Chci splatit důvěru a věřím v postup, říká brankář Prostějova Jícha

Odchovanec jihlavského fotbalu Filip Jícha nyní obléká dres třetiligového Prostějova, který je jeden z adeptů na postup do FNL. Lepší začátek v novém mužstvu si ani přát nemohl, Filip je v tabulce brankařů s nejvíce vychytanými nulami na prvním místě a to až s šesti vychytanými nulami. Za sebou má kvarteto gólmanů se třemi nulami v podzimní části MSFL.

Jednadvacetiletý talent si pochvaluje působení na Vysočině: "Začínal jsem v Jihlavě asi v pěti letech, kde jsem prošel celou mládeží až po devatenáctku. Na mládež vzpomínám hodně rád, hlavně co se týče trávení času ve skvělém kolektivu a na kamarády, které tam odtud mám dodnes.

Fotbal mu bohužel pozitivní vzpomínky moc nedal, protože v 16 letech odešel na střídavý start kvůli hernímu vytížení do Humpolce. "Tehdy byly v Humpolci místo čtyř věkových kategorií dorostu jako v Jihlavě jen dvě. V Humpolci se tehdy hrála Dorostenecká divize a já každý víkend jezdil například na zápasy s Humpolcem, kde jsem za starší kategorii spojených ročníků 93 a 94 chytal a následně jsem se hned převlékl do hracího a za ročníky 95 a 96 jsem šel hrát do pole," popisuje svou mládežnickou kariéru v Humpolci. "Což pro mě bylo ideální, protože jsem byl vytížený jak chytáním, tak i hraním v poli," tvrdí univerzalní hráč.

"Za tu dobu co jsem tam byl, jsem si zahrál snad všechny posty, nejvíc ale mi to sedělo klasicky na hrotu, když jsem si dal nějakej ten gol a mohl jít slavit," s úsměvem zmiňuje sen každého golmana. "No a v neděli jsem šel ještě buď na lavku jako náhradní gólman nebo do brány za Jihlavu," dodává vytížený Jícha.

Filip v Jihlavě moc šancí nedostal, proto trávil víkendy v Humpolci a to 2,5 roku. "Jenže potom se nepřihlásila ani Divize a hrál se Dorostenecký krajský přebor," a to rozhodně nebyla jeho představa v posunu výš. Mezitím už byl v Jihlavě v kategorii U19 a po letní přípavě doufal, že najde herní vytížení právě v osudové Jihlavě. Sezónu začínal na postu druhého golmana, jenže "díky" špatnému startu se do brány na pár zápasů přece jen dostal. "Ale po nepovedeném zápase byl semnou konec," odpovídá zklamaně.

Následovala cesta do Havlíčkova Brodu, jde se hrála 2. dorostenecká liga, kterou hrál do vypršení dorosteneckého věku. "Po vypršení dorosteneckého věku jsem měl nastoupit do A-týmu Havlíčkova Brodu, který hrál Divizi. Byli jsme tam 3 brankáři a mě trenér skoro neznal, zatímco zbylé dva brankáře znal dobře a dost na ně spoléhal. Už po prvním týdnů jsem cítil, že i když bych trénoval sebelíp, asi není velká šance se do brány dostat," vzpomíná na start v divizním Havlíčkově Brodu.

V tu chvíli nezbyde fotbalistovi nic jiného, než posunout fotbal na druhou kolej.  "Říkal jsem si, že se budu věnovat Vysoké škole, na kterou jsem měl nastoupit." A objevila se i futsalová nabídka. "Futsal, který mi byl náhodou nabídnut na jednom letním turnaji, byl fakt skvělou zprávou. Mělo jít o Brněnský tým, který bude hrát nejvyšší soutěž a já bych měl možnost ochutnat její atmosféru a třeba nahlédnout do mládežnické reprezentace," prozradil Jícha. Půl roku tak trávil ve futsalovém prostředí FC Radio Krokodýl Brno. "Bavilo mě to tak první měsíc, potom už jsem na tréninky chodil jen skoro z donucení, odpočítával každou minutu tréninku a absolutně mě to nenaplňovalo. Nevím jestli to bylo tím stylem, nebo nenaplněnými sliby a nebo partou, ve které jsem netravil rád ani čas," rekapituluje nešťastné futsalové působení.

Když už fotbal skoro zavrhnul přišla osudová nabídka. "Zavolal mi Michal Veselý, bývalí ligový hráč Jihlavy, který dohrával kariéru ve Žďáru nad Sázavou, zda bych nechtěl jít zkusit hrát tam, že jejich gólman jede na dva týdny na dovolenou v době mistráků. Řekl mi narovinu, že bych odchytal ty první dvě kola a potom by se vidělo co bude dál," popisuje skvělý restart. Jícha neměl ani o čem přemýslet, nabídka se jevila jako ideální vůči škole, po fotbalové stránce i cestování.

Ždár se tak potvrdil jako nejlepší filipovo rozhodnutí v životě. "Odchytal jsem první dvě kola naprosto bez problémů a tehdejší trenér A-týmu Radim Chmelíček mě v bráně nechal dál, tak jak řekl. Na to, že někdo dodrží co řekne jsem nebyl z fotbalu úplně zvyklej, a taky jsem se to snažil na hřišti co nejvíce vracet," potešeně vzpomíná na trenéra Chmělíčka.

"V 19ti letech, kdy jsme měl do fotbalu velkou chuť jsem s týmem bojoval o záchranu, což se nám nakonec podařilo. Troufnu si říct, že jsem se na tom dost podepsal," sebevědomě dodává.

Další sezóna ve Žďáru se opět zachraňovala a přišlo i filipovo zranění. Dva dny před letní přípravou se otevřela nová fotbalová příležitost. "Když jsem byl na rehabilitacích kontaktoval mě trenér z Prostějova Petar Aleksijević, který si mě pamatoval ze soubojů v divizi s tím, zda bych nechtěl přestoupit tam. V první chvíli jsem si zanadával, proč mi vůbec někdo volá? Né že bych nebyl rád, ale Žďár mi přirostl k srdci a nechtěl se mi opouštět. Věděl jsem, jaká to je šance se zase posunout dopředu, taková nabídka z vyšší soutěže a ještě z klubu, který bude hrát špičku tabulky nepřichází každý den," uvědomuje si rozhodnutí mladý golman.

Rozhodnutí se potvrdilo jako správný krok k posunu výš, protože Prostějov opět bojuju o postup zpět do 2. nejvyšší soutěže Česka. "Nakonec jsem tedy v Prostějově, kde jsem tento podzim odchytal 13 zápasů a jsme na druhé příčce" s úsměvem dodává. "Prostějově vnímám jako takovej můj osud abych ukázal, že když dostanu a cítím tu důvěru, tak jsem ochotnej ji taky splatit jako se mi to podařilo všude, kde jsem ji dostal. Nebyl by to Jícha, aby do toho něco nepřišlo:  " V tom 13. zápase mě nakopli do ledvin a teď ležím v nemocnici," uzavírá rozhovor nejlepší golman podzimu.

Přejeme brzký návrat a úspěšnou léčbu!

Zápy prohánějí favority ČFL. Na náš fotbal se dá dívat, těší gólmana, který kryl záda Blažkovi