Musím posunout tým herně. A to už co nejdřív, říká kouč Karviné Weber. Udržení kterého hráče je pro něj absolutní prioritou?

Vrátil se do míst, kde to velmi dobře zná. Tedy na lavičku Karviné, kam se postavil po třech letech a čtyřech měsících. O tom, že by dal Slezanům snad košem, charismatický trenér Jozef Weber ani nepřemýšlel. Naopak doufá, že je brzy vyvede z výsledkové krize. S jakými dalšími cíli se ujal vlády ve třináctém týmu prvoligové tabulky?

Jak se vám zatím líbí zpátky v klubu, s nímž jste před pár let postoupil do nejvyšší soutěže?
V Karviné jsem od středy a ten čas s týmem byl zatím hodně krátký. Stihli jsme jen pár tréninků a přípravné utkání v Polsku, kde jsme vyhráli nad týmem Bielsko-Biala 1:0. Lidi v klubu samozřejmě znám, ale hráčů se tu od mého odchodu změnilo fakt hodně. Snažím se je postupně poznat, ještě jsem ale všechny neviděl. Třeba Ostrák je s jednadvacítkou na mistrovství Evropy ve Slovinsku, kde máme i Estonce Sinyavskiyho. Na marodce jsou pak Tavares s Eduardem.

Co vám těch několik dní ukázalo o síle vašeho mužstva?
To, co jsem očekával. Tým v Karviné je kvalitní a jsou v něm hodně dobří hráči. Nějakým způsobem se ale dostali do výsledkové krize, což se ve fotbale stává. Musíme teď zapracovat na tom, abychom se z toho co nejdříve dostali.

Na první pohled se zdá být současné mužstvo o dost kvalitnější než to, které jste měl tenkrát k dispozici. Souhlasíte?
Možná na první pohled, jak jste sám poznamenal. Tu sílu týmu zevnitř ale musí člověk navnímávat postupně. Každopádně je zřejmé, že za mého působení ještě tak kvalitní hráči do Karviné nepřicházeli.

Z Drnovic to máte do Karviné necelé dvě hodiny cesty. Budete dojíždět?
Každý den určitě ne. Ta trenérská práce stojí nějaký čas, a to včetně sledování videa a takových věcí. Minimálně tři nebo čtyři dny v týdnu tak přespím v Karviné.

Kdy vás vlastně sportovní ředitel Lubomír Vlk kontaktoval s nabídkou poprvé?
Kontaktoval mě v neděli po porážce 0:1 s Olomoucí. Na úterý jsme si naplánovali schůzku a ve středu to dotáhli do konce.

Rozmýšlel jste se nad návratem dlouho?
Ani ne. Fotbal mi už chyběl, navíc v Karviné jsem strávil kus života. A co jsem měl informace, tak i fanoušci se na můj návrat dívali dost pozitivně, což pro mě hrálo důležitou roli. Nad nabídkou jsem tak dlouho nepřemýšlel.

Když jsme se spolu bavili naposledy, zmínil jste, že vyhlížíte spíš angažmá od léta. Potěšilo vás, že to přišlo už o pár měsíců dřív?
Fakt jsem si myslel, že to vyjde až v létě. Ale že se tak stalo už teď, za to jsem upřímně moc rád.

Co rodina? Neříkala vám, že si vás plánovala doma užít trochu déle?
Rodina tím byla trochu zaskočená, to je pravda. Ale ve výsledku mi to přála. Navíc manželka jezdila na fotbal do Karviné vždycky ráda, tak třeba se tam na mě přijede podívat i tentokrát.

Váš předchůdce Juraj Jarábek musel skončit, i když mělo mužstvo na sestup stále náskok jedenácti bodů. Vnímáte to jako signál, že jen zachránit se už je pro vedení klubu málo?
Dá se to tak říct. I ty cíle, které jsem dostal, tomu odpovídají. Neříkám, že se boj o záchranu už Karviné vždycky vyhne. Ale i vedení by si přálo, aby se tým posunul a v první lize už pořád jenom nebojoval o holý život. Navíc si myslím, že výměnou trenéra klub hlavně reagoval na ten aktuální stav. Zároveň je však třeba zdůraznit, že trenér Jarábek tu odvedl dobrou práci a bodů nahrál s týmem dost. Mužstvo jsem přebral skvěle připravené.

Je tedy jedním z vašich hlavních cílů posunout tým herně?
Samozřejmě. Přesně to se ode mě očekává a myslím, že už v nejbližší možné době. Na to, jak kvalitní hráči tady jsou, totiž mančaft působil v poslední době hodně apaticky. To je třeba rychle změnit. A i klukům jsem už říkal, že mají vlastně štěstí, že na fotbal teď nemohou chodit diváci. Protože jak jsem karvinské publikum poznal já, tak vím, že vždycky bylo hrozně vděčné za každou střelu nebo hezkou akci. Ale nikdy nám neodpustilo, pokud tam z naší strany chybělo dost bojovnosti.

Jak kvitujete to, že jste k týmu přišel během reprezentační pauzy?
Určitě dost. Jak už jsem říkal hned v úvodu, zdejší mužstvo se razantně proměnilo. Z dřívějška jsem tu znal snad jen dva hráče. Navíc je tu hodně cizinců, s nimiž to nikdy není úplně jednoduché. Určitě je to tedy takhle mnohem lepší, než kdybych nastoupil k týmu a hned za dva dny jsme hráli ostrý zápas.

Na jaké pozice v tabulce podle vás Karviná výkonnostně vlastně patří?
Za tu chvilku, co jsem tady, si myslím, že by to mělo být někde kolem osmého či devátého místa. Rozhodně na příčkách, které by neznamenaly bezprostřední riziko sestupu.

V létě končí smlouva útočníkovi Michalu Papadopulosovi. Bude jednou z priorit ho udržet v týmu?
Přiznám se, že pro mě je to určitě priorita číslo jedna. S Míšou jsem už na toto téma krátce mluvil a věřím, že když bude zdravý a bude mít stále chuť, tak tu bude pokračovat. Mé argumenty jsou takové, že pokud je ta možnost, tak by měl fotbal hrát co nejdéle. Proto jsem i já sám končil hráčskou kariéru až tak pozdě. Možná ne všichni kluci si to uvědomují, ale když skončíte hrát fotbal, tak je pak pro vás všechno mnohem složitější. Míša je však hodně inteligentní kluk a myslím, že on tohle všechno chápe. I proto pevně věřím, že za Karvinou bude hrát i v příští sezoně.