Na jaře jste se zachraňovali, měnil se trenér, bylo to zkrátka nepříjemné období. Bylo to pro vás nejtěžší období v roli šéfa?
"Nebyly to pro mě nejtěžší měsíce. Celý jihlavský fotbal a zájem o Jihlavu je velmi široký. Já to beru jako firmu, která se musí řídit jak ekonomicky, tak sportovně."
Jak se v takovém prostředí daří skloubit sportovní ambice s realitou běžného chodu klubu?
"V tomto směru jsem možná trošku specifický, protože sportovní klub a jeho úspěchy se běžně hodnotí podle sportovního výsledku. Já se na to ale dívám i tak, aby firma byla zdravá, nebyla zadlužená a abychom byli schopni bez problémů fungovat a platit závazky. Tyto věci jsou pro mě mnohem důležitější. K tomu máme nastavenou určitou strategii, cestu výchovy mladých hráčů a jejich prodeje. Samozřejmě chceme hrát takovým stylem, abychom byli pro diváky zajímaví a měli co nejlepší výsledky, ty však dopředu nikdy nikdo nedokáže předpovědět. V tomto ohledu to beru jako přirozenou součást své práce, nikoliv jako něco, z čeho bych se měl hroutit."
Tomu rozumím, ale na druhou stranu – kdyby k sestupu nakonec došlo, tak by se to pravděpodobně sesypalo i s těmi ostatními věcmi, které jste zmiňoval. Neměl jste z toho tehdy strach?
"V tomto směru je to naprosto oddělené. Jihlavský fotbal by se sesypal pouze v případě, kdyby odešel hlavní akcionář. Pro Jihlavu jako takovou by případný sestup měl vliv především na typy hráčů, které bychom mohli do klubu přivádět. Na druhou stranu, zhruba osmdesát procent kluků mělo platné smlouvy, takže by z klubu nemohli jen tak jednoduše odejít a bylo by čistě na našem rozhodnutí. Na naše partnery, sponzory a celkovou podporu by to však žádný zásadní vliv mít nemělo. V tomto ohledu je situace posledních sedm let naprosto stabilní a stejná."
Hovořilo se po sezoně, kterou jste zakončili na sestupovém místě, o pozici trenéra?
"Ne, o Markovi Niklovi se vůbec nemluvilo. Na začátku jeho angažmá se nám sice výsledkově nedařilo kormidlo hned otočit, ale z posledních pěti zápasů jsme dokázali uhrát deset bodů a na úplnou záchranu nám chyběl pouhý jeden bod. Zpětně jsem přesvědčený, že kdybychom ho u týmu měli delší dobu, tak bychom se do těchto sportovních starostí vůbec nedostali. Jeho odchod proto pro nás vůbec nebyl tématem k diskuzi. Naopak jsme velmi rádi, že Marek u nás pokračuje."
Zkušené jádro a citelné odchody
Když hovoříme o kontinuitě, jak důležité pro vás bylo, že se vám podařilo domluvit na pokračování s Adriánem Čermákem a Matúšem Lackem, dvěma zkušenými hráči?
"Jsme opravdu rádi, že jsme se domluvili. U Matúše je ten příběh o něco jednodušší. Působí u nás už dlouho a jsme domluvení, že až jednou ukončí svou aktivní hráčskou kariéru, plynule se zapojí do managementu a fungování klubu. Sezona Adriána nebyla úplně ideální, co se týká produktivity a osobních statistik. Kdyby proměnil polovinu svých šancí, měli bychom v tabulce odhadem o deset bodů více. Je to velmi zkušený a na druholigové poměry nadstandardní fotbalista. Jsme ale rádi, že zkušená osa, s výjimkou Víta Beneše, zůstala pohromadě."
Jak citelnou ztrátou je pro vás právě odchod Beneše, který byl jednou z nejvýraznějších osobností celé druhé ligy?
"Žádné signály v průběhu jara nepřicházely. Se všemi staršími a zkušenějšími hráči jsme se domluvili, že si sedneme a budoucnost vyřešíme až po skončení sezóny podle toho, jak dopadne. Víťa následně po konci ročníku obdržel nabídku ze Sigmy Olomouc. Dával jsem ho za vzor i ostatním klukům v kabině. Přestože byl v Jihlavě jen rok a tři čtvrtě, osud klubu mu nebyl ani v nejmenším lhostejný a nechal zde maximum."
Jeho náhrada dost možná přišla ze Slovinska v podobě Vita Štrakla. Jak probíhá scouting v soutěži, jako je druhá slovinská liga, kterou běžný fanoušek příliš nesleduje?
"V zimě jsem se potkal se specialistou, který se věnuje datové analýze a vyhledávání hráčů. Má přehled po celé Evropě, studoval v zahraničí a spolupracoval s tamními kluby. Podepsali jsme s ním smlouvu a navázali úzkou spolupráci. Díky tomu jdeme cestou detailního vyhodnocování dat. Právě tento analytik nám na základě čísel doporučil Vita. Když sem dorazil a souhlasil se zkouškou, všechno do sebe skvěle zapadlo. Jemu se u nás moc líbilo a my v něm vidíme obrovský potenciál. Navíc je v ideálním věku, dostatečně zkušený a má přirozené vůdcovské schopnosti. Dohoda na podmínkách smlouvy pak byla velmi rychlá, protože jsme okamžitě našli společnou řeč. Myslím si, že by to časem mohl být velmi zajímavý hráč i pro nejvyšší českou soutěž."
Zaměříte se na tento region, odkud v poslední době čerpá třeba Sigma, dlouhodoběji, nebo budete spoléhat čistě na to, co vám v danou chvíli vygenerují data?
"Klíčová pro nás budou vždy především data. Slovinský a obecně balkánský trh je pro nás zajímavý, protože s ním už máme určité zkušenosti. Vito vypadá v letní přípravě skvěle, i když skutečným testem pro něj i pro celý tým bude až samotná soutěž. Určitě se tam však budeme dívat i nadále, ale neznamená to, že bychom se teď zaměřovali výhradně na tuto zemi."
Podobně zajímavý příchod je z Nigérie, jde o stopera Muhammada Abdullahiho, kterému je teprve 18 let. Jak se zrodil jeho příchod do Jihlavy?
„"ohle je zase trochu jiný příběh. Přes kontakty jsme dostali tip na mladého hráče. Měl obrovskou výhodu v tom, že již disponoval krátkodobým vízem, takže jsme jako klub nemuseli složitě vyřizovat papírování, a mohl se ihned zapojit do naší přípravy. Věděli jsme, že odchází Víťa Beneš, a protože jsme Vita Štrakla ještě neviděli přímo v tréninkovém procesu, rozhodli jsme se tuto možnost využít. Za celou dobu, co do Jihlavy přivádíme zahraniční fotbalisty, jsem u nikoho neviděl tak rychlou adaptaci jako u Abdulahyho."
V čem?
"Přestože mu je teprve 18 let, je to neuvěřitelně inteligentní kluk. O většinu afrických kluků se musíte zpočátku starat v podstatě nepřetržitě. U něj žádný problém nebyl. Všiml jsem si toho už po třech trénincích. Cizinci vždycky logicky drží spolu, ale on si šel bez jakéhokoliv ostychu zakopat s českými kluky a okamžitě s nimi komunikoval. Rychle se naučil jména spoluhráčů a už na třetím tréninku na ně česky křičel instrukce jako 'záda!'. To ukazuje, že je mentálně na úplně jiné úrovni. Po našem prvním přípravném zápase se Žižkovem jsme si sedli s trenérem a shodli se, že pokud se bude takto rozvíjet i nadále, nejpozději do roka odejde do první ligy, protože po něm někdo zkrátka musí sáhnout."
Loni takhle vystřelil Youssoupha Mbodji, který okamžitě zamířil do Slavie.
"Vnímáme to v podstatě stejně. Nejsložitějším úkolem pro nás teď bude vyřídit mu vízum. Netajíme se tím, že vyhledávání a výchova mladých talentů je základním pilířem naší filozofie. Snažíme se samozřejmě zapojovat i vlastní odchovance z akademie a české hráče, ale afričtí fotbalisté mají zkrátka jinou dynamiku, intenzitu pohybu a na trhu jsou nesmírně žádaným zbožím."
Jak na tuto přestupovou politiku slyší samotní hráči, které do Jihlavy lákáte?
"Naším cílem je tyto hráče najít, v Jihlavě je herně i lidsky posunout a následně prodat do nejvyšší soutěže, pokud se nám nepodaří postoupit jako celému týmu. Ostatně i Vita jsme do Jihlavy nalákali právě na tuto vizi, Mohl jít hrát první ligu ve Slovinsku, ale zvolil naši cestu, protože ví, že pokud bude podávat kvalitní výkony, nebudeme mu v posunu do lepší soutěže bránit. Věříme, že stejnou cestou půjdou i další – například Ibrahim Usman, který se vrátil z hostování v MSFL a teď je nejlepším střelcem naší přípravy."
Když mluvíte o zájmu z první ligy, přiznám se, že jsem během léta očekával odchod Tyreseho Omotoyeho, který má za sebou velmi povedenou sezonu s osmi góly. Nečekali jste v klubu, že o něj bude zájem?
"Na něj zatím žádná konkrétní nabídka nedorazila, proběhly pouze neformální dotazy od některých klubů. Přestupové okno je však otevřené ještě měsíc a půl, takže stát se může cokoliv. My jsme pro jistotu zareagovali dopředu, máme dalšího útočníka. Momentálně ale plně počítáme s tím, že Tyrese vstoupí do nové sezony v našem dresu."
Máte od konkurence zpětnou vazbu na to, jakým způsobem v Jihlavě s mladými zahraničními hráči pracujete?
"Reakce jsou různé. Občas se setkám s uznáním, kdy mi lidé z fotbalu řeknou, že vedení klubu a naše koncepce dávají smysl. Pak jsou tu ale i opačné názory, kdy nám někdo vyčte, že jsme skončili na patnáctém místě a měli správně sestoupit. Je to zkrátka dvousečné. Pro nás je klíčové, abychom byli vnitřně jednotní a lidé v klubu byli s touto filozofií stoprocentně ztotožnění."
Často se u druholigových týmů stává, že jakousi záchrannou brzdou bývají hostování zkušenějších hráčů z první ligy. Předpokládám ale, že pro vaši koncepci takový krok nedává příliš velký smysl?
"V zásadě máte pravdu. Na druhou stranu nevylučuji, že bychom ještě jedno nebo dvě hostování z nejvyšší soutěže přivedli. Musí to mít ale jasnou logiku, ten hráč k nám musí chtít, musí souznít s naší filozofií a musí se vejít do našich platových standardů. Zároveň musíme být stoprocentně přesvědčeni, že nám na daném postu herně pomůže. To nejcennější, co mladým hráčům v Jihlavě nabízíme, nejsou peníze, byť si myslím, že na poměry druhé ligy nabízíme solidní průměrné či lehce nadprůměrné podmínky."
Takže model vyhraj se, pomoz nám a běž?
"Do Jihlavy kluci nechodí vydělávat životní peníze, ale dostávají zde obrovský herní prostor. Právě proto neangažujeme zkušené borce, kteří by sice byli v danou chvíli herně dál než dvacetiletí mladíci, ale zabírali by jim místo. Chceme dávat prostor mládí, což je ta největší hodnota, kterou u nás mohou získat. Pak už je pouze na nich, jak se této šance chopí."
Vaše koncepce dává smysl, nicméně za poslední čtyři sezony bylo nejlepším výsledkem Jihlavy desáté místo. Nebyl by už čas na klidnější sezonu?
"Byli bychom za to samozřejmě moc rádi. Na druhou stranu, já jsem typ člověka, který ke své práci potřebuje neustálý tlak. Vyhovuje mi to. Klidnější sezónu bych si přál, ale v mých očích klidná sezona znamená pravý opak, tedy hrát na špici tabulky a mít neustále o co bojovat. Chci, abychom na sebe sami upletli bič a chtěli být co nejlepší. Může se stát, že nakonec skončíme sedmí nebo osmí, ale tým musí mít v sobě hlad po úspěchu. Trenér Nikl to má nastavené úplně stejně a mým úkolem je toto nastavení přenést i na samotné hráče."
