Kdyby nebyl covid a nezabili Floyda… Kobra zavzpomínal na zahraniční štace, v dobrém vzpomíná i na Rumunsko

Čím jsem byl, tím jsem byl rád. Slavné verše z pera Jana Nerudy se dokonale hodí na Zdeňka Ondráška a jeho fotbalový příběh. V létě se po jedenácti dlouhých letech vrátil zpátky do Dynama, za sebou má štace v Norsku, USA, Rumunsku či Polsku. Ptáte se, kde se mu líbilo ze všeho nejvíc a kam by naopak už nešel? Pak vězte, že Kobra to takhle rozdělené nemá. Každou svou zahraniční misi bere jako zkušenost k nezaplacení. A je rád, že ji absolvoval. Včetně té, jež trvala jen 110 minut.

“Vážně nemohu říct, které ze svých zahraničních angažmá považuji za to nej. Není to tak, že bych na jedno vzpomínal rád a na další ne. Všechny měly něco do sebe, všechny byly pro mě něčím speciální. Prožil jsem díky nim věci a zkušenosti, které utvářely mou fotbalovou cestu,“ prohlásil v rozhovoru pro eFotbal.cz Ondrášek, jenž nejdelší období strávil v Norsku. V Tromsø odehrál dohromady pět sezon, v polské Wisle Krakow pobyl o rok méně.

A zatímco na obou těchto adresách ho fanoušci milovali, ti rumunští si ho užít nestihli. Když před dvěma lety odešel z Viktorie Plzeň do FCSB, z roční spolupráce se nakonec vyklubalo pouhých 110 minut za celkem tři zápasy. Ano, tak krátká doba stačila rázovitému šéfovi Gigimu Becalimu na to, aby nad ním zlomil hůl a poslal ho pryč. I přesto se ale Kobra snaží na Rumunsko vzpomínat v dobrém. A zdaleka nejen proto, že mu musel Becali vyplatit dvoumilionové odstupné.

“Víte, i v FCSB jsem potkal spoustu dobrých lidí. Problém tam měl se mnou pouze jeden člověk, bohužel ten nejdůležitější. Ale tak to prostě je. I tohle byla zkušenost k nezaplacení, kterou teď mohu alespoň předat mladším. Říct jim, že když jdou ven, je dobré se připravit fakt na všechno. Nikdy totiž nevíte, koho můžete potkat nebo co všechno se může stát. Přitom já jsem dělal všechno, co jsem mohl. Snažil jsem se na maximum. Bohužel pan majitel to viděl trochu jinak, ale to neznamená, že bych teď začal hanit celý klub. Nemám k tomu žádný důvod,“ ujistil Ondrášek, jenž si jako jeden z mála českých hráčů zkusil zámořskou MLS.

Hrál rok a půl v Dallasu a stal se tam hvězdou týmu. Kladivem, jenž ve 23 zápasech vstřelilo 9 gólů. “Amerika je jiný svět. Fakt neskutečný zážitek, který mohu všem jen doporučit. Kdyby nebyl covid a nezdvihla se velká vlna rasismu poté, co zabili Floyda, třeba bych tam hrál mnohem déle. Ale nedá se nic dělat. I tak jsem si to užil, jak to jen šlo. A kdoví, zda se třeba ještě někdy nenaskytne možnost se tam vrátit. Je mi sice 34 let, ale nikdy neříkej nikdy,“ konstatoval spolehlivý útočník.

Skoro jisté ale je, že se uzavřela jeho cesta Polskem. Konkrétně Krakowem, kam se loni vrátil z Norska. Vstřelil dva góly a po sezoně se coby volný hráč vydal zpátky na jih Čech. “Wisla mi přirostla hrozně moc k srdci. Má ty nejlepší fanoušky v Polsku a pro mě znamená něco jako druhý domov. Koneckonců Krakowu říkám menší Praha, takže to město fakt miluju,“ pousmál se Ondrášek, který teď bude opět dávat góly v dresu Českých Budějovic.

Naplnit stadion je můj největší sen. Až si všechno sedne, z Kušeje vyroste luxusní hráč, říká trenér Kulič