Dnes již legendární model Jabulani od Adidasu se tehdy stal ústředním tématem. Jeho osm tepelně lepených panelů s drážkami z něj udělalo neuvěřitelně hladký a jeden z vůbec nejhůře předvídatelných fotbalových míčů v historii.
Jeden hráč si ho ale zamiloval – Diego Forlán. Uruguayský kanonýr si dokonale poradil s jeho zvláštnostmi a nasázel s ním celou hitparádu nejhezčích gólů turnaje.
Název Jabulani v překladu ze zuluštiny znamená "být šťastný" a "radovat se", což by Forlán bez debat podepsal. Zato brankáři tehdy příliš důvodů k úsměvu neměli. Španělská gólmanská legenda Iker Casillas označil balon za "příšerný", zatímco jeho italský protějšek Gianluigi Buffon jej pro potřeby mistrovství světa nazval "neadekvátním a ostudným".
O šestnáct let později v Severní Americe to ale vypadá, že se schyluje k další aféře s míčem v hlavní roli. Tentokrát je terčem model Trionda.

Opakuje se historie?
Během skupinové fáze už padla celá řada gólů z uctivé vzdálenosti, přičemž tyto rány nutně nemířily přímo do šibenice nebo do nějaké pro gólmany neřešitelné výšky. Strážci svatyně se po nich často natáhli, dokonce si na balon i sáhli, ale nedokázali proti němu nastavit dostatečně pevnou ruku, aby zamezili cestě do sítě.
Angličan Jordan Pickford takto nedokázal zastavit pokus Martina Baturiny v duelu s Chorvatskem, stejný osud potkal Alžířana Lucu Zidana proti Lionelu Messimu a Iráčana Ahmeda Basila v souboji s Kylianem Mbappém.
Mbappého projektil měl sice slušnou razanci, ale neletěl přímo k tyči. Irácký gólman byl u míče včas, přesto jej dokázal jen líznout konečky prstů.
Může to znít jako laciná omluva pro brankářské minely, ale i zkušení gólmani se domnívají, že v tom bude něco víc. Joe Hart, který v roce 2010 o Jabulani prohlásil, že "dělá cokoliv, jen ne to, aby mi zůstal v rukavicích", nyní přidal své obavy i k současnému turnajovému míči.
"Vidím padat takové góly až příliš často na to, aby s tím míčem bylo všechno v pořádku," prohlásil bývalý anglický reprezentant Hart. "Jde o střely zhruba na úrovni ramen. Jakmile hráč nepoužije faleš a ten míč nedostane rotaci, tak mají gólmani obrovské problémy."
K tomu ještě dodal: "Na tomto turnaji si všímám jedné věci – brankáři si na střely nad úrovní ramen sice sáhnou, ale prostě je nedokážou vyrazit ven. Něco tam opravdu nehraje."
Co je jinak?
Trionda se skládá z pouhých čtyř panelů, což je vůbec nejnižší počet v historii oficiálních míčů pro světové šampionáty. Na svém povrchu má embosované textury, které by podle FIFA měly "zajišťovat optimální stabilitu během letu".
Tak extrémně nízký počet panelů ovšem s sebou nesl riziko až příliš hladkého povrchu – přesně ve stylu Jabulani. Adidas proto záměrně prohloubil švy a na každý panel přidal tři výrazné drážky, aby stabilizoval proudění vzduchu.
Míč byl navíc navržen s ohledem na letní vlhkost v Severní Americe, přičemž zvýšená přilnavost má pomáhat při střelbě v horkých a dusných podmínkách.
Prostředí je ale další zásadní proměnnou, která dráhu letu dramaticky mění. Některé zápasy se hrají ve vysokých nadmořských výškách s řidším vzduchem, kde míč nečelí takovému odporu a letí mnohem rovněji. A přesně to už jsme v několika duelech viděli. Tyto propastné klimatické rozdíly od Mexico City až po New Jersey tak přidávají balonu na nepředvídatelnosti

V dalších fázích turnaje pravděpodobně uvidíme lítat do sítě i další dalekonosné projektily. Bude tak ohromně zajímavé sledovat, jestli se s přibývajícími zápasy brankáři přece jen míči nepřizpůsobí.
