Oslavy po vítězství v poháru Athletic nakazily, teď v Bilbau sní o domácím finále Evropské ligy

Loď La Gabarra, která na řeku Nervión vyplouvá, jen když Athletic Bilbao zvedne nad hlavu evropskou, nebo velkou domácí trofej, čekala na svou chvíli dlouhých 40 let. Letos v dubnu se dočkala a dostala se zpět na vodu. Athletic totiž ovládl Španělský královský pohár.
Během čtyřicetiletého půstu byl sympatický celek z Baskicka několikrát velmi blízko trofeje. Na domácí scéně prohrál šest pohárových finále. V roce 1985 nestačil na Atlético Madrid, v letech 2009, 2012, 2015 a 2021 podlehl Barceloně a v sezoně 2019/2020 padl s konkurenčním Realem Sociedad.
Jedno finále ztratil i na evropské půdě, paradoxně to opět bylo se španělským soupeřem. V roce 2012 tým složený kolem Fernanda Llorenteho a Ikera Muniaina vyřadil Manchester United, Sporting Lisabon nebo Schalke, ve finále ale podlehl Atlétiku Madrid 0:3.
Na osmý pokus už to hrdý baskický celek dokázal. V Seville 6. dubna prolomil finálové prokletí a po výhře nad Mallorcou 2:1 na penalty získal 24. španělský pohár v klubové historii. Vítězná penalta Alexe Berenguera se nesmazatelně zapsala do klubové historie a rozpoutala ve městě několikadenní oslavy.
Srdce mistrů Evropy
Athletic je na koni, což potvrdilo i letošní Euro. Trofej pro mistry Evropy zvedli nad hlavu hned tři hráči Bilbaa. Brankářskou jedničkou byl Unai Simón, který však proti Slavii kvůli rekonvalescenci zraněného zápěstí nenastoupí. V poli se představili Dani Vivian a Nico Williams, který dal tři góly a byl jednou z komet turnaje.
Prosadil se i ve finále, ve kterém dal na začátku druhého poločasu úvodní gól zápasu. I proto se v létě spekulovalo o jeho přestupu do Barcelony, kde by vytvořil útočné trio s Lamine Yamalem a Robertem Lewandowskim. Nakonec se ale rozhodl zůstat v Bilbau, které by rád i spolu s bratrem Iňakim dotlačil do domácího finále Evropské ligy.
Zápas o evropský titul se 21. května uskuteční právě na stadionu San Mamés a Rojiblancos chtějí být u toho. Do hlavní fáze některého z evropských pohárů se probojovali po šesti letech, rozhodně ale neplatí, že by měli dojet na nezkušenost.
Ve druhé nejprestižnější evropské soutěži navíc mají nedodělanou práci. Vedle neúspěšného finále z roku 2012 baskický celek narazil v zápase o titul také v sezoně 1976/1977. Tehdy tým, v jehož středu nastupovali José Ángel Iríbar, Javier Irureta nebo bývalý prezident Španělské fotbalové federace Ángel María Villar, podlehl Juventusu.
Do Evropy se Bilbao vrátilo úspěšně. V úvodním kole remizovalo 1:1 s AS Řím, zatímco v tom druhém před zaplněným stadionem San Mamés porazilo AZ Alkmaar 2:0. Relativně vydařený start má za sebou i v domácí nejvyšší soutěži, kde v úvodních deseti kolech nasbírali 17 bodů.

Jediné tři prohry navíc přišly s týmy hrajícími Ligu mistrů. I proto svěřenci Ernesta Valverdeho drží pátou příčku se ztrátou jediného bodu na Villarreal.