval míč, dal ho Kolouškovi, ten dokázal přesně přihrát na třicet nebo čtyřicet metrů a trefil Štajnera. Ten pak na lajně obešel hráče tak, jak to jiní nezvládali, poslal míč Nezmarovi a ten z penalty dal gól. To mužstvo bylo prostě silné po všech stránkách, protože na každé pozici mělo nějakou výraznou osobnost."
O současném Slovanu
"Nikdy jsem se netajil tím, že postavit Peltovi billboard pod okna je drzost. A protože existuje fotbalový pánbůh, tak jim to hned spočítal, ve vzájemném zápase s Jabloncem dostali pořádně naloženo. Kam tahle cesta povede, dnes vidíme jen v určitých náznacích. Jeden z úhlů pohledu je, že když se podívám na poslední sestavu Liberce, pomalu tam nenajdu české jméno. Pokud se klub začne orientovat především na zahraniční hráče, je otázka, jak dlouho to může fungovat, protože ti sem nechodí něco budovat, ale seberealizovat se tak, aby mohli co nejrychleji odejít dál, ideálně do některé z pěti nejlepších lig."

O trénování Pavla Nedvěda
"To jsou hráči od Pánaboha s takovým talentem, že je musíte hlavně nechat být a usměrňovat je jen ve chvíli, kdy by něco šlo proti jejich vývoji. Samozřejmě existuje spousta talentů, které svůj dar promrhají, ale tohle není ten případ. Sportovní novináři často psali, že všeho dosáhl hlavně díky pracovitosti, já jsem to ale vždy viděl opačně. Dosáhl toho především proto, že byl obdařen neobyčejným talentem a měl navíc štěstí i na genetickou výbavu z hlediska pracovitosti, která už byla jen nadstavbou. Aby se člověk dostal na vrcholovou úroveň, musí se sejít víc faktorů vedle sebe a navzájem si sednout. Pro mě je to proto jedinečný hráč."
