O prázdných tribunách
"To jsou věci, které člověk neovlivní. Samozřejmě, že mi to je líto, to nebudu popírat. Obzvlášť když jsem měl možnost zažít plné tribuny v době, kdy jsme v lize začínali a chodilo pravidelně plno. Měl jsem tam blízké, rodinu, přítelkyni... Trochu doufám, že při tom rozlučkovém zápase bude stadion zaplněný. Fotbal miluju jako takový, a jasně, vždycky je to příjemnější a člověka to víc baví, když jsou plné tribuny. Ale že by mě to nějak otrávilo nebo znechutilo, to se říct nedá."
O tom, jak mu bude chybět kabina
"Vždycky říkám, že kabina mě udržovala v hlavě mladšího. Potkáváte tam kluky, kteří jsou dneska třeba stejně staří jako můj starší syn, a to vás drží v bdělosti. Tím, že jsem tam působil tolik let, jsem si na to zvykl a mám to prostředí rád. Ale samozřejmě jednou přijde doba, kdy to budu muset opustit úplně. Kluci mi občas říkali, že jsem takové přerostlé dítě, udržoval jsem si díky tomu mladou mysl."
O stínu Tomáše Rosického
"Tomáš, ačkoliv je o rok starší než já, začínal s velkým fotbalem hodně brzy, a tak jsem ho vždycky bral jako svůj vzor. Myslím si, že pro spoustu fotbalistů v Česku byl vnímaný podobně. Je to jedna z věcí, které mě trochu mrzí – že nemám víc reprezentačních startů. V nároďáku to často bylo nastavené tak, že jsme byli spíš náhrada za Tomáše, když nemohl být k dispozici. Ale na druhé straně můžeme být rádi, že Česko mělo takového hráče. Já se na něj vždycky rád díval a bylo mi ctí ho poznat osobně, být s ním v jedné kabině a sledovat ho zblízka. Ovšem odcházel jsem ze Sparty ve chvíli, kdy se Tomáš vracel, protože mi bylo naznačeno, že už bych nemusel dostávat tolik šancí na hřišti."
O svém nástupci
"Mně se strašně líbil Pavel Bucha. Už v době, kdy byl u nás v Boleslavi, a potom se výborně vykopal v Plzni. Troufnu si říct, že to byl podobný typ hráče. Dneska bych si přál, aby tím dalším byl David Kozel, který k nám do Boleslavi loni přestoupil. V přípravě se mi moc líbil, bohužel pak přišlo těžké zranění. Naposledy mě tak trochu symbolicky vystřídal a hned nahrál na gól. Takže budu doufat, že mu zdraví vydrží, protože si myslím, že by z něj mohl být opravdu hodně zajímavý hráč."
O pomoci mladým hráčům
"Samozřejmě jsem se vždycky snažil pomáhat a budu v tom pokračovat i nadále. Všichni věděli, že u mě jsou dveře otevřené, kdokoliv mohl přijít. Na druhé straně si myslím, že ti, kteří mě zažili na hřišti, by možná řekli, že jsem byl někdy nepříjemný, když se mi něco nelíbilo. Ale bylo to vždycky s ohledem na tým, aby byl úspěšný, a zároveň i oni, aby byli prospěšní pro mužstvo. Takže pokud jsem na někoho třeba zvýšil hlas nebo něco podobného, vždycky to bylo kvůli tomu, abychom jako tým fungovali co nejlíp."