Šilhavý v Hattricku o ME a o Skotech: Cílem je postup, čtyři body to jistí

O TĚŽKÉ SKUPINĚ 

„Los mě nezaskočil. Hrozilo, že to nějak takhle vyjde, protože třetí koše byly obsazené. Člověk začne hned přemítat. Zase Anglie jako v kvalifikaci ME, zase ve Wembley. Těžký soupeř, Chorvatsko to samé. Když jsem se ale podíval na další skupiny, potvrdil jsem si, že je těžké si vybírat a říkat, že ta je ‚hratelnější‘ než tahle. S anglickým koučem Garethem Southgatem jsme se pozdravili už při losu na pódiu, zasmáli jsme se tomu, že se zase uvidíme a popřáli jsme si štěstí. Uvědomujeme si, kdo proti nám stojí.  S Angličany jsme už ale měli možnost vyzkoušet si, že s nimi jde zahrát dobrý zápas i s kvalifikačním vítězstvím, byť tentokrát hrajeme zase ve Wembley, kde jsme naopak prohráli 0:5,

Anglie a Chorvatsko, to jsou vážně velké týmy, dva ze čtyř semifinalistů MS. A k nim Skotsko, které známe z Ligy národů a které bude také doma.  Ano, Anglii jsme v Praze v kvalifikaci porazili 2:1, tím se ale nesmíme nechat zmást. I když budeme v top formě, bude to pro nás hodně složité. Náš způsob hry je založený na týmovém výkonu, musíme k tomu přidat ještě další složky a posouvat se dál. Bereme los jako fakt, s pokorou. Náš cíl je ale tak jako tak postup. O ten se budeme prát a věřím tomu, že budeme na EURO dobře připravení, aby se nám to mohlo podařit.“

O MOŽNOSTECH POSTUPU 

„Čtyři body a kladné skóre budou postupové.  Chceme dojít co nejdál a věřím, že to máme jen ve vlastních rukách a nohách. Nikdo s námi nepočítá, což je vždycky výhodnější pozice. Může z toho být něco podobného jako na EURO v Anglii v roce 1996. Uděláme pro to všechno, ale zase víme, že ten výběr hráčů už není ani zdaleka takový jako v minulosti. 

Uvědomuji si, že ze tří našich soupeřů ve skupině budou dva doma. Na rozdíl od kvalifikační prohry ale budeme ve Wembley jako domácí, dostaneme jejich šatnu a Angličané tu pro hosty. Je to vtipné, ne? Víme, že to bude těžké, ale na druhou stranu tlak na domácí  týmy Anglie a Skotska může kdekomu pořádně svázat nohy. Na EURO začínáme v Glasgowě proti Skotsku, tedy na jejich stadionu a před jejich fanoušky. Bude to první zápas, z jejich pohledu navíc proti nejslabšímu celku skupiny, ve které neexistuje šance na opravu. Pokud nás neporazí, turnaj pro ně s velkou pravděpodobností skončí ještě dříve, než pořádně začne. A tohoto tlaku bychom chtěli využít.“

O SVÉ ZKUŠENOSTI Z ME 2004

„Bronzové EURO 2004 v Portugalsku jsem zažil v roli asistenta trenéra Karla Brücknera. Byl to obrovský zážitek, dokonce jeden z vůbec největších v mé kariéře. Ten tým, který se tady někdy kolem roku 2003 utvořil, byl možná nejlepší v samostatné české historii a výsledky nejen na tom turnaji to dokazovaly. Vždyť se nás tehdy bálo i Německo, které dva roky před tím hrálo finále světového šampionátu, a my jsme ho vyřadili s jedenáctkou hráčů, kteří normálně nehráli. Myslím, že jsem tohle EURO v roce 2004 mohli i vyhrát.

Srovnání s dnešním týmem? Všichni kluci tenkrát hráli ve špičkových klubech západní Evropy, z domácí ligy tam bylo asi pět hráčů. Měli jsme fotbalisty z Liverpoolu, Juventusu, Borussie nebo Ajaxu, zato dnes můžeme nejvýš řadit Tomáše Součka a Vladimíra Coufala z West Hamu United, Patrika Schicka z Leverkusenu nebo Tomáše Vaclíka ze Sevilly. Na druhou stranu je náš současný tým podobně psychicky odolný. To, jak se v kvalifikaci dokázal oklepat z bolestivé porážky v Kosovu a tři dny nato vyhrát v  Černé Hoře. Tam se ukázala jeho síla.“