Drsná trenérská zpověď! Před Hyským smekám, hlásí kouč a vzpomíná, kdy mu známý kolega záviděl

Když jste k týmu přicházel, představy byly určitě jiné. Zkuste popsat důvody, proč se nedaří?

"Když se kluci konečně začali vracet z dovolených a viděl jsem, co jsou schopni chvílemi hrát, tak by mě opravdu nenapadlo, že budeme teď na patnáctém místě. Proč tomu tak je? Každý na tom máme svůj podíl. Musím říct, že nám opravdu chybí hráči."

To vám ale řekne většina trenérů…

"Jasně, už teď slyším, že hráči chybí každému. To je pravda, nám ale vypadli ze hry klíčoví kluci: Slánský, Hájek, Šťovíček, Kraus, Klouček zobe, jinak by nekopl do balonu, skončil Periševič, Vávra už je po operaci, teď už nehrál ani Červenka. Nemůžeš mít v Třebo dvacet hráčů, což dohání například i Ondru v Kunraticích, kteří mohou z voleje naskočit do přeboru. Nelze si pomoci ani tím, že sáhneme do béčka. I když teď nám byl pomoct čtyřicetiletý Šenky (Martin Schenk). Má to rád a pro mě je to pozitivum, i když třeba malé."

V létě jste mluvil jinak, měl jste hráčů dostatek, ne?

"To je pravda, v přípravě bylo dvaadvacet lidí, to jsem si říkal, že tolik hráčů jsem dlouho neměl. A vidíte, podzim dohráváme s hráčským torzem, kdy se nás na tréninku sejde deset nebo dvanáct. A někteří kluci chodí pod prášky, nechtějí nechat tým ve štychu, ukazují charakter. Někteří nechodí. Možná se urazili, že nedostávají šanci v přeboru a potom, když jdou s béčkem ve druhé třídě, tak nejsou vidět."

Slivovička v kabině a Čelůstka válí v 1. A třídě. Spoluhráčům domlouvá soustředění v Turecku

Říkáte, že se někdo z hráčů urazil. Udělal byste tedy třeba s odstupem něco jinak?

"Určitě bych neustoupil tolik ze svých zásad a nebyl poprvé ve fotbale tak 'hodný'. Ale mně ten triumvirát přišel ze začátku úplně super. Po každém tréninku a zápase jsme si Sálemem (Hebbousem) a Vláďou (Šimrem) sedli, rozebírali hráče a možnosti. Bohužel to skončilo v srpnu. Tím nechci říct, že bych toho návratu k trénování litoval. Buď bych tu už nebyl, nebo bychom neměli osm bodů, ale hlavně bychom měli nějakou tvář. I když to zní možná honosně…"

V generálce jste porazili Zlíchov 4:1 a vše vypadalo růžově. Ale vy jste trochu měl obavy, že hráče dožene kratší příprava, kdy měli dovolené. Honí se vám to hlavou?

"Zlíchovu jsme mohli dát klidně osm gólů. Tam jsem si říkal, že až si to sedne, tak vše bude ještě daleko lepší. Přišlo první kolo a prohra o gól na Zličíně. Na šance to tam bylo 2:2, Štovíček netrefil prázdnou branku. Kdyby... Fakt to vypadalo dobře. Zličín hraje o postup. A proti nám je radost teď hrát. Jsme fakt ve složité situaci, asi je tam i důsledek nějakého tréninkového manka z léta. Na druhou stranu v kontextu té generálky, fyzicky nás v prvních kolech nikdo nepřeběhal. Říkal jsem si, že na podzim uděláme dvacet bodů a v zimě se zkusíme ještě zlepšit."

Takže jste dohánění kondičky v hlavě neměl?

"Zpětně si říkám, jestli nebyla cesta udělat na začátku třeba tři tréninky v týdnu, dát klukům do těla, třeba i obětovat dva zápasy. Na druhou stranu, oni hrají malé fotbaly, hanspaulky, tak by všichni nedorazili. Ale je jasné, že když narazíme na soupeře, co trénuje třikrát, čtyřikrát nebo někde asi i pětkrát, tak to prostě musí být a bude znát. My do toho v současném stavu jdeme s jedním tréninkem s deseti, dvanácti hráči."

Bývalý ligový hráč si vyzkoušel roli sudího. Při penaltě mu v desáté lize pomohl nečekaný VAR

A z toho plynou herní problémy, které se promítají do výsledků?

"Byly tam zlomové okamžiky, které nás přivedly do téhle žumpy. O Zličínu jsem už mluvil. Následovala domácí plichta s Tempem, která jde absolutně za realizákem. Zápas, který je podle mě zlomový, byl Radotín. Chtěl jsem hrát vzadu na tři. Trochu jsem ho i podcenil. Dostali jsme po první akci gól, domácí narostli a my nakonec přišli i o vyloučeného Špačka. Tam jsem ale poprvé zpozoroval známky nesebevědomí hráčů a i jakýsi rozpor v našem triumvirátu. Musím říct, že jsme ztratili i zápasy, co jsme asi ztratit nemuseli. Třeba s Uhříněvsí jsme dostali gól tři minuty před koncem, který by asi Třebo vloni nedostali a byla z toho remíza, s Kolovraty vedeš 2:0 a za pár minut je to 2:3. Samozřejmě tam byly i zápasy, kdy byl soupeř lepší a zatlačil nám oči. Třeba Žižkov B, který by v sestavě, v jaké nastoupil proti nám, porazil asi i třetiligové Brozany, béčko Motorletu bylo také nabité. Naopak třeba rezerva Admiry nás porazila jen s mladými kluky. To bylo čisté béčko. Chtěli hrát, měli pohyb, moc se mi líbili."

Béčka vám hodně leží na srdci, nejste sám…

"Záleží na úhlu pohledu. Když nehrajete o záchranu, tak ten zápas může být nějakým způsobem zajímavý, zkušenost do budoucna. Je tam rozdíl v tom, že jeden týden hraje soupeř posílený a další týden jde do utkání jen s hráči béčka. Ale to je realita, se kterou se musíme vyrovnat. Ve třetí lize také přijede jiné ligové béčko v repre pauze.!

Facka a pak tsunami. Kladno se po úvodním propadáku valí třetí ligou. Hlavně nebrečet, velí Hašek

Zmínil jste trenérského kolegu Hebousseho, ten vás do klubu přivedl. Tvrdil, že si vás nedovede představit jako asistenta, takže jste měli mít stejné rozhodovací pravomoci. Teď už Hebousse v klubu není, neklapalo to?

"Je dobré, když máte v klubu oponenturu, problém je, když se střetnou dva názorově odlišné styly. Jeden míří tam, že hlavní je neudělat chybu a předejít jí. A druhý chce hrát, se soupeřem si to rozdat a pokud možno ho přehrát. Nevím, proč by měli zrovna kluci v Třebo nenahrát na pět metrů? Pak je tam obrovský rozdíl ve hře, podívejte se, jak hraje Plzeň pod Martinem Hyským. Vůbec se s ním nechci srovnávat, ale je to o stylu, filozofii. Klobouček před ním! Vzpomínám si na dobu, kdy on vedl Královice, já Cholupice, jak mi říkal, ty se máš, když máš tolik hráčů. On měl na tréninku v Královicích pár kluků… a kam to dotáhl. Asi o trochu víc studoval." (směje se)

Takže trenér Hebousse od týmu odešel, ale výsledky scházejí dál.

"On za mnou přijel, že by z toho vystoupil. Platí to, co jsem říkal. Ano, párkrát jsme dostali v zápase přes držku, ale chci je naučit hrát nějakým stylem fotbal. Nechci hru zavřít a bránit. Stejně pak většinou ten gól dostaneš, nemáš na to mančaft, přijdou standardky, viz. Kolovraty, a herně je z toho paskvil. Nebaví to ani mě, ani těch třicet diváků. Sálem řekl, že spolu to dělat nemůžeme. Mně to nepřišlo, že jsme rozdílní, jsme věděli. Ale v momentě, kdy jsme prakticky nekomunikovali, tak to bylo logické. Protože říkat v kabině protichůdné názory, je pro hráče nečitelné, mírně řečeno. Zůstal jsem u týmu s Vláďou Šimrem a Radkem Kloučkem. Hráči mají nějaké svoje limity, je hodně zraněných. Podívejte se na Střešovice. Odehrajeme dobrých třicet minut, půle je jedna nula pro soupeře. Pak dostaneme druhou branku hned po přestávce a mohli jsme nakonec dostat deset gólů… Chybí kvalita a deka je neúprosná. Nicméně závěrečný součet jde za mnou."

Hodně často jsem slyšel, že třeboradická kabina je specifická a vyjít s hráči je složité. Co vy na to?

"Zpočátku tam byly určité drobnosti. Něco mohlo pramenit ze vzájemného poznávání, něco i z obrovské fluktuace trenérů. Specifická je každá kabina. Osobně si myslím, že kabinu dělá i trenér. Po delší době vidím, že si hráči po zápase sednou, dají pivko i zelenou. Na můj vkus ten fotbal málo rozeberou, ale ono rozebírat každý týden prohru… V kabině tu problém není. Sami kluci přišli s plánem začít zimní přípravu dříve, udělat trénink navíc, jet na soustředění, chtějí máknout."

Lákal ho Galatasaray, místo přestupu ale málem došlo k tragédii. Medunu zachránil brankář soupeře

Vidíte, a to jsem slyšel, že by do budoucna mohlo vedení áčko rozprášit, udělat ho z rezervy a hrát jen nižší soutěž.

"Snad to bude jako s tou kabinou. Na druhou stranu bych musel být mimo, abych něco také nezaslechl. Předsedovi to tu opravdu nezávidím. Dělá v Třeboradicích prakticky vše. Shání peníze, staví kameru, hledá hospodského, zametá terasu… My mu určitě nenahráváme našimi výsledky, potom musí poslouchat řeči o žoldácích a podobné věci. Troufnu si říct, že pozice áčka se trochu zlepšila. Je to složité i v nějakém nastavení místních. Třeba i to, že kluci z dorostu do áčka ani nechtějí. Ti hráči vás ani nezdraví, nemají motivaci hrát za první tým. Předseda klubu je místní, musí to být pro něj složité, když tohle slyší od lidí, co si rýpnou a říkají, vidíš, jak hrajou... Je tedy pravda, že jsem teď asi třikrát za podzim po utkání ani nešel na pivo. To se mi stalo asi třikrát za 35 let, co dělám fotbal."

Chápu to tak, že hodně věcí je třeba změnit i mimo samotný trávník. Vnímáte potřebu změn?

"Jsem připravený na obě varianty. Dvakrát nezemřeš. Před rokem a půl jsem fotbal v sobě ukončil. Kdyby nebylo Sálema, tak se dívám na televizi... Pokud by byl zájem, abych tu zůstal, tak jsou určitě změny nutné. Ať už je to prémiový řád, hrací plocha, nějaká provázanost. S předsedou tomu říkáme, udělat z toho 'dobrou organizaci' (usměje se). Jsme domluveni, že si sedneme, nebo se svolá nějaká schůze, abychom si ty věci objasnili. Je složité, když máte trénink od 18:30 a chcete mít půl hřiště. A k dispozici pak máte dvě čtvrtky křížem … Navíc po předchozím tréninku jdou kluci ze hřiště minutu po půl sedmé, tak jsi jedinej v klubu, kdo nemá čas si trénink připravit…"

A do toho všeho vás na konci podzimu čeká Vyšehrad. To není, jak se říká, soupeř na chycení, co?

"Jednou bychom konečně také to překvapení kola mohli udělat my, ne? Jasně, že to bude těžký, ale popereme se o to. O tom, že kluci mají chuť v zimě zamakat, už jsem mluvil. Tým bychom potřebovali doplnit. Je jasné, že to je také o financích. Kdo fotbal trochu dělá, umí si představit, jak je těžké sehnat třeba i sto tisíc korun. Uvidíme, jak to dopadne. Teď se musíme soustředit na Vyšehrad, pak se pobavíme o tom, co dál. "

Více zajímavostí ze světa pražského fotbalu najdete ZDE