Priske jde po stopách legendy, jen možnosti má jiné. Na video jsme koukali u Ježků v obýváku, říká Straka

Priske byl při svém prvním působení ve Spartě úspěšný. Slavil dva tituly a dovedl tým i do osmifinále Evropské ligy. Pak neodolal vábení slavného nizozemského klubu, dá se ale říci, že si naběhl na vidle. V Rotterdamu s ním neměli tolik trpělivosti a Dán ještě před koncem uplynulé sezony stadion De Kuip opustil.

To Václav Ježek se na začátku osmdesátých let minulého století vracel domů do Prahy za trochu odlišných souvislostí. V Nizozemsku byl uznávanou personou. Tři roky vedl klub ADO Den Haag, který dokázal dostat do evropských pohárů. Pak při šestileté štaci u československé reprezentace mimo jiné zastavil na slavném mistrovství Evropy 1976 i Johana Cruyffa a spol. – tedy nizozemský národní tým, který dva roky předtím hrál finále MS.

Poté přišla zmíněná štace ve Feyenoordu. Ježek to neměl vůbec jednoduché. Začátky byly kruté. Během jeho angažmá červenobílý klub vyhrál jen jednu pohárovou trofej a byl v období přestavby. Legendární český trenér měl možná i smůlu, že bezprostředně poté, co se rozhodl pro návrat domů, dorazil do Feyenoordu později ikonický Ruud Gullit…

Sparta ovlivněná Západem

Ve Spartě však s jeho příchodem začala po době temna báječná léta. Do klubu přišel muž, který měl v dobách železné opony možnost poznat západní svět a sedm let působil v Nizozemsku. "Přinesl absolutní profesionalismus a úplně jiný pohled na fotbal. A to bylo úplně úžasné," vzpomíná v rozhovoru pro Livesport Zprávy František Straka, který se s Ježkem potkal poprvé v roce 1982 a následně zažil čtyři mistrovské oslavy.

"On nebyl jenom trenér, byl to zároveň i člověk, na kterého jste se mohli obrátit. Když jste měli nějaký problém, tak jste s ním mohli promluvit. Co se týče lidskosti, byl absolutní špička. A na druhou stranu, to zase musím říct, byl to neskutečně tvrdý trenér. Třeba i v tom smyslu, že když někdo nějakým způsobem něco znehodnocoval, tak dokázal být a byl velice nepříjemný," dodává tehdejší opora defenzivy. Straka pod Ježkovým vedením tvrdil muziku a platil za jednoho z nejtvrdších obránců ligy.

Legendární trenér se zkušenostmi z Nizozemska sice začal jako šéftrenér klubu z Letné, časem se ale přesunul na lavičku prvního týmu a postupně Spartu přetvářel do podoby týmu absolutní evropské špičky.

Novotou byly Ježkovy tréninkové jednotky. "My jsme třeba měli dvoufázové tréninky, to je pravda. Ale netrénovali jsme jako zběsilí. Nebylo něco, co by nás nebavilo a kde jen běháte jako idioti. Všechno to byly tréninky hodinu, maximálně hodinu a deset minut. A všechno bylo s balónem. Byla tam maximální intenzita, každý jezdil na maximum. V tom byl základ toho, proč jsme byli tak dobří," myslí si Straka, který byl třeba i u památné bitvy s Realem Madrid, jenž Letenští vyřadili v tehdejším Poháru UEFA po výsledcích 3:2 a 1:1.

Videorozbory u Ježků doma

"Nikde do té doby pořádně nebyla žádná analytika, pomalu žádné rozbory. A my jsme se v té době normálně viděli zpětně přes televizi u videa. Měl všechno zmáklé. Jezdili jsme k němu domů, on tam měl přehrávač, tam se zasunula kazeta a pak už jsme se děsili, jak na tom hřišti vypadáme," usmívá se Straka.

"Bylo to vidět na výsledcích i na tom, co se hrálo a jak se hrálo. Ježkova filozofie byla věřit sám sobě. Říkal: "Vůbec se neponižujte, mějte hlavy nahoře a nestyďte se prodat. Jděte do toho, ničeho se nebojte! Máte na to!" Byl to výborný psycholog," vzpomíná někdejší reprezentant, který si i díky skvělým sezonám ve Spartě vydobyl zahraniční angažmá.

Koneckonců právě Ježek pomáhal svým svěřencům objevovat zahraniční kluby. "Kdyby nebylo pana Ježka, tak kdo ví, jak by dopadl Honzík Berger. Myslím, že ten mu děkuje za vše. Dokonce ho dokázal dostat i do Curychu. To právě on se o něj postaral. Měl prsty i v přestupech Standy Grigy do Feyenoordu a Pepy Chovance do Eindhovenu, nizozemský fotbal měl prostě zmáklý. A i já, když jsem osmaosmdesátém odcházel do Borussie, tak za mnou zajel do Gladbachu, když se skládal mančaft pro mistrovství světa. Na tom si dával záležet," vzpomíná Straka.

Nyní se na trase Feyenoord – Sparta koná další přesun. Jeho aktérem už není Ježek. Fanoušci Letenských si však přejí, aby to dopadlo aspoň trochu podobně, jako když se legendární trenér vracel  domů do Prahy.

Priske riskuje

"Situace je dnes úplně jiná, než bývala, to se nedá srovnávat. Ven se chodilo jen když jste něco dokázali. Dneska můžou jít ven všichni. Když na to máš, tak tam jdeš, a když na to nemáš, tak se vracíš," popisuje fotbalový glosátor reálie doby před 40 lety a ty dnešní.

"Říká se: Nikdy nevstupuj do stejné řeky. Brian Priske, co si budeme povídat, udělal ve Spartě skvělou práci. Ale i tak vidíte, jak je to křehká záležitost. Máš úspěch ve Spartě, pak jdeš do Feyenoordu a najednou to nejde. To je fotbal a to k tomu patří. Co nastane teď, na to si musíme počkat. Mančaft, který Priske budoval, byl skvělý před dvěma lety. Kairinen, Sörensen byli výteční. Ale dnes už tak vysoký level není ani u nich. Takže bude muset přijít určitá obměna," tuší dnes fotbalový trenér a expert. 

Straka ale vidí i pozitiva: "Výhodou je fakt, že se vrací člověk, který zná české prostředí. Neumím si představit, že by přišel zase někdo další, který by potřeboval minimálně půl roku k tomu, aby dokázal vůbec poznat českou ligu, to jak se hraje, v čem spočívá mentalita hráčů a všechny věci okolo."

A jaká práce nyní Priskeho čeká? "Ve Spartě byly v kabině určité nepokoje, takže i to bude muset Brian dát do kupy. Mančaft musí šlapat jako za jeho časů. To bylo to, co ho zdobilo. Jednota, a ta opravdová síla kluků, který šli za úspěchem a byli hladoví," říká muž, který v dresu Sparty odehrál 223 ligových zápasů.

Straka ale také varuje že i sám Priske jde do velkého rizika: "Fanoušci jeho návrat kvitují, ale teď je úplně jiná situace, než když přicházel poprvé. Je to risk. Bude záležet na tom, jak dokáže sáhnout do hráčů a vyčistit kádr, který bude potřebovat pro svůj plán. Věřím, že se mu to podaří, i když ta cesta nebude jednoduchá. Sparta pod ním asi nepůjde do čtyřobráncového systému, zase se bude hrát 3-4-3, tedy systémem, který byl za Priskeho i v prvním období tak úspěšný."