Lotyšská pohádka! V šatně hrají Kabáti, skoro neutrácíme, klub téměř vše platí, směje se exslávista

Jak se zrodil váš přestup do Jelgavy?

“Rok 2024 jsem strávil na hostování v Motorletu Praha, odkud jsem se po jeho konci vrátil zpátky do Slavie, kde jsem byl kmenovým hráčem. Řešil jsem, co dál, protože mi setrvání nedávalo úplně smysl. V těch dnech mi zavolal můj agent Milan Martinovič, že ho kontaktoval pan Miroslav Brožek, jenž rozjíždí zajímavý projekt v Lotyšsku, a jestli bych neměl zájem být jeho součástí.“

Oslovila vás tato nabídka hned napoprvé?

“Ano. Už delší dobu jsem si pohrával s myšlenkou, že bych chtěl odejít z Česka a zkusit hrát v zahraničí. Kromě Jelgavy byly ve hře ještě tuzemské kluby jako Vlašim či Příbram. Řekl jsem si však, že bych rád zkusil něco nového, a kývl panu Brožkovi.“

Jelgava zakončila sezonu před vaším příchodem na posledním místě Virsligy, zachránily ji ale finanční problémy konkurenční Valmiery, jež sestoupila místo ní. Bylo o tom jasno už v průběhu vašeho jednání?

“Řešilo se to. Nicméně se už všeobecně vědělo, že Valmieře nebude přidělena licence a Jelgava zůstane v lize. V době našeho jednaní to bylo zhruba osmdesát ku dvaceti ve prospěch toho, že zůstaneme v lize. Naštěstí to tak i dopadlo.“

Máte za sebou jednu kompletní sezonu, v níž jste skončili na šestém místě. Jakou má podle vás zdejší nejvyšší soutěž úroveň?

“Týmy RFS a Riga by v pohodě zvládly první českou ligu. Další dvojici mužstev, Liepaju a Audu, bych odhadoval buď na chvost první, nebo čelo druhé ligy. Zbytek, kam patříme i my, odpovídá druholigovému průměru.“

Jaký herní styl se zde nejčastěji praktikuje?

“Podobně jako v Česku, většinou soubojový. Na druhou stranu nejsou zdejší zápasy tolik svázané taktikou a mužstva často sklouzávají k něčemu, co by se dalo nazvat hurá fotbalem. Díky tomu bývají utkání plná útočných akcí. Troufnu si tvrdit, že některá utkání Virsligy jsou pro diváky atraktivnější než zápasy české ligy.“

Syn zesnulého kmotra jde do akce. Mrázek zabojuje o postup ve vsi, kde žijí celebrity

V Lotyšsku se hraje přes léto a systémem jaro–podzim. Bylo pro vás složité si zvyknout na odlišný kalendář soutěže?

“Určitá změna to je. Velkým nezvykem byla hlavně absence letní pauzy. Zvykal jsem si také na to, že velkou část ročníku hrajeme dvakrát týdně, což je docela zápřah. Postupem času jsem se ale na tento režim adaptoval a dnes se v něm cítím velmi dobře.“

Mohl byste přiblížit, jak jsou na tom lotyšské celky i z hlediska platových podmínek?

“Velkou roli hraje, jestli jste cizinec, nebo Lotyš. Pokud bychom platy porovnali s českou ligou, pohybují se na úrovni menších ligových týmů. Musím ale říct, že o nás cizince se v Jelgavě starají fantasticky. Klub za nás všechno řeší a hradí většinu výdajů, co se týká bydlení, dojíždění atd. Prakticky tak vůbec nic neutrácíme.“

Je za vás Lotyšsko dobrá destinace pro život?

“Abych řekl pravdu, běžný člověk se má rozhodně lépe v Česku. Vyjma měst Rigy a Jurmaly je tu stále patrná sovětská minulost. Úroveň života v drtivé části země bych přirovnal k českému venkovu. Co ale můžeme závidět, je čarokrásná příroda s velkým množstvím jezer. Takže nevím, zda pro život, ale jako místo pro dovolenou ho plně doporučuji.“

V Jelgavě jste spolu s dalšími šesti krajany součástí velké české kolonie. Má to nějaký dopad na dění v kabině?

“Pokud tím myslíte, jestli držíme nějakou českou partičku oddělenou od zbytku týmu, tak ne. S místními táhneme za jeden provaz. Minulý rok byl spíš problém s kluky z Afriky, kteří se nás dost stranili. Nakonec se je ale podařilo zapojit a vytvořit jednu velkou partu.“

Z šatny New York Rangers se prý v době velkého počtu Čechů ozývaly písničky Michala Davida. Děje se něco podobného i ve vaší kabině?

“V tomhle ohledu ano. I když u nás hraje místo Michala Davida naštěstí skupina Kabát. Jako správná mafie jsme si vzali na starost muziku v šatně. Lotyšům se naše hudba líbí a nemají s tím problém. Když slušně poprosí, pustíme i jejich písničky. (smích)“

 Co je v kabině úřední řečí?

“Hlavně angličtina. Častokrát si člověk připadá jako někde v Babylónu. Běžně se tam mluví lotyšsky, rusky a samozřejmě i česky, když potřebujeme probrat něco důvěrného mezi sebou.“

Děkovačka v páté lize? Jako na Tribuně Sever, smál se slávista. Hráč zápasu řádil s kotelníky

Před několika dny se v médiích objevila zpráva o možném vstupu majitele pražské Dukly Matěje Turka do jelgavských řad. Jaký na to máte názor?

“Může jít o velice zajímavou spolupráci, která by mohla přinést oběma stranám ovoce. Dukle by přibyla možnost, kde mohou hráči, kteří ještě nejsou na úrovni Chance ligy, sbírat herní praxi. Jelgava by naopak získala stálý přísun kvalitních hráčů, kteří by mohli pomoci k dobrým výsledkům. Už teď vidíme, že přesuny mezi ní a Českem jsou vcelku běžné a netýkají se jen českých hráčů. V zimě od nás zamířili Kristofers Rekis do Vítkovic a Kristers Penkevics do Zlína, do Karviné pak šel Muhammad Yahaya.“

Vás by návrat do Čech nelákal?

“Muselo by jít o prvoligového zájemce, u něhož bych měl jistotu pravidelného herního vytížení. Návrat do druhé ligy by mi ale moc smysl nedával. Momentálně se plně soustředím na působení v Jelgavě. Jsem tu spokojený a chci se klubu odvděčit nejlepšími možnými výkony.“

V aktuálním ročníku vám před čtvrtým kolem patří sedmé místo. S jakým umístěním byste byl spokojený na jeho konci?

“Bohužel jsme sezonu nezačali ideálně, ale čeká nás ještě spousta zápasů. Cílem je pohybovat se podobně jako loni ve středu tabulky, kolem šesté pozice. Obrovským úspěchem by bylo skončit mezi prvními pěti.”

Bratr hokejové legendy míří do Arsenalu. Odchovanec Slavie Červenka má týmu vystřílet postup