Mexiko mělo postup ze skupiny již jistý, a tak trenér Aguirre udělal oproti zápasu s Jižní Koreou hned pět změn. Hlavní roli při výběru základní jedenáctky hrála podle Gómeze fyzická vybavenost Mexičanů. "Záměrem bylo vyztužit obrannou linii pomocí urostlých hráčů. Mexičtí fotbalisté šli do zápasu s cílem bránit, absorbovat tlak, využít prostředí ve svůj prospěch a ve druhém poločase prostě počkat, až soupeř fyzicky odejde," vysvětluje.
Český tým nutně potřeboval vyhrát, aby pro něj turnaj neskončil. Místo drtivého tlaku a bojovnosti ale přišla marnost. První poločas přinesl opatrnou hru a v tom druhém se česká snaha ihned rozpadla. Mexická strategie fungovala naprosto precizně.
"Fyzicky byli Češi naprosto rozložení, bylo to strašné. Po 55. nebo 60. minutě už vůbec nenapadali a nevytvářeli si šance," nešetřil Gómez kritikou. "Tohle byl tým, který potřeboval vyhrát, šlo jim o přežití na mistrovství světa, a přesto byli naprosto neškodní."
Bezzubost českého útoku pramenila nejen z obrovské únavy, ale především z výborné připravenosti mexického bloku. Mexičtí fotbalisté přesně věděli, proti komu stojí. Místo otevřeného fotbalu se zatáhli a nechali Čechy, ať se sami unaví.
Tato taktika slavila úspěch. Když českému týmu definitivně došel dech, Mexiko nemilosrdně trestalo. "Tento tým nehraje na krásu a na styl, hraje na výsledky," podotkl exreprezentant USA. "Svou hrou vás budou frustrovat, počkají si na své příležitosti a v pravou chvíli nelítostně udeří."
