Gebre Selassie: Proti Němcům nesmíme bránit, potřebujeme body

Theodor Gebre Selassie odehrál za reprezentaci zatím 43 zápasů a patří mu ze současného kádru druhé místo za Markem Suchým se 45 duely. K tomu se po pěti sezonách v drese německého Werderu Brémy dostal už do desítky Čechů s největším počtem utkání v bundeslize. 

Zatím je na metě 147, ale pokud bude fit a hrát, během měsíce překoná tři předchůdce a bývalé reprezentanty Vratislava Lokvence (148), Tomáše Rosického (149) a Jana Kollera (152). V rozhovoru před pátečním kvalifikačním utkání v Praze proti Německu přiznává, že právě tento duel s mistry světa není pro něj a tým kolem ten nejdůležitější. Ten přijde o tři dny později v Belfastu proti domácímu Severnímu Irsku.

Český reprezentace ztrácí před pátečním duelem v Praze proti Německu čtyři body na druhé Severní Irsko. Vidíte ještě reálně, že byste s národním týmem mohli projít do baráže?

To se právě ukáže v těch dvou následujících duelech. Proti Německu bychom byli jistě spokojení s remízou. Rozhodne další zápas v Belfastu. Pokud nezískáme body, končíme.

Je už zápas proti mistrům světa z Německa rozhodující?

Nemyslím si, i když potřebujeme každý bod. Samozřejmě nejsme favorité, ale věříme ve výhodu domácího prostředí, na to, že nás potká ten správný den a ještě budeme mít štěstí.

Vzpomínáte, jak jste před rokem v Hamburku byli zcela bez šancí a prohráli 0:3?

Ano, to jsme neplnili to, co jsme si předsevzali. Chtěli jsme hrát aktivněji, ale Němci totálně dominovali.

Tehdy jste seděl na lavičce. Bylo to proto, že trenére Karel Jarolím chtěl hrát co nejdefenzivněji?

Těžko říct. To je otázka pro něj.

Myslíte, že tentokrát budete v základní jedenáctce?

Věřím v to, ale… Je však jasné, že doma proti Německu se nemůžeme spoléhat jen na obranu. Potřebujeme body.

Tři dny po porážce 0:3 v Německu jste doma remizovali 0:0 s Ázerbájdžánem. Nepodcenili jsme přes varování kouče Jarolíma soupeře?

Ne, vůbec ne. Jediným problémem byla naše efektivita. Měli jsme hodně šancí, ale bohužel jsme žádnou nevyužili. Tady jsme bez pochyby ztratili velmi důležité body.

Dočkal z boje o záchranu nepanikaří, ale říká: Evropský fotbal je mi bližší než ten čínský

Také proti Severnímu Irsku jste hráli doma jen 0:0. Není to za očekáváními?

Fanoušci od nás samozřejmě očekávají velmi mnoho. Ale musíme být realisty. Právě stavíme nové mužstvo s mnoha mladými hráči. Trenér zkouší vše možné, téměř ke každému zápasu nominuje nové hráče. Nacházíme se ve fázi hledání.

Nervujete vás, že vás vždy budou srovnávat s generací kolem Nedvěda, Poborského, Kollera či Rosického?

Pro nás není jednoduché hrát právě po takové generaci. Každý, kdo to sleduje, musí vědět, že to trvá, než doroste podobná generace.

Takže vidíte v českém fotbale talenty, kteří ho posunou dopředu?

Jasně. V týmu do 21 let jich už mnoho hraje. Třeba útočníci Václav Černý z Ajaxu Amsterdam nebo Patrik Schick, který právě přestoupil do AS Řím. K nim patří i Jakub Jankto, ofenzivní záložník z Udine. V A-týmu sice zatím odehráli málo zápasů. Potřebují čas a ten jejich přijde.

Nemůže být za propadem výkonnosti české reprezentace to, že domácí liga je slabá, nekvalitní?

Ne, to bych neřekl. Česká liga není horší než dříve. Vždyť už dříve odcházeli čeští hráči do zahraničí. Naopak si myslím, že se úroveň české ligy zvyšuje. Navíc do mí teď přicházejí opravdu dobří hráči ze zahraničí.

Z bundesliga znáte třeba Halila Altintopa. Myslíte, že přinese něco pozitivního, že především Slavia a Sparta investují do zahraničních hráčů?

Věřím, že ano. Vždyť Slavia nyní bude hrát základní skupinu Evropské ligy, a to je šance se prosadit. Pokud se jí bude dařit, stejně třeba jako Viktorii Plzeň, bude i liga atraktivnější.

Karel Jarolím si v rozhovoru pro německý magazín Kicker loni stěžoval, že současní hráči nejsou po úspěchu tak hladoví jako ta generace Nedvěda. Co ještě chybí následovníkům?

Co dokázal a jak to dělal Pavel Nedvěd, bylo výjimečné. Po tréninku přišel domů a ještě si šel zaběhat. Pro něj to bylo správné a on byl skutečně hladový, chtěl to někam dotáhnout. Pokud to tak dnešní mladí nemají, nedá se to zevšeobecňovat, že by nechtěli.

Jarolím není ani nadšený, že mladí odcházejí do ciziny příliš brzy.

Mě snad nemohl myslet. (Gebre Selassi odešel v roce 2012 v 25 letech ze Slovanu Liberec do Werderu Brémy). Ono je těžké to posuzovat. Když dostane 20letý hráč šanci na přestup do top ligy, nikdy neví, jestli se ještě někdy bude opakovat.

Chtěli ho v Anglii, teď válí v Králově Dvoře. Není důvod ke změně, hlásí brankář Krček

Schází reprezentaci po loňském ukončení kariéry brankář Petr Čech?

Ne. Myslím, že v bráně nemáme žádné problémy.

A jako vůdce? Jako osobnost?

Když o tom mluvíme, tak nejvíce chybí Tomáš Rosický.

Proč?

Protože každý soupeř před ním měl velký respekt, co dokázal a jak velký je to hráč. To platí i dnes a vždy, když je zdravý. Rosický je náš nejlepší hráč posledních let.

Rosický ještě neukončil kariéru. Věříte, že by se mohl ještě někdy vrátit?

To by bylo krásné. Ale obávám se, že s jeho zdravotními problémy to bude těžké.

Kdo by ho měl nahradit? Vladimír Darida?

Být srovnávaný s Rosickým, znamená dostat se pod velký tlak. I pro Vláďu. Ale on se s tím srovnává, přebírá zodpovědnost a hraje v týmu důležitou roli. Bez ohledu na srovnání s Rosickým.

Od léta „pečujete“ ve Werderu o spoluhráče z národního týmu Jiřího Pavlenku. Myslíte, že z něj jednou bude reprezentační jednička?

Těžko říct. Tomáš Vaclík dlouho čekal za Čechem na svou šanci. A nyní je zaslouženě číslo 1 v české brance. Tu trpělivost bude muset mít i Jirka. Tomu nejvíce pomůže rychlá adaptace na mezinárodní fotbal a stabilní vysoká výkonnost.

Původně jste pravý obránce. Na stejném místě však v reprezentaci nastupuje Pavel Kadeřábek. Ve Werderu hrajete také vlevo. Jak se tím srovnáváte, zvlášť když vaše levá noha není ta lepší?

V pohodě. Když to trenér Jarolím zaregistroval a zeptal se mě, jestli bych vlevo zvládl také v národním týmu, odpověděl jsem mu: Jasně. Lépe se cítím na pravé straně, ale vlevo se stále zlepšuji. Myslím, že při zápase v Norsku už to fungovalo dobře.

Budete pokračovat v reprezentaci i po případném neúspěchu v této kvalifikaci MS 2018?

To ještě nevím, rozhodnu se právě až po skončení kvalifikace. Po dohodě s rodinou a v závislosti na kondici a zdraví. Ale na mistrovství světa bych si samozřejmě rád zahrál (smích).