TOP 3 nejefektivnější rybáři evropských přestupových vod

TOP 3 nejefektivnější rybáři evropských přestupových vod

O kom by se dalo na Starém kontinentu z dlouhodobějšího hlediska mluvit jako o specialistech na výhodné přestupy a nákupy? eFotbal.cz má tři tipy - prvním je dvojice Brian Clough a Peter Taylor (Nottingham Forest), druhým Jean-Michel Aulas (Lyon) a třetí Arséne Wenger (Arsenal), s tím, že čestné uznání posíláme také prvnímu muži "Draků" z portugalského Porta.

Pět přestupových bomb! Kdo zamíří po MS do Premier League?

Opilci, gambleři a výhodné transfery: Brian Clough a Peter Taylor v Nottinghamu Forest


Clough a Taylor se poprvé setkali v roce 1955 při zápase rezervních týmů v Middlesbrough. Byla to láska na první pohled. V následujících letech spolu cestovali po severní Anglii a sledovali nespočet fotbalových zápasů. Jejich první společná trenérská štace byla u týmu Hartlepools. Zde začala jejich legendární trenérská kariéra, která je spojena s Derby County a zejména s Nottinghamem Forest. Nottingham pod jejich taktovkou vyhrál dvakrát za sebou Pohár mistrů evropských zemí (1978/1979 a 1979/1980).

Co se skrývá za jejich mimořádným úspěchem? Prvním jejich pravidlem byla ochota dobré hráče nejen kupovat, ale hlavněprodávat. Ve své biografii Taylor napsal: „Stejně jako na burze je i ve fotbale důležité prodávat ve správný čas.“Clough a Taylor se vždy snažili odhadnout, kdy je jejich hráč na vrcholu a následně jej prodat.

Druhé pravidlo, podle kterého se řídili, říká, že staří hráči jsou přeceňovaní. Pokud se některý z hráčů blížil třicítce, byl brzo prodán, protože věřili, že v tomto věku už je hráč za zenitem svých hráčských dovedností.
Třetím pravidlem bylo kupovat hráče s osobními problémy, kteří byli na trhu levnější a následně jim od problémů pomoci. Taylor píše, že obvyklou otázkou při vyjednávání s hráči bylo, jestli jejich problémem jsou ženy, alkohol, drogy nebo hazard.

Mezi nejlepší transfery se řadí:

Gary Birtles z neligového Long Eaton za $3500 v roce 1976, který byl o čtyři roky později prodán do Manchesteru United za $2,9 milionů.

Roy Keane, který přišel z irského týmu Cobh Ramblers za $80 000 a za tři roky byl prodán za $5,6 milionů do Manchesteru United.

Nákup Kenny Burnse z Birminghamu City za $250 000, který byl považován za rváče a těžkého alkoholika s nadváhou. Burns byl v roce 1978 zvolen novináři za nejlepšího ligového hráče roku.

[break]
Máte rádi Fotbal? Fortuna rozdává během MS 1 000 000 Kč, pro nováčky 200 Kč na ruku.

Jean – Michel Aulas (Olympique Lyon)


Lyon, město ve střední Francii, bylo do roku 2000 známo především jako místo vzniku moderní kinematografie a nouvelle cousine. V této době se Lyon nedal považovat za fotbalové město. Když chtěl někdo vidět vrcholový fotbal, musel navštívit nedaleké Saint-Étienne. V roce 1987 hrál místní Olympique druhou nejvyšší francouzskou soutěž s rozpočtem 3 milionů dolarů. Tento provinční klub se v letech 2002 až 2008 stal francouzským fotbalovým hegemonem, když získal sedm mistrovských titulů v řadě. Vzestup týmu je úzce spojen s klubovou přestupní politikou.

V roce 1987 se Jean-Michel Aulas, místní softwarový podnikatel, stal novým klubovým prezidentem. „Moc jsem toho o světě fotbalu nevěděl,“ přiznal v jednom z rozhovorů. Aulas se rozhodl vylepšit svůj klub postupnými kroky. „Každý rok se snažíme docílit sportovního a finančního pokroku. Je to jako cyklistický závod: můžete předjet nejbližšího konkurenta před vámi,“ pravil Aulas v roce 2008, kdy byl Lyon na vrcholu sil.

Aulas si jako trenéra zvolil Raymonda Domenecha, který v klubu dříve působil jako hráč. Hned ve své první sezóně dokázal Domenech vyhrát neporažen druhou ligu. V následující sezóně se tým dokázal kvalifikovat do evropských pohárů. Aulasův projekt nabýval konkrétnějších obrysů.

Racionalita ve fotbalovém prostředí se podle Aulase dá popsat následujícími slovy: Když koupíte dobré hráče za méně peněz, než je jejich hodnota na trhu, vyhrajete více zápasů. Poté budete mít více peněz na nákup lepších hráčů pod jejich tržní hodnotou. Lepší hráči vyhrají více zápasů a to přiláká více fanoušků (a tím i více peněz). Aulas si všiml, že většina fotbalových fanoušků je spíše zákazníkem než věrným věřícím ve svůj klub. Když jim někde jinde nabídnete lepší zážitek, oni tam půjdou. V roce 2007 Lyon prodal 110 tisíc replik dresu, následující rok už to bylo 200 tisíc. Aulas prohlásil: „Budeme investovat lépe než Chelsea, Arsenal nebo Real Madrid. Budeme činit jiná strategická rozhodnutí. Například se nebudeme snažit mít papírově nejsilnější tým, který je možné sestavit. Budeme mít nejlepší možnou sestavu v rámci našich investic.“

Pravidla chování na přestupovém trhu uplatňována v Lyonu:

Využít skupinovou moudrost. Pokaždé když Lyon zvažoval nákup konkrétního hráče, skupina odborníků se zavřela do konferenční místnosti a diskutovala možný přestup. Skupinu tvořil například prezident Aulas či Bernard Lacombe. Bernard Lacombe je důležitá klubová postava. Lacombe byl 25 let klubovým technickým ředitelem a v současnosti působí jako speciální poradce prezidenta Aulase. O Lacombovi se traduje, že je velice schopný v posuzování kvalit a potencionálu hráčů. Dalším členem skupiny je úřadující trenér A týmu a další v hierarchii nižší trenéři. „Máme skupinu, která má poradní funkci,“ vysvětlil Aulas. Olympique Lyon nenechává rozhodnutí o potencionálních posilách čistě na trenérovi A týmu. Jejich metoda je tak zřejmá a chytrá, že je s podivem, že ji nepoužívá více týmů. Premisa je jednoduchá: když shromáždíte mnoho rozdílných názorů od mnoha různých lidí, je pravděpodobnost správného rozhodnutí vyšší než u pouhé konzultace s jedním specialistou.

Kupovat hráče, kterým je mezi 20 až 22 roky. „Kupujeme mladé hráče s potencionálem, kteří jsou považováni za nejlepší v jejich zemi a jsou ve věku okolo 20 až 22 let,“ přiznal Aulas. Častým jevem je, že velice mladí talentovaní hráči, kteří jsou považováni za nejlepší v jejich věkové kategorii, se neprosadí v dospělém fotbale. Následující výčet hráčů, kteří dostali cenu pro nejlepšího hráče mistroství světa do 17 let jasně ilustruje tento trend: Philip Osundo (Nigérie), Williamde Oliveira (Brazílie), NiiLampte (Ghana), skotský brankař James Will a Mohammed al-Kathiri (Omán).Nikdo ze jmenovaných hráčů nedosáhl evropského, natož světového ohlasu v dospělém fotbale. Nejznámějším případem je FreddyAdu. Americký hráč, který byl označován za dalšího Pelého či Maradonu.

Kupovat hráče v daném rozmezí věku se jeví jako opodstatněné. Hráči jsou už dostatečně vyvinutí a lze lépe předvídat, jak se budou fotbalově rozvíjet v budoucích letech. Zároveň jsou tito hráči cenově dostupnější. Lyon se odvážil koupit neznámé hráče jako Michael Essien, Florent Malouda nebo Mahamadou Diarra.

Následují další nepsaná pravidla lyonské přestupové politiky. Lyon se snažil vyvarovat nákupu středních útočníků. Střední útočník je nejvíce předraženou pozicí na přestupovém trhu. Paradoxně v roce 1999 se Lyon fotbalovému světu připomněl nákupem Sonnyho Andersona za 19 milionů dolarů.V následujících letech však na tuto pozici rezignoval. Když GérardHoullieropustil Lyon, stěžoval si na Aulase, který mu i přes prodej Maloudy a EricaAbidala za 45 milionů dolarů odmítl koupit středního útočníka.

Dalším důležitým faktorem byla adaptace nových posil. V tomto ohledu byl Lyon jedním z nejlepších klubů v Evropě. Lyonem prošlo mnoho skvělých brazilských hráčů: Sonny Anderson, dlouholetý kapitán Cris, budoucí reprezentanti Juninho a Fred a mistr světa Edmilson. Po úspěšném transferu nových posil Lyon udělal vše pro to, aby se tyto posily plně adaptovaly na nový styl života. V Lyonu zaměstnávají člověka, který se na plný úvazek věnuje adaptaci nových hráčů. Hledá bydlení a provádí nespočet dalších služeb, které mají zaručit, že se nové akvizice mohou plně soustředit na své výkony na hřišti.

A nakonec je důležité prodat hráče, když na něj klub obdrží nabídku, která je vyšší než hráčova aktuální tržní hodnota. S tím souvisí i fakt, že klub musí být připraven na prodej svých nejlepších hráčů a mít v zásobě hráčskou náhradu.

[break]
Čtyři hvězdná jména, která by mohla skončit v United

Moneyball po Wengerovsku


Arséne Wenger je mistrem přestupní politiky. Manažer Arsenalu je jedním z mála lidí z fotbalového prostředí, kteří o něm dokáží přemýšlet mimo zavedený rámec. Jedním z důvodů je, že získal diplom z ekonomických věd na Univerzitě ve Štrasburku. Jako promovaný ekonom klade větší důraz na nezávislá data než na zažité moudrosti, které kolují napříč fotbalovým světem.Arséne Wenger je považován za manažera, který nerad utrácí peníze. Jeho úsporná politika nepřinesla v letech 2006 až 2013 žádnou trofej. Nicméně dokázal z Arsenalu vytvořit zisk produkující firmu.

V pozdních 80. letech začal Wenger, v té době mladý manažer Monaka a vášnivý matematik, používat počítačový program Top Score, který pro něho vyvinul jeho přítel. Program přiřazoval hráčům hodnocení pro každý čin vykonaný na hřišti. Později se Wenger nechal slyšet, že hráči, kteří dosahovali nejvyšších výsledků v jeho programu, se v budoucnu stali úspěšnými hráči. Jako příklad může sloužit hledání náhrady za Patricka Vieiru, kterého prodal do Juventusu Turín. Wenger chtěl středního záložníka, který dokáže operovat na velkém prostoru. Prozkoumal dostupná data a zjistil, že v klubu Olympique Marseille je neznámý teenager, který naběhá 14 kilometrů za zápas. Zmíněný teenager byl Mathieu Flamini.

Wengerův styl uvažování je podobný stylu BillyhoBeana. Billy Bean je manažer baseballového klubu Oakland Athletics a je znám především pro své inovativní metody při nákupu hráčů. Jeho příběh byl zobrazen ve filmu Moneyball. Billy Bean prolomil zažitá klišé při nákupu hráčů. Zavedl nové parametry pro výběr hráčů a slavil úspěchy. Bean je obdivovatelem ArsénaWengera: „Když myslím na ArsénaWengera, přichází mi na mysl WarrenBuffet. Wenger řídí svůj klub jako by ho chtěl řídit i za sto let“.

V roce 2011 provedl Wenger sérii necharakteristických nákupů, když koupil 28letého Andrého Santose, 29 letého Mikela Artetu a na hostování přivedl jednatřicetiletého Yossiho Benayouna. Hnala ho touha po okamžitém úspěchu, který se nakonec nedostavil. Nicméně Wenger stále zůstává úspěšným manažerem, který zastává netradiční přestupovou politiku založenou na datech. Neřídí se svými pocity, což se nedá říct o většině jeho kolegů. Arsenal získal v letošním roce dlouho očekávanou trofej, když vyhrál FA Cup. Bude zajímavé sledovat aktivity Arsenalu v právě probíhajícím přestupovém období. Čím nás matematik Wenger překvapí?