"Sport lze určitě chápat jako boží dar, samozřejmě v určitém přeneseném významu. Nabízí totiž prostor, kde se může projevit něco mnohem hlubšího než jen fyzická hra nebo kopání do míče," vypráví v podcastu Lukeš.
"Těch příkladů je celá řada, ale stačí si při sledování fotbalu všímat jediné situace: Když se důležitý zápas rozhoduje penaltovým rozstřelem, stojí za pozornost, jak se zachová kapitán poraženého týmu k hráči, který neproměnil rozhodující pokus. V takových momentech se totiž ukazuje něco, co přesahuje samotný sport – čistě lidský rozměr, empatie, sounáležitost. Právě to je ten přesah, který sport může nabízet," dodal.
Ten vzpomíná na papeže Františka jako na velkého fotbalového fanouška. Je ale vůbec pro papeže důstojné, aby hluboce prožíval fotbal?
"Pokud chceme vnímat papeže jako 'faráře světa', jak byl kdysi označován například Jan XXIII., pak je podle mě zcela v pořádku, že má rád fotbal. Naopak, může mu to pomáhat otevírat dveře k lidem, ke kterým by se jinak dostával jen obtížně. Chce-li být někdo farářem pro všechny, pak právě taková obyčejná záliba může sehrát neobyčejnou roli. Když vím, že papež, biskup nebo jiný duchovní někomu fandí, nepohoršuje mě to. Naopak, v mých očích ho to polidšťuje."
Ve čtvrteční epizodě Livesport Daily se také řešili:
V čem je fotbal podobný katolické církvi?
Co je v církvi ekvivalentem VARu?
Byl Maradona Bůh?
Všechny díly Livesport Daily najdete také na podcastových platformách Spotify a Apple Podcasts.