eFotbal

Nejdelší série bez porážky v reprezentačních barvách: Aktuální mistři světa, neztratili se ani Češi

Aktuální mistři světa ve fotbale ze Španělska
Aktuální mistři světa ve fotbale ze ŠpanělskaLOF Agency, Agencia LOF / Alamy / Profimedia

Každá série bez porážky si zaslouží obdiv, některé se však vymykají zvyklostem a nesmazatelně se zapisují do historie. V živé paměti je hned několik spanilých klubových jízd, ale na reprezentační úrovni jsou tato tažení ještě o něco náročnější. Hráči se scházejí jen několikrát do roka a nemají logicky takovou sehranost jako na klubové úrovni. I tak se ale mohou některé země pochlubit úctyhodnými sériemi bez porážky. Jaké byly nejdelší?

Reklama
Reklama

Západní Německo v letech 1978 až 1981 neprohrálo 23 zápasů v řadě. Po neúspěšné obhajobě titulu mistrů světa v Argentině však přišlo období, během kterého se týmu dařilo náramně.

Ještě o něco lépe se vedlo Francii v letech 1994 až 1996. Její série začala v únoru 1994 výhrou 1:0 nad Itálií a skončila těsnou porážkou 0:1 s Dánskem v listopadu o dva roky později. Les Blues tehdy zaznamenali 22 výher a 8 remíz. 

Podobného úspěchu dosáhli také Italové v letech 1935 až 1939. Kromě dvou titulů mistrů světa dosáhli i na olympijské zlato. Tehdy tento tým hnal za úspěchy Giuseppe Meazza, který je vnímán jako jeden z nejlepších hráčů všech dob.

Není to ale jen o evropských velmocích. Léta neporazitelnosti zažila i Argentina, která v letech 1991 až 1993 okusila 31 zápasů bez hořkosti porážky. Tehdy byl hvězdou týmu Gabriel Batistuta, který góly pomohl ke dvěma trofejím v Copa América. 

Není třeba se ale ohlížet příliš do minulosti. Maroko už na světovém šampionátu v Kataru ukázalo, že je s ním třeba na mezinárodním poli počítat. V minulém roce odstartovala tato africká země sérii, která skončila až ve čtvrtfinále letošního MS po nezdaru se Španělskem. Čítala 34 zápasů bez porážky. 

Zlatá generace Španělska, která následně vyhrála ME i MS, se mohla v letech 2007 až 2009 pochlubit sérií 35 zápasů v řadě, kdy vyhrála nebo remizovala. Vlastně pokud jde o nerozhodné výsledky, došlo jen na tři remízy, což jen umocňuje unikátnost tehdejšího výběru La Roja. 

Ve výčtu dlouhodobě neporazitelných nemůže scházet ani Brazílie. Kanárci se mohou pochlubit celou řadou týmových úspěchů. Zajímavý je především ten z roku 1994, neboť byl součástí série bez porážky dlouhé 35 zápasů. V kádru tehdy zářili Dunga, Romario, Bebeto nebo velmi mladý Ronaldo. 

Zajímavou generaci hráčů mělo v nedávné minulosti také Alžírsko. Většina tamních reprezentantů působí v Evropě, což se projevilo také na mezinárodní scéně. Africká země zažila v letech 2018 až 2022 sérii 35 zápasů bez porážky, 26 z toho bylo vítězných. 

Ne nadarmo se říká, že každý nezdar hráče i tým posílí. Smolné finále MS 2014 proti Německu ukázalo Argentině, že cesta k triumfu je trnitá, ale v její režii reálná. Jihoamerická velmoc v letech 2019 až 2022 dosáhla na sérii 36 zápasů bez porážky. I když ve zmíněném roce série skončila, nebyl důvod k truchlení, neboť družina kolem kapitána Lionela Messi následně ovládla MS v Kataru. 

Cesta Itálie na mezinárodním poli je jako na houpačce. Na letošním šampionátu v USA, Kanadě a Mexiku sice Azzurri chyběli, ale v historii slavili už řadu evropských či světových triumfů. V letech 2018 až 2021 se navíc Italové mohou pochlubit sérií 37 zápasů bez porážky. Jejich tažení ukončilo v říjnu 2021 Španělsko v semifinále Ligy národů UEFA.

Zajímavostí je, že nejdelší série bez porážky se zatím stále ještě píše. Na kontě ji má čerstvý světový šampion ze Španělska. Poslední zaváhání přišlo u La Roja v březnu 2024 proti Kolumbii, od té doby se Jihoevropané dočkali triumfu na ME i na MS. Španělé se zatím mohou pochlubit bilancí 27 výher a 11 remíz v 38 zápasech a určitě se nejedná o jejich poslední slovo.

Neztratila se ani samostatná česká reprezentace, jejíž nejdelší série bez porážky čítá 20 zápasů. Tato série trvala od 14. listopadu 2001 do 31. března 2004 pod vedením trenéra Karla Brücknera. Bilance byla: 15 výher a pět remíz. Sérii ukončila až porážka 1:2 v Dublinu s Irskem v přípravném utkání 31. března 2004.

Hvězdná tvář Citizens či jistota Arsenalu. Deset nejlepších defenzivních štítů současnosti

Související články