Místo velké výzvy velký smutek. Podpisem na Letné Dúbravka odstartoval sezonu zklamání

Když v červnu na Letné podepisoval tříletý kontrakt, připadal si jako v pohádce. Přicházel ve skvělé formě jako pátá letní posila nového projektu Daniela Křetínského, který v českém prostředí nemá obdoby, a se slovenskou reprezentací měl skvěle nakročeno k tomu, aby se příští rok objevil na mistrovství světa. Prostě idylka. Jenže od té doby jde všechno od desíti k pěti, sparťanští fanoušci by v brance viděli raději svého oblíbence Davida Bičíka, slovenský sen o světovém šampionátu se mezitím rozplynul a Sparta je v ligové tabulce až šestá.

Loňskou sezonu měl pod Ještědem naprosto famózní a poté, co si na něm vylámali zuby i rozjetí slávističtí střelci, bylo víceméně jasné, že tu příští už zde nestráví. A protože na trase Liberec – Letná se již několik let s otevřením přestupového okna vyhlašuje zvláštní obousměrná pohotovost, nebylo moc pochyb o tom, kam zamíří.

„Je to pozitivní, pěkný krok v mé kariéře. Život je o výzvách a já se na novou zkušenost těším. V Liberci byly vztahy nadstandardní a také mi tam nabídli prodloužení smlouvy, jenže s panem Nezmarem jsme se od začátku bavili jen o roční, ale já jsem se díval dál. Hrát za Spartu je výzva pro každého hráče,“ říkal Dúbravka po podpisu letenské smlouvy před prázdninami a natěšeně vyhlížel novou sezonu.

Těžké začátky

Jenže zatímco Vácha, Frýdek, Šural či Hovorka, kteří v minulosti přicestovali z Podještědu do Prahy, našli své místo v základní sestavě pražské Sparty víceméně okamžitě, osmadvacetiletý slovenský brankář Martin Dúbravka to zpočátku neměl vůbec jednoduché, a zdaleka nejde jen o onu specifičnost brankářského povolání.

„Přicházel jsem do klubu, ve kterém jsem si představoval, že výsledky se dostaví okamžitě. Čekal jsem, že díky kvalitě, kterou máme v mužstvu, jeden druhého potáhneme, ale nebylo to ideální. Naneštěstí jsme vypadli z Evropské ligy a nechytili jsme ani začátek domácí soutěže,“ popisuje osmadvacetiletý rodák z Žiliny, který v úvodu sezony několikrát chyboval a pod špatný sparťanský vstup do sezony se několika chybami výrazně podepsal.

87 – tolik čistých kont si připsal během své dosavadní kariéry (251 zápasů). 16 z toho zvládl v mistrovské sezoně 2009/2010 v dresu Žiliny.

Po domácím zápase s Bohemkou Dúbravka nastoupil ještě v odvetě předkola Evropské ligy pro Crvene Zvezdě, kdy jej už v devatenácté minutě prostřelil Boakye a bylo po zápase, po důvěře a do jisté míry i po sezoně. Když jsem se do sestavy nedostal, byl jsem zklamaný. A překvapený, že to přišlo zrovna po zápase, ve kterém jsem měl hodně práce a sám sebe jsem vnitřně přesvědčil, že bych roli jedničky ve Spartě mohl zastat a dostat šanci i v dalším zápase. Ale pracoval jsem dál, makal jsem na sobě. Lidé, co mě znají, vědí, že neskloním hlavu, nezlomí mě ani to, když jsem nějaký čas dole.“

Tváří v tvář

Na truchlení ale nebyl čas, protože už za týden ho čekal se Spartou zápas o všechno. Doma totiž letenští přivítali Plzeň, která letos ještě nezaváhala, do té doby dostala v devíti zápasech pouhé tři góly a v její brance už nastoupil uzdravený reprezentační rival Kozáčik, jehož čtení hry by prý Dúbravka chtěl mít. Zápas rozhodl jediný gól v sítí Dúbravky a ztráta jeho týmu na Plzeň narostla na možná už nedostižných patnáct bodů.

Na Letné už asi tak nějak počítají s tím, že letošním úspěchem, ke kterému však ještě musí Dúbravka výraznou měrou dopomoci, bude třetí, úplně nejlépe pak druhé místo. Boj o titul vzdal Václav Kadlec v rozhovorech už někdy začátkem října, ale Dúbravka i díky další vychytané nule na jablonecké Střelnici stále věří. „Od Sparty každý očekává, že bude hrát na špici, přitom momentálně v té pozici nejsme. Ale já věřím, že se do ní nějakou úspěšnou šňůrou dostaneme,“ říká optimisticky obdivovatel Ikera Casillase a Petra Čecha.

Jisté je zatím jen to, že k zapsání zlatým písmem do klubové kroniky ho čeká ještě dlouhá a trnitá cesta.

Celý příběh současné sparťanské jedničky si přečtete v novém čísle magazínu HATTRICK, které vyšlo ve čtvrtek 9. listopadu 2017.