Real, Bayern i Ajax mu leželi u nohou. Norský fotbalový génius ale odmítl miliony a zůstal doma

Až v tomhle městě kousek od Osla pojede výprava Plzně ve čtvrtek na zápas Evropské ligy, pravděpodobně mine jeho sochu, která se vyjímá na plácku před stadionem. Zřejmě jste jeho jméno nikdy neslyšeli, nicméně Lund je považován za jednoho z nejlepších norských fotbalistů historie. Skromný klub vytáhl ze třetí ligy až ke dvěma mistrovským titulům, v roce 1977 slavili žlutočerní dokonce double.

Ještě coby třetiligový hráč si vysloužil reprezentační pozvánku. Hubený, malý útočník, nepoužitelný ve vzduchu. O to víc vynikal svou rychlostí, driblinkem a technickými finesami. Svým bleskovým prvním krokem pláchl obráncům dřív, než proti němu stihli cokoliv podniknout. Jeho gól proti Mjöndalenu, kdy se prokličkoval z rohu přes pět bránících hráčů (na videu 1:10), byl vyhlášen nejkrásnější norskou trefou všech dob.

Byl prvním a do Erlinga Haalanda také jediným fotbalistou, který v zemi prodchnuté zimními sporty v čele s lyžováním získal ocenění Sportovec roku. Stal se z něj mýtus. Přitom celou kariéru odehrál jako amatér. I když mu Ajax nabízel milion norských korun, když s ním podepíše dvouletou smlouvu. To byl v té době sedminásobek ročního rozpočtu celého Lilleströmu, v té době působícího ve třetí lize. "Jako profesionál by byl na úrovni Cruyffa a Beckenbauera," podotkl jeho bývalý kouč Joe Hooley.

Lund přesto odmítl. "Dostával jsem spoustu nabídek, předtím i potom, ovšem ta od Ajaxu pro mě byla největší. A nemyslím tím peníze. Hráli fotbal, který se mi hodně líbil," vzpomínal po letech v rozhovoru pro list Verdens Gang. Z jednání v amsterdamském hotelu odcházel pořád jako hráč Lilleströmu. Dva roky od domova mu přišly příliš dlouho. Navíc trpěl strachem z létání. 

A z jednání Ajaxu cítil povýšenost. "Zvlášť jejich prezident byl takový. Vykládal, jak denně chodí na klub 200 žádostí od hráčů o angažmá. Měl jsem dojem, že bere jako formalitu, že s nimi uzavřu smlouvu," řekl Lund na adresu mocného Jaapa van Praaga, šéfa tehdy úřadujících trojnásobných vítězů Poháru mistrů evropských zemí (dnešní Liga mistrů). V Lilleströmu, v jehož áčku debutoval v 16 letech, zůstal a pár týdnů nato s ním slavil postup do druhé ligy. Další sezonu do první, následovaly tituly, evropské poháry…

Celkem za klub svého života odehrál 348 utkání, v nichž nastřílel 197 branek. A nevynechal ani zápasy v Evropě, třebaže opravdu nikdy nesedl do letadla. Všude jezdil autem, kvůli kvalifikačnímu zápasu za národní tým dokonce až do bulharského Plevenu, což měl z domu téměř 3000 kilometrů. Cesta na utkání mu trvala 32 hodin!

V Lilleströmu dokonce zůstal i po kariéře jako trenér a dovedl jej k titulu. Pohádka na druhou… Ve své kariéře lituje jen jedné věci: "Že jsem nikdy neměl možnost si zahrát na mistrovství světa." Jako mladý zkoušel desetiboj, chtěl se dostat na olympiádu v roce 1976 v Montrealu. Jenže dal přednost fotbalu. 

Když letos v květnu jako pětasedmdesátiletý zemřel, klub to velmi zasáhlo. "Pro celé generace byl symbolem hrdosti, identity a sounáležitosti. Zosobňoval DNA Lilleströmu," stálo v oficiálním prohlášení. Víc si jako zanechaný odkaz Lund přát nemohl…

Vymaže Plzeň v Evropské lize z bodového konta nulu? Sledujte zápas s Lilleströmem v TV