Rok bez práce, přesto Xavi sní o Anglii. Studuje Atalantu či Marseille. Vidí i osm zápasů za den

Italský kouč dosáhl s Realem Madrid obrovských úspěchů, přesto se stále častěji objevují hlasy volající po jeho odvolání. "Není to fér. Získal za deset let obrovské množství trofejí, ale je kritizován, jako by nikdy nic nevyhrál," podotýká Xavi. "Perfektně to řekl Ernesto Valverde. Když je pod palbou i Ancelotti, my ostatní nemáme žádnou šanci tomu uniknout," odkazuje se na trenéra Athletiku Bilbao.

Národní tým nebo britská atmosféra

I to je jedním z hlavních důvodů, proč by chtěl zamířit do Anglie. "Rád bych vyzkoušel Premier League, protože miluju tamní vášeň. Ve Španělsku je to až moc o výsledcích, cítíte obrovský tlak, hlavně v Barce a Madridu. Já chci ale dobrý projekt, něco, na čem budu moci pracovat čtyři roky," vyhlíží s tím, že se nechce do ničeho vrhnout bez rozmyslu.

"Chelsea s Marescou, to je zajímavý projekt. Arteta v Arsenalu? Už tam působí šestou sezonu a v některých momentech to bylo složité, ale klub věřil procesu. Teď si vede skvěle. Takové věci se ve Španělsku nestávají," povzdychne si mistr světa i Evropy.

Tyto úspěchy by rád zopakoval i jako kouč. "Národní tým by mě také lákal. Když jsem snil o své trenérské dráže, myslel jsem právě na světový nebo evropských šampionát."

Na lavičce hodlá zřejmě více experimentovat i proto, že jako hráč nastupoval pouze za Barcelonu a katarský Al-Sadd. "Zbožňuju Barcelonu a ničeho nelituju, ale rád bych si býval vyzkoušel i jinou ligu. Italskou, nebo anglickou. Premier League je čistá esence fotbalu, hráči i trenéři jsou respektováni, pokud vydávají maximum," pochvaluje si Xavi.

Právě na Ostrovech zažil podle svých slov nejlepší atmosféru. "Zápasy na Anfieldu i Old Trafford byly co do atmosféry neskutečné. Neuvěřitelný řev, pokaždé když domácí útočili. To samé bylo na Celtiku, kde jsem hrál mnohokrát," vzpomíná rodák z katalánské Terrassy.

Zhlédl až osm zápasů denně

I přesto, že od raných let se jeho svět točí okolo fotbalu, neustále sleduje zápasy i v televize. "Analýza týmů mě opravdu baví. Jednou jsem dokonce viděl osm zápasů za den. Občas si do počítače napíšu třeba ‚Atalanta‘ a potom koukám klidně na čtyři její zápasy za sebou. Gasperiniho styl je pro mě totiž opravdu zajímavý."

Jaké další týmy pětačtyřicetiletý kouč rád sleduje? "Marseille s De Zerbim, Nottingham Forest s Nunem. Rád sleduji odlišné filozofie, například Inter Milán. Pět hráčů v lajně není můj styl, ale s Inzaghim si vedou opravdu skvěle," chválí. "Celkově je to teď skvělé pro španělské kouče: Iraola, Arteta, Xabi Alonso. Luis Enrique si počíná famózně v PSG, stejně tak Unai Emery v Aston Ville. Jejich vzájemné zápasy byly neskutečné," rozplývá se Xavi.

Ten si díky své vášni částečně vyzkoušel trenérské řemeslo už jako hráč. "Když nás trénoval Guardiola, hráli jsme v poháru proti Hospitaletu z nižší soutěže. Na poradě mě Pep vyzval, abych řekl něco o soupeřových hráčích. Když jsem žil sám, sledoval jsem totiž na katalánské televizi všechny možné zápasy nižších soutěží," přiznává.

Neskutečná sbírka dresů

Xaviho srdeční záležitostí nicméně nadále zůstává Barcelona, vzpomínky na ni si pečlivě uschovává. "Od mých 15 let si táta vystřihoval všechny novinové články o mně. Později z nich nechal vytvořit album. Někdy si jím ve volných chvílích listuji, občas to bývá zajímavé."

Stejně tak byl i pečlivým sběratelem dresů. "Když jsem hrál nějaké finále, nechával jsem si cíleně vlastní dres. Jinak jsem ale běžně měnil. Teď jich mám doma přes 400," chlubí se svým soukromým muzeem. "Ke konci kariéry jsem pak cílil na konkrétní dresy. Například jsem zjistil, že mi chybí Luka Modrič, tak jsem o výměnu požádal jeho."

Láska k Barceloně se v rodině legendárního středopolaře přenesla i na mladší generaci "Celá rodina sledujeme mužské i ženské zápasy Barcelony, děti sbírají samolepky. Syn miluje Lamina Yamala a Pedriho. Dcera zase Roberta Lewandowského a Raphinhu."

A kdo je oblíbeným hráčem ke sledování pro samotného Xaviho? "Pedri. Neztratí míč, pořád dělá ta nejlepší rozhodnutí," prohlásil na adresu svého nástupce v záloze Barcelony i španělské reprezentace.