Když byl zápas přerušený, blesklo vám hlavou, co když sudí nebude pokračovat?
"No, původně jsem vnímal hlavně tu nepříjemnou situaci hlavního rozhodčího, který zkolaboval a byli u něj záchranáři. Nevypadalo to dobře, ale on tedy poločas dořídil. V hlavě jsem ale měl, že kdyby se fakt hledal rozhodčí, tak nebudu váhat. Nikdo nevěděl, jak to bude."
V poločase už ale bylo jasno, že dojde ke změně. Šel jste tedy hned na věc?
"V poločase jsem šel pro klobásy. Jenže pak to všechno vyhlásili, že rozhodčí nemůže pokračovat, tak jsem si řekl, že to chytnu za pačesy a vydal se mezi střídačky. Oslovil jsem tam jednoho z pořadatelů a pak už mě zavedli za delegátem a dalšími rozhodčími."
To byl tedy kvapík. Jak to bylo dál?
"Žádný průkaz vidět nechtěli, všechno je v elektronické podobě, chtěli jen ID FAČR a pod kým pískám."
A pak už jste šel do kabiny rozhodčích?
"Přesně tak. Asistent rozhodčího číslo 1 se chystal, že se posouvá do pozice hlavního, AR2 se posunul ke střídačkám. A já šel na jeho místo."
Jak to bylo s věcmi?
"To byla hodně úsměvná věc. Dostal jsem dres s dlouhým rukávem, kraťasy. A největší problém přišel u kopaček."
Jak to myslíte?
"No já mám velikost 49. A největší na stadionu byly růžové kopačky někoho ze Žižkova o velikosti 46..."
To snad ani nejde, vejít do o tolik menších bot, ne?
"V ten moment jsem si říkal že to musím dát a narval jsem se do nich, i když byly o tři čísla menší a palce trpěly. Pak už se řešilo jen to, zda umím dělat s komunikátorem, ale ten mi v Praze používáme, to problém nebyl. Předaly se také informace o žlutých kartách. Na všem jsme se snažili domluvit, přece jenom jsme se neznali a kluci nevěděli, co čekat. Taky mě uklidňovali."
Neuvěřitelné. Kanonýr dal devět gólů za zápas! Většinou končím u hattricku, smál se bombarďák
Přiznejte ještě, byl jste na zápase někomu fandit?
"Vážně jsem se byl jen podívat. Bylo to pražské derby, oběma týmům jde o hodně, nikomu jsem nefandil, šlo jen o fotbalový zážitek."
A nakonec se z něj stal dosavadní vrchol kariéry. V Praze střídáte pozici hlavního a asistenta, že?
"Přesně tak, v Praze to máme tak, že si pozice měníme. Já jsem zatím nejvýš pískal šestou ligu, tedy A třídu. Ale tohle byl vrchol. Ani jsem nebyl nervózní, adrenalin všechno zastoupil. A když se do toho dostanete, pak už to jde samo. A kolegové se snažili mi pomáhat. Jen asistent rozhodčího nás ještě v kabině pro odlehčení pobavil, že už jednou podobnou věc zažil, takže nosí rozhodčím smůlu a musí se řešit tyhle věci."
Byl tam nějaký moment, kdy jste si nebyl jistý?
"Naštěstí jsem nemusel řešit žádnou vypjatou situaci. Zakládám si na fyzičce, takže jsem se soustředil na to, abych byl všude včas, všechno jsem uhlídal a bylo to v pohodě. Tedy, měl jsem za sebou kotel Viktorky Žižkov, takže sem tam jsem něco zaslechl. I nějaká černá svině padla. Ale myslím, že celkově se to povedlo. Zápas se v pohodě dohrál, šel jsem do něj za stavu 0:0, kdy to bylo otevřené. Dukla pak dala gól. Taky mi pomohlo, když jsem signalizací dvakrát pomohl hlavnímu s tím, že šlo o nedovolaný zákrok, všechno fungovalo skvěle a vnímal to tak i delegát."
Po utkání jste musel být za hvězdu, co?
"Já jsem nechtěl nikde chválit, ale kolegové se k té informaci dostali a začalo to běžet po sociálních sítích. I dvě fotky našly. Ohlasů byla spousta a samé pozitivní. Od kolegů ze zápasu jsem pak dostal nějaké věci na památku."
Zahrál si mládežnickou Ligu mistrů i proti sparťanu Grimaldovi. Úžasné zážitky, líčí záložník
Zvládl jste druhou ligu, poznal, jaké to je v profi fotbale. Je to pro vás teď do budoucna meta?
"Je mi osmnáct a každý, kdo takhle píská, určitě chce, aby se dostal do nejvyšších soutěží. Pro mě tohle byla obrovská zkušenost, na zápase bylo přes dva tisíce lidí, byl to zážitek a určitě budu pracovat na tom, abych se jednou na tuhle úroveň dostal."
Rozhodčí mají za zápasy i slušné odměny, co vy, je z vás sudí profesionál?
"Tuhle otázku už jsem dostal asi pětkrát. (směje se) Já jsem fakt rád, že jsem to zvládl, takže jsem žádné finance neřešil ani řešit nebudu. Ale kolegové už naznačovali, že něco do kasy budu muset stejně dát. Ten zážitek byl víc než pár tisíc."
