Cizinci na Dukle? Nechceme je svazovat do české škatulky, říká Šustr. Za svými výroky si stojím

Dosavadní průběh sezony Chance Národní Ligy zatím potvrzuje letní predikce. Tedy velká vyrovnanost a dva nedávní účastníci první ligy na špici. Karviná je první s 18 body, Dukla třetí se 17 body. "Tabulka je pro mě téma až na konci soutěže. Ale samozřejmě kecal bych, nějaký přehled mám," říká Šustr.  

A dodává, že momentální pořadí nemá takovou váhu. Logicky, odehrána je necelá třetina soutěže, nicméně zároveň je to dostatečně velký vzorek na to, aby poznal, jak na tom tým je. Když je třetí, tak asi dobře, chtělo by se říct. Náročný kouč má ale v tomto směru spíše smíšené emoce. 

"Určitě nejsem spokojený, protože jsme ztratili některé zápasy, které jsme ztratit neměli, bylo v našich silách je zvládnout," říká, nicméně dodává i střízlivý pohled: "Bereme to s pokorou, jsme na dostřel prvních míst, a to je důležité."

Sám totiž ještě v létě věděl, že to, že byl tým v první lize, ještě neznamená, že o patro níž bude kralovat. "Před sezonou jsem byl malinko opatrnější v tom dávat nějaké cíle, protože jsem tušil, že soutěž bude velmi vyrovnaná. Spousta hráčů odešla a spousta přišla, bylo potřeba tým zase nějak nastavit," dodává. 

To se na začátku podařilo. Dukla vyhrála dva z prvních tří ligových zápasů, jeden pak remizovala na hřišti Táborska. Pak ale přišly dvě prohry, které byly hlavně zdviženým varovným prstem. Následovaly však tři ligové výhry za sebou a na závěr remíza v Prostějově. "Já série tolik nevnímám, byť chci vyhrát každý zápas. Nicméně to, že dvakrát nebo třikrát vyhrajeme, je důležité hlavně pro hráče, aby věřili, že proces, který máme, nás může dovést k vítězstvím," vysvětluje. 

Druhá liga je totiž plná úskalí, o čemž se Šustr a spol. stihli přesvědčit. Jednou se hraje proti nováčkovi, pak proti mladíkům Slavie, posléze proti zkušenému týmu z Ústí. Zatímco pro kouče, který si prošel třeba Prostějovem a ví, jak druhá liga vypadá, šlo o očekávané úskalí, pro nové hráče šlo mnohdy o šok.  

Jak totiž bylo zmíněno, v létě si kádr prošel velkou proměnou. "Někteří hráči odešli, protože chtěli odejít nebo nechtěli hrát druhou ligu, o některé jsme neměli zájem a některým končila smlouva. Variant bylo víc a nezbývá vám nic jiného než se s tím vyrovnat," říká Šustr. 

Z cizinců nechceme dělat běžce

To se povedlo, na Julisku totiž přišlo 14 nových jmen. Od známých jmen typu Michal Tomič, Jakub Plšek či Tomáš Schánělec až po zajímavé cizince z exotických lig jako Evan Rotundo z Lucemburska, Olatoundji Tessilimi z Finska či Mateo Kramatič ze Spojených arabských emirátů. 

"Cizinci mají obecně největší problém zadaptovat se na náš český fotbal, protože druhá liga je hodně běhavá, soubojová a pracovitá. Přicházejí z jiných soutěží, kde se klade větší důraz na fotbalovost, a my se to do nich snažíme dostat, aniž bychom měnili jejich herní profil," popisuje Šustr filozofii. "Nechceme z nich dělat běžce a bojovníky místo fotbalistů, ale v našem fotbale je potřeba, aby i oni chápali význam bránění a práce pro tým. Je to trochu alchymie, musí se to skloubit." 

Jako další ze svých úkolů bere větší zapojení vlastních mladíků do týmu. Tak, jako se to v minulé sezoně povedlo s útočníkem Michalem Kroupou. To se ale zatím v tomto ročníku zatím moc neděje. "Chodím na béčko a chci se vypravit i na dorost, abych si rozšířil obzory o hráčích, které vychováváme," říká Šustr. "Vždycky jde dělat věci lépe, ale věřím, že když se u nás objeví šikovný hráč, dokážeme ho odhalit, rozvinout a posunout dál," dodává a za příklad dává Denise Zamazala (19), který v létě přišel ze Slavie a na kontě má už osm druholigových startů. 

Poslední měsíce mě posunuly

Co se rozvoje týče, vnímá jej Šustr i na sobě. Po dvou letech, kdy působil v mládežnických reprezentacích, se vrátil do kolotoče klubového fotbalu a od února, kdy do Dukly nastoupil, dle svých slov stihl v některých aspektech vyrůst. "Každý zápas a trénink vás posune o kousek dál. Je to neustálý proces, v tom je naše řemeslo krásné," popisuje. "V lize to byla příprava na zápasy, teď ve druhé lize je to jiné v tom, že se musíme učit víc improvizovat. Komunikace s cizinci zase znamená odbourávání jazykových bariér a setkání s jinou mentalitou. Celkově mě to obohacuje." 

Kromě toho on sám poměrně často obohacuje mediální prostor svými tiskovými konferencemi, kde bez filtru mluví o věcech tak, jak dle něj jsou. Zatímco zvlášť na jaře za to sklidil potlesk, v poslední době už se najdou i fanoušci, kterým to přijde moc.  

Tohle ale dává stranou, žádný kalkul za tím totiž není. "Když cítím, že mám co říct, tak to řeknu. Jestli to někomu vadí, s tím nic nenadělám, lidi nepředělám, každý žije svůj život," krčí rameny. "Až se mnou bude chtít někdo diskutovat, ať přijde za mnou, pobavíme se a pak ať soudí. U nás je teď zvykem, že si každý může říct, co chce, klidně i vulgárně, a nikdo se nad tím nepozastavuje. Já když něco říkám, říkám to za sebe a stojím si za tím. Pak je to o mně, jestli to dokážu obhájit, nebo sklopím hlavu." 

Hlavní pozornost pochopitelně věnuje fotbalu a tomu, čeho chce s Duklou dosáhnout. Nechce se totiž skrývat za fráze a opatrnost, cílem je návrat mezi elitu.  

"Děláme s celým realizačním týmem maximum pro to, abychom byli nahoře na dostřel a byli první. Když se nám nepodaří být první, tak minimálně na místech, která zaručují baráž," má jasno bývalý dlouholetý hráč Brna. "Pak je to o dlouhodobé práci, protože jsme v minulé sezoně viděli velký humbuk kolem baráže a jak dopadly týmy, které měly uspět. Bude to těžké, ale věřím, že to zvládneme."

Nálepka divočáka? Už je to ohrané, říká Řezníček. Trenér Příbrami ho chodil přemlouvat domů