Držet krok se Slavií je těžké, říká kouč Sparťanek. Snažíme se zmenšit rozdíly mezi oběma kluby

Kariéra Michaela Steinera byla plná oklik. Jako mladý talent se bývalý záložník dostal do kádru Austrie Salcburk. Dokonce nastoupil ve finále Poháru UEFA (předchůdce Evropské ligy) v roce 1994 proti Interu Milán. Opakovaná zranění mu však předčasně ukončila sny o velké kariéře.

Proto fotbalu zanechal a pokoušel se uspět v gastronomii – ovšem jen do chvíle, než se poznal s Markem Jankem. Bývalý rakouský reprezentant ho motivoval k návratu do fotbalu a k tomu, aby se prosadil v trenérské branži. Po začátcích v Red Bull Salcburk se Steiner rychle vypracoval mezi přední mládežnické trenéry v Rakousku.

Následně si udělal dobré jméno i v ženském fotbale. V létě 2025 zamířil do Sparty. S ženským týmem českého giganta je zatím velmi úspěšný, v lize jeho tým zahájil sezonu bezchybně.

Už je to několik měsíců od vašeho příchodu do Sparty. Jste v Praze už zabydlený?

"Působí to tu na mě jako doma. Jedenáct let jsem žil ve Vídni, teď jsem osm měsíců v Praze a musím říct, že město je pro život velmi příjemné. Klub je navíc dobře organizovaný, takže se tu cítím dobře."

Praha je považována za jedno z nejkrásnějších měst Evropy – měl jste mezi tréninky čas na památky?

"Jako trenér člověk neustále myslí na fotbalové záležitosti, to ale ještě neznamená, že si nenajdete prostor i na volnočasové aktivity. Je potřeba si najít čas i pro sebe a užít si město. Praha je na to ideální."

Sparta je vaší druhou zahraniční štací po krátkém působení v Basileji. Co bylo rozhodujícím faktorem opustit známé prostředí v Rakousku a přijmout českou výzvu?

"V létě jsem dostal nabídku z Prahy, protože Sparta hledala trenéra, který umí komunikovat anglicky, protože v kádru máme i několik hráček z USA. To mě oslovilo, protože jsem vždy chtěl trénovat v angličtině. Tuto výzvu jsem chtěl přijmout za každou cenu. I abych zjistil, jak to zvládnu a zda v takovém prostředí mohu fungovat. V angličtině řešíme týmové porady, schůzky i koučování. Musím říct, že mi to jde snáz, než jsem si původně myslel."

Jelikož jste prošel více kluby, můžete porovnávat i zázemí. Jak je na tom Sparta?

"Na infrastruktuře se pracuje, mělo by být hotovo během jednoho až dvou let. Momentálně máme přechodné období. Zatím je to trochu jednodušší, trénujeme na třech různých místech. Hřiště jsou ale vždy naprosto v pořádku. Ostatní věci se ještě speciálně vyvíjejí pro ženský fotbal. V mezinárodním srovnání mají absolutní TOP kluby samozřejmě jiné možnosti. Ale z čeho mám radost, že můžeme trénovat v pronajaté hale na Proseku. Jedná se o klasické fotbalové hřiště a je kryté, což je v Praze docela důležité, protože tu často prší. V tomto ohledu jsme dobře zajištěni."

Mít jen presink je jednostranné

První zkušenosti jako trenér jste sbíral v akademii Red Bull Salcburk. Jak moc ve vás zakořenila jejich DNA včetně pověstného presinku, na kterém si zakládají?

"Podívejte, sázet ve fotbale pouze na agresivní presink podle mě není ideální taktika. Vždy jsem to považoval za příliš jednostranné. U mých mužstev jsem se snažil najít ideální rovnováhu. Herní styl závisí i na tom, co proti vám chystá soupeř. Proto musíte mít více herních plánů a principů. Když proti vám soupeře zaleze do bloku a bude nakopávat dlouhé balony, presink ztrácí na účinnosti. Myslím, že i v Red Bullu došlo k určité změně myšlení, protože dobře provedený presink je vysoce funkční věc, ale soupeři se mu umí adaptovat a připraví se na vás."

Jak se snažíte dosáhnout balancu?

"To hodně závisí na tom, jaká je kvalita týmu ve srovnání se soupeřem. Když hrajeme ligu, často se setkáváme s tím, že soupeř brání hluboko. V evropských zápasech je hra často otevřenější. Taktická flexibilita byla i tady ve Spartě kritériem při výběru trenéra. Herní filozofie je obecně velmi složité téma. Když hrajete třeba v Evropě proti silnějším a doma proti slabším týmům, musíte být flexibilní. Sám si vždy kladu otázku: Jak nejlépe vyniknou schopnosti mých hráček? Podle toho se rozhoduji a chystám taktiku. Třeba v létě jsme věděli, že potřebuji útočnici s určitým profilem. Nakonec jsme ji přivedli, když se k nám připojila Hallie Bergford."

Kádr Sparty je s průměrem 22,6 let velmi mladý. Máte na hřišti hráčky, o které se můžete opřít a jsou to opory týmu?

"Odpovím trochu jinak. Vytvořili jsme kulturu, kde všechny hráčky mohou vyjádřit svůj názor. To je velmi důležité, když se bavíme o lídrovství. Ptáme se na spoustu věcí, jak to hráčky na hřišti vnímají. Jako trenér tak získáte spoustu informací, jestli děláte vše správně, nebo je potřeba něco upravit. Běžné otázky jsou: Co se opravdu děje na hřišti? Jak se hráčky na hřišti cítí? To je pro mě velmi důležité, protože tyto věci chceme řešit společně jako tým."

Možná to souvisí s tím, že i v Salcburku, Lafnitzu či u ženské rakouské reprezentace jste často pracoval s mladými talenty. Vyhovuje vám to?

"Pro každého trenéra je důležité vyhrávat zápasy. A pro každého trenéra je důležité rozvíjet talenty. To platí na každé úrovni. Ani v mládeži se to nevylučuje. Celé prostředí je ovšem definováno úspěchy v zápasech. To pak následně podporuje pozitivní rozvoj talentů."

Mladí fotbalisté a fotbalistky jsou náchylní k chybám, což je přirozené. Jak s tím pracujete?

"Je to jednoduché. Dávám hráčkám a hráčům takové výzvy, o kterých vím, že je zvládnou. Nemá smysl například nechat hrát sedmnáctiletého hráče či hráčku na úrovni, na kterou ještě nestačí. Nikomu to nepomůže. Pokud jim z deseti akcí v zápase vyjde víc než polovina, můžeme říct, že se rozvíjí pozitivně. Pokud ne, jen mu zničím sebevědomí a vrátí se o několik kroků zpět."

Vám se to daří kloubit a v české lize jste momentálně nejlepším týmem. Z deseti zápasů máte deset výher. Čekal jste to? A věříte, že Slavii udržíte za vámi v boji o mistrovský titul?

"Slavia v posledních čtyřech letech vždy získala double. Stále je považována za favorita soutěže, i když před ní máme aktuálně pětibodový náskok. Je to však jen momentální stav. Ještě nás čekají tři vzájemné zápasy, kde se může spoustu věcí změnit."

Takže zatím nemáte myšlenky na titul?

"Když jsem v létě nastoupil, cílem bylo, že by bylo dobré, kdybychom hráli o titul, ale byli jsme si vědomi, jak těžké je držet krok se Slavií. Snažíme se zmenšit rozdíly mezi oběma kluby, ale mistrovský titul by měl být vždy našim cílem."

Ve středu hrajete čtvrtfinále Evropského poháru proti Austrii Vídeň. Jako Rakušan soupeře samozřejmě dobře znáte. Je to pro vás tedy mnohem pikantnější?

"Vídeň je stále mým domovem. Yvonne Weilharterová byla mou kapitánkou v reprezentaci do 19 let. Tatjanu Weissovou jsme tehdy přivedli do akademie jako čtrnáctiletou hráčku. V minulosti se navíc řešilo, že bych mohl jako hráč nebo trenér přijít do Austrie. Bohužel to nikdy nevyšlo. Určitá emocionální vazba z mé strany tam je. Klub mi byl vždy sympatický."

Bude to těžká výzva?

"V této sezoně ukazují, že mají nejlepší tým v rakouské lize. V posledních letech do ženského fotbalu hodně investovali."

Na čem bude záležet, abyste si vytvořili dobrou pozici pro odvetu?

"V obou zápasech bude klíčové momentum. To je často případ, když proti sobě hrají dva týmy podobné kvality. Roli hraje i štěstí a náhoda. Myslím, že rozhodnou jednotlivé situace na hřišti. Dobré je, že oba týmy berou zápas jako příležitost k dalšímu rozvoji. Uvidíme, jak to nakonec dopadne."

Senzaci už Sparta v Evropském poháru ukázala. Ještě nekončíme, Austria je hratelná, velí kapitánka