eFotbal

Hrál Ligu mistrů, má i dva tituly. Teď se Volešák pere o postup v okrese. Radost mu udělal bagr

Ladslav Volešák v akci.
Ladslav Volešák v akci.Vlastimil Vacek / Právo / Profimedia

Zahrál si Ligu mistrů, ve sbírce úspěchů má i dva mistrovské tituly. Teď už si ale Ladislav Volešák (41) užívá fotbalu v mateřském Slovanu Hradištko v rámci okresního přeboru. V jeho triku bojuje o postup, rád si ale zahraje i hokej a k tomu stíhá i podnikání, kde si také plni sny. Naposledy si třeba pořídil bagr. V rozhovoru pro eFotbal.cz se rozpovídal o svém o životě.

Reklama
Reklama

V profesionálm fotbale to záložník s výbornou kopací technikou už dávno zabalil, do mičudy chtěl ale kopat dál. A tak neodolal pokušení zahrát si v dresu svého mateřského klubu Slovanu Hradištko. Co na tom, že šlo v létě 2022 jen o třetí třídu. S Volešákem v sestavě klub hned v první sezoně oslavil postup. A v klubu válí dál. Vše vnímá jako splátku dluhu vůči rodné obci.

“Vždy jsem věděl, že se sem chci jednou vrátit. Hodně lidí tady prožívalo moji vrcholovou kariéru a drželo mi během ní palce, za což jsem jim neuvěřitelně vděčný. A jsem rád, že jim mohu tímhle způsobem alespoň trochu udělat radost,” vykládá dvojnásobný ligový šampion.

Vydařený podzim

A radost si v klubových barvách dělá i dál. Po podzimu je Hradištko v okresním přeboru druhé, na vedoucí céčko Povltavské akademie ztrácí jen dva body. O ambicích na okresní prvenství a případném postupu do kraje však odchovanec Sparty momentálně nepřemýšlí. “Nějaká euforie tu po podzimu samozřejmě je. Ale tyto otázky budeme řešit, až budou aktuální. Naším cílem je vždy odehrát co nejlépe každý zápas. Což se nám zatím daří,” glosuje Volešák.

Máme sebevědomí osmnáctiletého IT technika před nevěstincem, hlásí kouč

Vyhecovaných jarních utkání o čelo tabulky se ale nemůže dočkat. “S Povltavskou a Vestcem jsou vždy parádní zápasy. Jiskry často lítají i během derby proti Krňanům,” vyhlíží nadšeně bitvy s rivaly.

Podnikání po kariéře

Fotbal pochopitelně není jedinou aktivitou, která Volešákovi zaplní den. Ve světě amatérského sportu už jsou karty rozdané jinak, je třeba mít zaměstnání. A v případě Volešáka ne ledajaké. Celý den totiž stráví v kabině svého bagru. “Před časem se mi naskytla možnost ho pořídit. Díky tatínkovi, který vlastní celý život autodopravu, jsem měl vždy k takovým strojům vztah. A do stavebnin je to ideální pomocník,” praví nadšeně  a chválí si nového parťáka.

Kromě obchodu se stavebninami se zabývá také prodejem paliva v nedalekých Štěchovicích. "Podnikám v tomto oboru již osmým rokem. A musím říct, že mě to naplňuje. Občas navíc pomáhám i tátovi ve zmíněné autodopravě, kde je to taky super. Plus si díky řízení pročistím hlavu."

Pořádná nepříjemnost pro Dynamo. Po zásahu policie přichází o tři hráče

Když má odpovědět na to, zda je na svět hezčí pohled z hřiště či z místa za volantem nákladního automobilu, stále volí zelený trávník. “Marná sláva, fotbal mě pořád neuvěřitelně nabíjí. Jenže věk člověk nezastaví a druhý den už všechno víc a víc bolí. Proto mám velký respekt ke klukům jako Mára Matějovský či Josef Jindřišek. Když si uvědomím, že tito borci hráli po čtyřicítce ještě ligu. Klobouk dolů,” kýve uznale hlavou.

Hokej s legendami

Fotbal je dál jeho jedničkou, ale pořádnou porci volného času mu zabírá hokej. Volešák tvrdí, že je to jeho další láska. “Chodím si ho zahrát dvakrát, někdy i třikrát týdně. Vlastně jsem teď možná více na ledě než na hřišti,” směje se. “V úterý chodím hrát spolu s kluky od nás z Hradištka. V neděli pak s bývalými fotbalisty,” líčí.

To se pak ocitá v pořádně hvězdné společnosti “Vláďa Šmicer, Honza Koller, Karel Poborský, Milan Baroš, Horst Siegl a další. Všechno frajeři, jež jsem obdivoval jako mladý. Hraní s nimi si opravdu užívám. A následné pivíčko po hokeji má rovněž své kouzlo."

Vděk Ciprovi

Slušným a kvalitním hráčským životopisem se ale může pochlubit i on. Mimo zmíněných ligových primátů a ochutnání nejprestižnější pohárové soutěže v dresu Slavie má na kontě i angažmá v Českých Budějovicích a Slovácku. “Všem třem klubům jsem obrovsky vděčný. Díky Budějovicím jsem začal hrát ligu. Ve Vršovicích jsem zažil dva tituly a v Uherském Hradišti prožil nádherných čtyři a půl roku. Na všech těchto adresách se navíc ke mně chovali skvěle jak trenéři, tak i další lidé z klubu,” vzpomíná.

Unikát v 1. A třídě, na beku válí mistr Indie

“Kdybych si ale musel vybrat někoho, kdo mi v kariéře nejvíce pomohl, musím říct jméno pana Františka Cipra, pod jehož vedením jsem poprvé nakoukl do ligy. Strašná škoda, že už bohužel mezi námi není,” připomíná legendární postavu československého fotbalu.

I když Volešák válí už jen v okrese, pochopitelně sleduje i dění v nejvyšších soutěžích. Jak předvídá zbytek sezony? "Slavia bude na jaře opět mistrem. A co se týká Slovácka, mám důvěru v trenéra Skuhravého. Věřím, že se mu tým podaří nakopnout směrem k lepším výsledkům. Což ukázalo i nedávné derby se Zlínem," dodává.

Hubníkův recept na příjemný život? Víkendy u rodičů i byznys, který byste netipli