Nová zbraň Liverpoolu se jmenuje Luis Díaz. Podle Kloppa je Kolumbijec absolutní špička...

Nová zbraň Liverpoolu se jmenuje Luis Díaz. Podle Kloppa je Kolumbijec absolutní špička...

Proniknout do útoku Liverpoolu bylo dlouhá léta prakticky nemožné. Trio novodobých legend „Reds“ ve složení Mané – Firmino – Salah šikanovalo obránce soupeřů s takovou lehkostí, že by do něj sahal jen blázen. Pak se objevil Diogo Jota a soupeři si museli zvykat na něco nového. Zdálo se, že to bude trvat roky, jenže pak přišel Luis Díaz.


Vždycky, když si kluby anglické Premier League nesou z přestupního trhu nějaké drahé zboží, řekněme dražší než pětadvacet milionů eur, zaplavuje i jejich nejvěrnější fandy paralyzující vlna skepticismu.

Nehledě na to, kolik ono zboží nasázelo v minulé sezoně gólů, kolik sezon má v jedné z pěti nejlepších evropských lig odehráno nebo kolik desítek milionů vlastně stálo, vždycky vyvstává řada otázek: Dokáže se prosadit v Premier League? Zapadne do našeho herního stylu? Ustojí ten tlak spojený s nejlepší soutěží světa, případně s vysokou přestupní částkou? Nebo taková ta klasická: Neměli jsme za ty prachy radši koupit tři mladší borce?

Variací těchto obav je tolik, že se nakonec téměř vždycky některá z nich ukáže jako oprávněná. Ale ne v případě „Kloppova“ Liverpoolu. 

O tom, jak má německý kouč se svým skautingovým oddělením dokonale vytipované všechny hráče nad výše zmíněnou hranicí přestupní částky, dokonale vypovídá už jen fakt, že se za těch sedm let na Anfieldu ještě ani jednou nespletl. Nevěříte? Tak koukejte…

Příchody Sadia Maného ze Southamptonu (čtyřicet jedna milionů eur) a Georginia Wijnalduma z Newcastlu (dvacet sedm milionů) před sezonou 2016/2017 rozporovat opravdu nelze. Na ně o rok později navázaly přestupy dvou patrně nejlepších fotbalistů světa následujících několika let, Virgila van Dijka, také ze Southamptonu (osmdesát pět milionů), a Mohameda Salaha z AS Řím (čtyřicet dva milionů). Trochu levnější mohl být možná jen Alex Oxlade-Chamberlain, jenž v té době přišel z Arsenalu za osmatřicet milionů a pořádné výtěžnosti dosáhl jen ve své první sezoně, ale rozhodně nešlo o žádný velký přehmat typu Nicolase Pépého z Arsenalu. Nebo Philippe Coutinha, jehož Liverpool ve stejném přestupním období prodal Barceloně za astronomických 135 milionů eur.

Následující léto Liverpool pokračoval ve své skautingové krasojízdě, když výnosy z Coutinha reinvestoval do brankáře AS Řím Alissona (šedesát dva milionů) a defenzivních středních záložníků Lipska, respektive Monaka, Nabyho Keïty (šedesát milionů) a Fabinha (čtyřicet pět milionů). I tihle tři se v podstatě okamžitě stali základními stavebními kameny Kloppova mančaftu, jenž tak v následující sezoně nemusel doznat vůbec žádných změn.

Až loni byl Liverpool znovu na nákupech, když z Wolverhamptonu přivedl Dioga Jotu za čtyřicet čtyři milionů a z Bayernu Thiaga Alcantaru za polovinu. A oba dva dnes patří k nejvychvalovanějším hráčům celé Premier League.

To dělá celkem deset velkých nákupů a deset tref do černého. Kdyby Liverpool neměl nejvyšší sportovní ambice, mohl klidně jen těchto deset hráčů po pár letech prodat se ziskem půl miliardy eur. Ale místo toho s nimi vyhrál mistrovský titul, Ligu mistrů, mistrovství světa klubů, Superpohár UEFA nebo anglický ligový pohár. Vlastně všechno, co šlo.

JEDNA DOBRÁ SEZONA

V aktuálně finišující sezoně se do velkých nákupů pustil znovu. Z Lipska si za čtyřicet milionů přivedl mladého stopera Ibrahimu Konatého, jenž by měl jednou nahradit „Velkého Virgila“, a z Porta za ještě o pět milionů víc kolumbijského útočníka Luise Díaze, nad nímž se vznášely všechny ty otazníky nastíněné v úvodu článku.

Z pohledu čísel se totiž pětadvacetiletému Kolumbijci vydařila jen poslední sezona, ve které nasázel šestnáct gólů v sedmadvaceti zápasech. Ale do té doby potřeboval jak v Portu, tak „doma“ v Junioru FC více než čtyři zápasy na jeden gól. 

Málokdo tak chápal, proč se Liverpool, jenž se jinak na trhu chová velmi střídmě a do „hvězdných válek“ se zpravidla nezapojuje, pouští do tahanice o levé křídlo, které má hned dvojitě (a nesmírně kvalitně) obsazené, s tak těžkými váhami, jako byly Manchester United nebo Tottenham, které o „Lucha“, jak zní Díazova přezdívka, také hodně stály.

„Luis je prvotřídní fotbalista, absolutní světová špička, a má v sobě všechno, po čem trenér může toužit,“ vyprávěl v zimě Klopp, jenž už kolumbijského rychlíka se svými kolegy sledoval pěkně dlouho. Věděl o něm všechno a jedinou záhadou prý bylo, jak rychle se na Premier League adaptuje. Ani Klopp nečekal, že to bude tak rychle. 

Díaz totiž hned při svém debutu v FA Cupu zaznamenal asistenci a při svém druhém startu v Premier League se prosadil i střelecky. A když začátkem dubna poprvé nastoupil v základu i do Ligy mistrů, byl z toho gól i asistence najednou. Navíc na půdě Benfiky, největšího rivala svého předchozího zaměstnavatele. Stejnou bilanci si zapsal i o dva týdny později v lize proti Manchesteru United a legenda „Rudých ďáblů“ Garry Neville jen žasla, jak „neskutečně dobrý“ ten hráč je. 

„Věděli jsme, že v Evropě je sotva pár fotbalistů, kteří by k nám mohli přijít a hned skočit do základu, a že on je jedním z nich. Ale přesto… rychlost jeho adaptace byla neuvěřitelná,“ říká Kloppův asistent Pep Lijnders, jenž v minulosti působil osm let jako asistent právě v Portu. A trochu csaplárovsky dodává, že „je to o kvalitě“. „Speciální hráči se vždycky chytí rychle. Tak poznáte, že jsou speciální,“ usmívá se Lijnders, jehož rukama už prošly mraky speciálních fotbalistů.

CELÝ ČLÁNEK, VČETNĚ TOHO, JAK PŘÍCHOD DÍAZE OVLIVNIL CELÝ LIVERPOOL, SI PŘEČTETE V NOVÉM ČÍSLE HATTRICKU S RONALDEM NA TITULNÍ STRANĚ, KTERÉ JE PRÁVĚ TEĎ NA STÁNCÍCH.

Premier League - STATISTIKY

Rozsáhlé klubové a hráčské statistiky spolu s podrobnými tabulkami naleznete zde.