Po podzimu, kdy jste byli poslední, jste mluvil o jarním vabanku. Čím to, že vyšel?
"Faktorů, které nám vyšly, bylo několik. První věc, že se nám po odchodu Václava Stráníka do Slovácka podařilo dobře doplnit realizační tým. K Lukáši Křížovi jsme přivedli Darka Šuškavčeviče, což se následně ukázalo jako klíčové. Dále jsme stabilizovali celý realizák, přivedl jsem nového vedoucího týmu, nezůstal skoro kámen na kameni. Kluci, kteří přišli, vytvořili výbornou atmosféru.
S Lukášem se nám navíc podařilo trefit hráče, které jsme přivedli, a zároveň jsme asi udělali dobře, když jsme některé hráče z klubu odstranili. Toto všechno dohromady nám ve finále zajistilo záchranu. Určitě nám pomohlo i to, že jsme se přihlásili do zimních turnajů, kde jsme si postupně budovali sebevědomí. Kluci po dlouhé době zjistili, že umí vítězit, a to si následně přenesli do mistrovských jarních bojů."
Hned v prvním jarním kole jste totiž na těžké půdě v Ústí vyhráli. Jak moc povzbudivá byla pro vás osobně úvodní výhra?
"Obrovsky moc. Ústí mělo zápas pod kontrolou, my jsme se bránili a vycházeli jsme do brejků. Byli jsme ale poctiví, dlouho drželi nerozhodný výsledek a štěstí se v závěru přiklonilo k nám. Zatímco na podzim jsme v některých utkáních byli fotbalově lepší, ale nevyhráli jsme, v tomto prvním zápase, kdy soupeř lepší byl, jsme zvítězili. To klukům vlilo energii do práce, dokázali se semknout a každého úspěchu si nesmírně vážili. V kabině se vytvořila výborná parta, hráči si fandili, posouvali se dopředu, a to se promítlo."
Jak jste tedy vnímal následnou prohru s Vlašimí, tedy s přímým konkurentem v boji o záchranu?
"Proti nám hráli skvěle, přijel velmi dobře připravený tým, který u nás odehrál výborné utkání. My jsme jim sekundovali skoro celý zápas, ale prohráli jsme v závěru. Brát remízu bych byl spokojený, ale Vlašim si výhru zasloužila. Musím říct, že moc lepších týmů, které by nás takto přejely dobrým fotbalem, nebylo. Nedělali jsme z toho tragédii, náš výkon byl konsolidovaný, prostě vyhrál lepší tým, takže nás to ani tolik nebolelo."
Oproti podzimu, kdy jste těsně prohrávali, jste skoro všechny zápasy vyhráli o gól. Bylo to vyrovnání osudu, nebo v tom bylo něco víc?
"Myslím si, že tu situaci udělala kabina. To, že je tým lepší, je v nastavení hráčů a v tom, jak kabina funguje. Kluci se semkli, začali spolu komunikovat, vytvořili partu a navzájem se hecovali k lepším výkonům. To jsou momenty, které rozhodly, že jsme zápasy zvládali. Tam, kde jsme to na podzim ztráceli, byla nesemknutost a nekonzistentnost kabiny."
V závěru sezony už vás veřejnost nepasovala na jasného sestupujícího. Bylo to pro vás zadostiučinění?
"Určitě, bral jsem to jako zadostiučinění vůči celému klubu. Na podzim jsme procházeli velmi krizovým obdobím a komentáře rádoby odborníků, kteří se do fotbalu vyjadřují, byly časté. Je v pořádku, že lidé mají názor, ale mnozí ze sebe dělají odborníky, přestože jimi nejsou. Jen krátká pointa: pan Sodoma, který se do nás celou dobu opíral, že jsme outsideři, přešel do realizáku Jihlavy (na konci března, kdy byla Jihlava na 14. místě s 18 body – pozn. red.) a tabulkově s ní spadl. Zachránili se jen díky administrativním posunům. Pro mě to bylo největší zadostiučinění v tom, že si sáhl na dno v tom, jaké to je být outsiderem a poslední."
Dotklo se vás to osobně?
"Osobně ne, jsem nad věcí a o těch komentářích si myslím své. Jde spíš o to, že jsme organizace, která fotbal řeší poctivě. Jsou období, kdy se daří více či méně, to k tomu patří. Lidé v našem klubu to nemají jednoduché a mrzelo mě to vůči nim, protože dělají maximum a jsou dehonestováni rádoby odborníky, kteří si myslí, jak fotbalu rozumí, ale když přijde na realitu, jsou úplně vysvlečení a plavou v tom hůře než my. To už je za mnou, pousměji se tomu a těším se na novou sezonu."
Záchrana klapla, slavilo se, ale vám přibyly starosti. Trenér totiž Lukáš Kříž oznámil, že končí. Byl to pro vás šok?
"Byl, ale s Lukášem máme velmi dobrý vztah a jsme parťáci, takže mi to řekl dostatečně dopředu. Věděli jsme to jen my dva a nechtěli jsme to ventilovat dál. Už v období, kdy jsme byli zachránění, mi říkal, že pokračovat nebude. Snažil jsem se vymýšlet finty, abych ho udržel, protože se mi s ním pracovalo velmi dobře, ale on se tak rozhodl a my jsme to respektovali. Mrzelo mě to o to víc, že bylo těžké hledat někoho po něm, abychom navázali na jeho práci."
Nástupcem jste jmenoval Darka Šuškavčeviče, asistenta. Rozhodla kontinuita?
"Variant bylo víc, ale ve finále rozhodl hlas kabiny, když jsem naslouchal a vnímal jsem, jaká je atmosféra. Rozhodlo i to, že jsem s Darkem často diskutoval o sportovních náležitostech a jeho pohled na fotbal se mi líbí. Baví mě jeho hráčská minulost, kterou dokáže přenášet na hráče, aby v nich pěstoval profesionalismus. Všechno dohromady vyústilo v to, že jsem si řekl: Bingo, oslovím ho, dám mu příležitost být v Česku hlavním trenérem."
Co znamená spolupráce se Zbrojovkou, když už loni u vás na hostování hráči z Brna působili?
"Je to oficiální ukotvení našeho vztahu, který jsme po sezoně vyhodnotili jako velmi důležitý. I když jsme nespolupracovali jen s Brnem, začala mi v hlavě hlodat myšlenka, že když jsem viděl, jak se u nás daří Lukáši Saalovi s Filipu Večeřovi a jak nám pomohli, chtěli bychom spolupracovat víc. Uvědomujeme si, že k nám potřebují poslat mladé hráče, kteří mohou být jednou ligoví nebo na prodej. Ta myšlenka se nám zalíbila, teď na tom pracujeme. Spolupráce bude i mezi trenéry, možnost stáží, propojování. Líbí se mi, že se dva subjekty mohou proplétat a vytvořit zajímavý dlouhodobý projekt."
Záchrana, jedna z nejlepších jarních forem, k tomu opora v podobě Zbrojovky. Dá se říct, že jako klub rostete i v zákulisí?
"Ano, vnímám to a jsem za to rád. Je to důsledek dlouhodobé práce celého klubu a všech lidí kolem. Je to ale zavazující, protože z toho lze lehce vypadnout. Každá sezona druhé ligy je obrovsky těžká, letos bylo vidět, jak je náročná i finančně. Naším cílem je stát se díky kvalitní práci tradičním účastníkem, který má dlouhodobě zajištěné financování a nemusí každý rok řešit existenční otázky. K tomu patří rozpohybování byznysu na trhu s hráči, umět je prodat, nejen vychovat pro partnerský klub."
Takže vnímáte nebezpečí být jen farmou?
"Jasně. V kádru musíme najít hráče, které následně zhodnotíme. Pro prvoligové kluby budeme zajímaví tehdy, když budeme profesionální ve všech směrech, budeme mít moderní zázemí a špičkový servis. To není rozmazlování, to je fakt. Když po nich chceme vysoké výkony, musíme je podpořit špičkovou zdravotní a tréninkovou péčí."
V posledních letech jste byli klubem, který žongloval mezi soutěžemi. Je setrvání ve druhé lize ve směru stabilizace snad tím největším krokem?
"Přesně tak. Úplně jinak se pracuje a připravuje na další sezonu. Nezávidím klubům, které nyní postoupily, budou hledat podobu a složení kádru, tak jako my. Přerod na profesionalizaci a systém fungování není jednoduchý. Navíc cena hráčů roste tím, že klub nelítá mezi soutěžemi. Hráči mají čas ukázat stabilní formu a pak jsou zajímaví pro ligové kluby. Jedna sezona nestačí, měly by být minimálně dvě po sobě, aby hráč ukázal kvalitu a mohl být pro první ligu zajímavý."
Nicméně zatím to vypadá, že kromě příchodů z Brna, a to i z Artisu, na hostování se nic velkého nechystá.
"S trenéry jsme se shodli, že největší posílení bude, když kádr co nejméně obměníme. Vytvořila se výborná parta, kluci si sedli a většina z nich prokázala adekvátní výkonnost. Nemusíme tolik posilovat. Strategii jsme zvolili dobře, doplňujeme to hráči, kteří se vrátili po hostování, máme na zkoušce zajímavé kluky a čekám na jednoho až dva hráče z Brna po soustředění."
Je cílem pro příští sezonu klidnější průběh, nebo míříte výš?
"Určitě to první, ale nechceme nic podcenit. Záchrana je prvním cílem, chceme si vytvořit takovou pozici, abychom v zimě neměli starosti. Soupeři jsou ale kvalitní, budeme vděční za každé vítězství. Už zápasy s ligovými týmy v přípravě mi ukázaly zajímavé momenty a myslím, že můžeme být nebezpeční pro každého soupeře."
