V Polsku není lepší záložník. Vytěží Hellebranda i repre? Jsem spíš pesimista, říká expert

Do Polska odcházel v létě 2024 po třech sezonách v Dynamu, kde se mu sice dařilo, ale cítil, že potřebuje změnu. Zájem o něj tehdy měl i Jablonec, osobně mu volal Miroslav Pelta, ale Hellebrand už měl jasno. "Moc jsem si toho vážil, ale byl jsem rozhodnutý z české ligy odejít. Ze strany Górniku jsem cítil obrovský zájem," vysvětloval později. 

V Polsku našel to, co mu doma chybělo: klid, jasnou roli a trenéra, který mu věří. Po aklimatizační sezoně 2024/25, ve které se ale rychle prosadil a získal ocenění pro nejlepšího hráče sezony v klubu, přišla podstatná letní změna. Klubu se ujal slovenský trenér Michal Gašparík, který Čechovi přidělil pozici hlouběji ve středu pole, kde může naplno využít čtení hry a techniku. Z tuláka mezi osmičkou a desítkou, který v Česku hledal ideální post, se stal stabilní motor rozehrávky.

V Budějovicích se po něm chtěla čísla, góly, asistence, jenže Hellebrand nikdy nebyl typ, který se cpe do vápna. Radši si chodil pro míče níž a rozbíhal útoky už z vlastní poloviny. V Polsku se to ukázalo jako výhoda. Górnik chce hrát po zemi a mít zápas pod kontrolou. Když se míč dostane k Hellebrandovi, hra si sedne. Umí ji zklidnit, roztočit kombinaci a ve chvíli, kdy to soupeř nejmíň čeká, zrychlit dopředu.

Gašparík po něm chce jednoduchost. Hru na málo dotyků, rychlé řešení, žádné zbytečné předržování míče. Výsledek? Hellebrand působí lehce, sebevědomě a jeho statistiky patří k nejlepším v lize. Mezi hráči, kteří odehráli alespoň 700 minut, má nejvyšší přesnost přihrávek na soupeřově polovině i ve finální třetině hřiště, obě hodnoty jsou kolem 93 %. Nicméně i v dalších metrikách (např. počet úspěšných přihrávek, počet nahrávek dopředu či v úspěšnosti dlouhých pasů) je v elitní trojce.

V Polsku prostě hraje jinak než v české lize. Míň soubojů, víc prostoru a víc fotbalu. Hellebrand tak má čas i prostor k rozhodování, který mu v české lize často chyběl. Zatímco v Česku mu protihráči nedali metr, tady se může nadechnout a rozvinout svůj cit pro kombinaci. K tomu přispívá i fakt, že Górnik má vynikající obranu, která mu dovolí soustředit se víc na konstruktivní část hry než na starosti, co se děje vzadu.

"Z pozice šestky tvoří hru a málo se pohybuje v ofenzivní třetině hřiště. Jako tým často drží míč a kombinují, z čehož Patrik těží. Je hodně na balonu, hru režíruje a občas zakončuje zpoza šestnáctky," hodnotí jeho vývoj bývalý reprezentant Jan Morávek. Což koreluje se zmíněnými daty, Hellebrand téměř nekazí. Navíc přidal i kýženou produktivitu, ve 14 zápasech má bilanci 3+1. 

Jenže zároveň platí, že má svoje limity. "Kde vidím potenciální problém, je jeho fyzická připravenost a odolnost v soubojích. Možná i proto se mu tolik nedařilo prosadit v české lize. Co kreativním typům na jeho pozici v Česku neprojde, se v Polsku trochu maže," všímá si Morávek.

Takže co v reprezentaci? Těžko říct. "Přes Tomáše Součka a Lukáše Červa to bude mít do základní sestavy těžké," říká smířlivě Morávek. V nominaci je kromě vyjmenovaných i další osvědčené jméno v podobě Michala Sadílka, konkurenci dělá i Michal Beran, který jel na zářijový sraz v podobné roli a debut zapsal. Dočká se i Hellebrand?

Z Budějovic hráčem sezony v Polsku. Peltovi jsem poděkoval, říká Hellebrand