Šest gólů za čtyři kola. Slavia má unikátní zbraň, které se Evropa nedokáže vyrovnat

V minulém ročníku to navíc bylo 10, součet nemá v rámci desítky elitních lig Evropy ani náznak konkurence (nejblíž je od začátku minulé sezony portugalské Gil Vicente s osmi). Co vede k tak výrazné dominanci Slavie v této standardní situaci?

Její kořeny lze hledat v nátlakovém herním stylu, kterým se tým Jindřicha Trpišovského dlouhodobě prezentuje. Nejen v Česku patří ke špičce v útočné třetině, dominanci okolo vápna a hlavně uvnitř něj. Za poslední tři roky byl pokaždé mezi nejlepšími 20 celky TOP 10 soutěží kontinentu v počtu doteků ve vápně soupeře na zápas i v průměrném objemu střel uvnitř šestnáctky. Slávistické branky z autů ukazují dvě hlavní cesty, kterými se k nim dostává.

Tou první (a častější) je dlouhý aut do vápna soupeře, jeho následné prodloužení slávistickým hráčem nebo propadnutí v hlavičkovém souboji a následná rychlá reakce červenobílých střelců. Tady se velmi výrazně projevuje fakt, že hráči Slavie mají skvělou silovou vybavenost, dokáží se orientovat a uplatnit důraz ve skrumáži a také se na druhý, třetí či čtvrtý pokus dostat k míči, aniž by soupeř akci odvrátil. 

Tímto způsobem padlo s nějakou modifikací devět branek týmu (z oněch 16). Příkladem budiž trefy Mojmíra Chytila proti Slovácku a Pardubicím z této sezony. U obou typů zahrání je vidět, že má Slavia nejpočetnější zastoupení ve vápně soupeře v lize a je excelentní také ve srovnání s Evropou. I to vysvětluje fakt, proč měla v předchozích dvou ročnících nejvíc různých střelců v TOP 10 ligách Evropy a pokračuje ve stejném duchu i v tom aktuálním.

Při obou zmíněných Chytilových gólech je vidět enormní tlak Slavie v malém vápně, kde má čtyři až pět hráčů. Další tři až čtyři čekají opodál na propadnutý míč a zbylí dva situaci jistí na hranici šestnáctky pro případnou střelu z větší dálky.

Druhým způsobem zakončení autového vhazování Slavie je rozehrávka na zpravidla kratší vzdálenost. Branka pak padne z akce, jež se následně rozvine, nejčastěji po centru do vápna, kde mužstvo opět těží z vysokého počtu přítomných hráčů, kteří mají dobrou výšku a dokážou si míč najít.

Obvykle přijde také přesný pas, který nemusí nezbytně skončit asistencí, ale jakýkoliv propad opět jistí jeden z hráčů Slavie. Například branka Michala Sadílka v letošním ročníku proti Baníku přinesla asistenci ze zpětné přihrávky Adonijovi Ouandovi. Slavia u tohoto typu rozehrání těží ze svých obvyklých zbraní, které pouze využívá u situace autu. Tímto způsobem padlo sedm ze zmíněných 16 branek.

Lize dominuje také v hlubších datech z hlediska autů, a to takovým způsobem, že hraje vlastní soutěž. Za poslední dvě sezony vytvořila přímo z vhazování 11 šancí, čemuž ještě konkuruje Jablonec s Filipem Novákem (14), ale tam to končí. Její xG ze situací po autech je úplně jinde než u zbytku ligy (13,6, druhá Plzeň má 4,8).

Slavia vypálila rovnou po autu 75 střel (následuje Zlín se 44). Žádný tým nevyslal do šestnáctky soupeře tolik míčů ze vhazování, které našly adresáta, jako ona (64, Bohemians 47). Není se tak čemu divit, že nadvláda obhájce titulu v brankách po autech je tak výrazná i v rámci celé Evropy.

Plzeň brzy představí nového trenéra! Trápící se Viktorii zkusí nastartovat exliberecký Kováč