Trenér Martin Svědík se před výkopem objal s pár známými v Uherském Hradišti, pak už se ale soustředil jen a jen na zápas. "Vzpomínky mám pěkné, ale před zápasem s nikým nemluvím. I když to bylo šest let života, kdy se nám dařilo a byly tu velké úspěchy. Na to nejde zapomenout," přiznal kouč Zbrojovky.
Těšilo jej, že si nováček odvezl domů do Brna tři body. "Jsou to důležité body, chtěli jsme hlavně přerušit sérii neúspěchů. A také jsme nechtěli padat v tabulce," prozradil s tím, že v Mladé Boleslavi jeho tým zahazoval šanci, při druhé ztrátě zase chyběla větší kvalita dopředu. "Vzadu jsme udělali hrubku a nezískali ani bod," vzpomínal.
V Uherském Hradišti prý mělo představení Zbrojovky jiné parametry. "Poučili jsme se. Ale mrzí mě inkasovaný gól v závěru," pravil před kamerou. "Přežili jsme dvě střely Vorlise ze strany a pak jsme začali hrát, byly tam dobré náběhy. Když jsme pak šli do vedení, měli to domácí těžké. Jsme schopní si to pohlídat. Navíc se nám otevíral prostor pro brejkové situace," dodal spokojeně.
První trefu Zbrojovky obstaral útočník Daniel Vašulín z penalty nařízené po průniku Antonína Vaníčka. K němu měl ale kouč určité výhrady. "Někdy se nám zapomíná v nějakých prostorech, ale on nám to pak vynahrazuje v útočných věcech. Ale občas potřebuje popostrčit," řekl Svědík, proč na Vaníčka často křičel ze střídačky.
Nadšený byl po závěrečném hvizdu zmíněný penaltový exekutor Vašulín. "Čekání na gól bylo dlouhé. Jsem rád, že jsem ho dal a pomohl týmu. A vyšlo to i výsledkově. Asi to herně nebylo nejlepší, ale máme tři body," smál se kanonýr, který na gól čekal od čtvrtého kola.
"Repre pauza byla dlouhá, tři týdny. Jsem rád, že jsem zpátky. Věřil jsem si, že dám gól a dal jsem ho," hlásil nadšeně. Úsměv z tváře mu nezmizel ani ve chvíli, kdy přišla řeč na neobvyklé zranění po druhém gólu Zbrojovky. "Zvedl jsem se ze sedačky a dal jsem si hlavou do střechy. Tady je na mě nízká. Na ošetřovnu ale určitě spěchat nebudu," zakončil hodnocení Vašulín.
