V nové hierarchii prý nyní funguje jako vyjednavač, který připravuje podmínky přestupů, jež následně dává ke schválení majoritnímu akcionáři, což kvituje i kvůli finanční stabilitě a dodržování termínů.
Nicméně i v éře datových analýz Pelta stále nejvíce věří svému fotbalovému oku a osobnímu kontaktu s hráči. Přiznává, že velký klub se bez čísel neobejde, ale on sám se hrdě hlásí ke staré škole, pro kterou je klíčový charakter a hlad po úspěchu. "Můj život se skládal z toho, že jsem to vždycky dělal přes takový ten feeling, pocit. Když nějakého hráče vidím na hřišti, tak to prostě cítím. Pořád je zásadní charakter hráče, to je padesát procent úspěchu. Musí být hladový, protože Jablonec pro něj nesmí být cílová stanice," řekl Pelta s tím, že nejdůležitější je pro něj osobní schůzka.
Pokud hráč hned na začátku řeší jen peníze, Pelta jednání okamžitě ukončuje. Ale když má dobrý den... "Tak jsem schopný udělat přestup, že účetní v pondělí neví, čí jsme. Ale nenávidím, když hráč začne řešit jen peníze, v té chvíli už vím, že to nemá cenu," dodal.
Právě tento Peltův instinkt stál za snahou získat devatenáctiletého křídelníka Daniela Baráta ze Slovácka, který se stal jedním z hlavních témat jablonecké zimy. Jablonec o talentovaného mladíka velmi stál a plánoval jeho příchod na léto.
"V jednu chvíli to vypadalo, že tam je reálná dohoda, a proti tomu jsme řešili dvě až tři jména, která by mohla v případě dohody odejít do Slovácka," odhalil Pelta zákulisí neúspěšného transferu. Celý plán však ztroskotal ve chvíli, kdy do hry razantně vstoupila olomoucká Sigma, která boj o Baráta vyhrála a jablonecké naděje na získání tohoto hráče definitivně pohřbila.
Dohoda ale dopadla směrem k Ebrimu Singhatehovi, který přišel na konci přestupového období z Karviné. "Jdou různé zvěsti, že má svoje chvíle, kdy to není úplně všechno ideální, ale nepamatuji hráče v Jablonci, který by u nás trucoval. Předal jsem ho Laminu Jawovi, jsou to oba gambijští hráči a Jawo je takový jeho táta. My ho vychováme," zakončil.
