K mikrofonu se po remízovém utkání postavil sedmadvacetiletý obránce Jan Mejdr, který na trávníku v duelu proti Bohemce strávil celých devadesát minut. Byl tedy svědkem toho, co se dělo v první půli, a pak viděl i ten kontrast, jenž přišel v půli druhé. Ke smůle všech domácích příznivců se ovšem ze zápasu nějaký lepší výsledek, než je remíza, vykřesat nedal.
„Začali jsme hrát pozdě. Nedokážu hned z hlavy po utkání identifikovat, čím to bylo. Rozdíl mezi první a druhou půlí byl úplně jednoznačný. V kabině jsme si něco řekli, ale měli jsme takhle hrát už od začátku. Z brejku dostaneme gól a potom se to strašně těžko dohání,“ snažil se pro klubový web Mejdr zhodnotit smolný zápas, který Spartu stál dva cenné body.
V úvodních pětačtyřiceti minutách sparťané své nohy rozhýbat nedokázali. Na míči sice měli jasnou převahu, ale ta nevedla k žádnému zakončení. Tak přišla změna.
„Chtěli jsme víc roztáhnout hru. S Casperem jsme se jako krajní beci vytáhli víc nahoru, nechali jsme místo pro střední záložníky, kteří si tam odskakovali. Tím pádem oni zůstali v pěti vzadu. Chtěli jsme tam posílat víc centrů. Bohužel to nikoho nenašlo, včetně mých centrů,“ přiznával Mejdr v rozhovoru pro klubový web s lehce sklopenou hlavou.
„Když budu mluvit za sebe, někdy byl centr příliš vysoký. Potom jsem při centru třeba trefil předního hráče. To byly z mé strany chyby. Pak tam byly nějaké šance, možná nám při nich chybělo trochu štěstí, nebo jsme si za tím měli víc jít…,“ lámal si pravý krajní bek hlavu nad výsledkem, s nímž už teď nejde nic dělat.
Zdroj: sparta.cz