Z I. A třídy až na samý vrchol divize! Kuřim odmítla drahá jména a teď sní o historickém postupu

Když se tedy před lety v Kuřimi sešla nová parta místních nadšenců, položili si základní otázku: jakým klubem chtějí vlastně být? Místo nahánění okamžitých výsledků u dospělých se rozhodli překopat celou pyramidu od základů. "Řekli jsme si, že primárně se zaměříme na děti a začneme fotbal dělat odspodu, jak se dělat má. To znamená nábory, trenéři k mládeži a postupně si v našem menším rodinném klubu vychovat vlastní hráče," vzpomíná Kučera.

Sám měl v sobě silnou osobní motivaci. "Fotbal jsem hrál od šesti let ve Zbrojovce nebo v Líšni a zažil jsem ve fotbale spoustu hezkých věcí, kamarádů a emocí. Chtěl jsem, abych mohl dalším generacím předat něco z toho hezkého, aby to nevymřelo a děti měly možnost poznat, co fotbal přináší," líčí manažer Kuřimi.

Mravenčí práce přinesla ovoce. Zásadním průlomem bylo v roce 2021 získání statusu sportovního střediska mládeže. Kuřim se tak zařadila mezi úzkou elitu na jižní Moravě a dala razítko na to, že mládež skutečně dělá dobře. Žáci hrají druhou ligu, dorost třetí.

"Začali jsme úzce spolupracovat s okolními vesnicemi. Nejlepší hráči z okruhu se schází v Kuřimi na vršku pyramidy. Díky propojenosti se daří držet to, že na vesnicích kluby neskomírají, a u nás se naopak soustřeďuje největší dětská kvalita," vysvětluje Kučera s tím, že největší zásluhu na posunu mládeže má její manažer Jan Mikyska.

Trpělivé budování mládeže šlo ruku v ruce s rozvojem A-týmu. Cílem bylo, aby klub rostl rovnoměrně a žádná kategorie "neuletěla" ostatním. I tady šlo ale vše postupně. Před šesti lety se Kuřim potácela ve spodních patrech krajského přeboru. Vedení se však podařil majstrštyk, když na lavičku přivedlo zvučné trenérské jméno: Svatopluka Habance. "V ten moment jsme si řekli, že máme výborného trenéra, zkusíme postavit tým z mladých, ambiciózních hráčů a dali jsme si cíl do tří let postoupit do divize," popisuje Kučera zlomový moment.

Od té doby prožívá Kuřim neuvěřitelnou jízdu. Dva postupy a rázem divize, kde kroutí třetí ročník. Už pět let v kuse hraje bez přerušení o špici soutěže, v divizi totiž tým zapsal dvě druhý místa. "Ať už je to Premier League nebo okresní přebor, hrát šestý rok nepřetržitě na špici je pro všechny úspěch. Gro týmu přitom pořád tvoří ti stejní kluci, které jsme před šesti roky poskládali v krajském přeboru," těší Kučeru, který kromě Habance vyzdvihuje i práci dalších koučů Tomáše Abraháma, Vladana Horáka, Josefa Obůrka a současného lodivoda Maria Rossiho.

Velká jména? Ne, díky!

Zatímco řada divizních konkurentů vábí slavná ligová jména na sklonku kariéry, Kuřim touto cestou zásadně jít nechce. "Je to cílené. Zájem i možnosti byly, ale naše filozofie je jiná. Chceme jít cestou mladších, nadějných a levnějších hráčů," zdůrazňuje manažer klubovou linii.

Místo tučných výplat ale nabízí nefalšovanou rodinnou atmosféru. "Dáme hodně na to, ať je dobrá parta v kabině a kluci sem chodí rádi. Já jsem jako hráč zažil nádherné časy v Líšni, kdy jsme se těšili do kabiny, scházeli se hodinu před tréninkem a žili spolu. To se o Kuřimi ví a hráči si to mezi sebou řeknou. Druhý faktor jsou výborní trenéři. Není tajemství, že nepatříme mezi nejbohatší týmy, ale prostředí a kvalitní trenéři u nás hrají hlavní roli," prozrazuje Kučera.

I proto se Kuřim, která má necelých 12 tisíc obyvatel a nachází se na sever od Brna, pohybuje v čele tabulky. Má sice stejně bodů jako druhá Sparta Brno, se kterou se na konci října střetne ve velkém šlágru, ale například skóre bere dech - 48:14 ve 12 zápasech.

Po dvou druhých místech se tedy Kuřim neschovává za alibistická prohlášení a říká, že chce divizi vyhrát. Přiznává však,že samotná třetí liga (MSFL) je obrovskou výzvou. "Byl by to pro Kuřim velký skok. Máme zhruba spočítané, že minimálně milion korun je to rozdíl jen v financích oproti divizi, ať už jde o dopravu, podmínky hráčům nebo provoz," vypočítává Kučera.

Tím vůbec největším limitem, který Kuřim pálí a brzdí dospělé i mládež, je však chybějící infrastruktura. Klub má k dispozici pouze dvě přírodní hřiště a nemá umělou trávu.

"Nejvíce nás trápí infrastruktura. Nemáme umělou trávu, takže děti jezdí trénovat do Brna a vracejí se domů po osmé večer. Pokud by se nám podařilo postoupit, museli bychom všechny kroky zvážit, ale věřím, že bychom udělali všechno pro to, aby se třetí liga v Kuřimi hrát mohla," uzavírá kuřimský manažer.

Z okresní soutěže až na vrchol divize? Řád a systém jako ve firmě i komfort pro hráče, říká šéf