Pohled na tabulku musí Peltu trápit strašně. Ale chce to trpělivost, Jablonec se zvedne, věří Rada

Minulý víkend sice dokázali obrat silnou Slavii, i tak ale zůstali dál bez vítězství. Jako jediní z ligy čekají fotbalisté Jablonce na výhru šest kol, dnes si dají pokus číslo sedm. Od 15:00 hrají na půdě posledního Dynama. Bez ohledu na výsledek ale jejich bývalý kouč Petr Rada věří, že se brzy zvednou. “Chce to trpělivost. V létě proběhlo v klubu hodně změn, na můj vkus jich bylo až moc. Než si to sedne, zabere to vždycky čas, kvůli novému hřišti hrál navíc Jablonec na startu třikrát venku. Reprezentační pauza mu tak přijde vhod, po ní už to bude mnohem lepší. Alespoň já v to doufám,“ uvedl zkušený lodivod, který aktuálně cepuje pražskou Duklu.

Rada vedl Jablonec dvakrát v kariéře. Poprvé se ho ujal v roce 2003 a vydržel tam tehdy čtyři roky, o deset let později byl povolán zpátky. Druhá mise trvala ještě o půl roku déle a dlouho byla protkána jen úspěchy. V lize se Jablonec držel těsně pod vrcholem, ke dvěma třetí místům přidal dvě čtvrté. A dostal se i do světa. Jak do Evropské, tak i Konferenční ligy. Jen poslední sezona už Radovi nevyšla, vztah s kabinou se nejspíš vyčerpal. Závěr ročníku dojeli asistenti a Jablonec mohl být rád, že se vůbec zachránil v soutěži.

Loni to bylo dost podobné, ve spod tabulky se Severočeši nacházejí i v tuto chvíli. Za čtyři remízy mají čtyři body. Doma ale hráli pouze dvakrát, navíc proti oběma pražským “S“. Byť to z Edenu potrápili (1:1), kvůli skóre jsou předposlední.

“Neměli by tam být, na tu příčku nepatří. Bohužel dolů to šlo už za mě. Místo o poháry jsme najednou hráli o přežití a ani moji nástupci na tom bohužel zatím moc nezměnili. Tím ale nechci nikoho z nich kritizovat, říkat, že by odváděli špatnou práci. Trenér Látal navíc přišel k týmu až teď v létě a má to dost těžké. Když najednou přivedete třináct nových hráčů, je to prostě příliš. Tým se ovšem zvedá, od remízy se Slavií by se mohl odrazit. Vlastně musí. Jinak mu ten vlak ujede až moc,“ poznamenal Rada.

Hrát opět o bytí a nebytí by nejvíc ze všech mrzelo Miroslava Peltu. Majitele, který i přes závažné problémy osobního rázu odvádí pro klub dál maximum. Dvakrát byl odsouzen na šest let, ale pere se dál. To samé chce po hráčích.

“Jak ho znám, pohled na tabulku ho musí trápit strašně. Vím, jaký je, jako moc má Jablonec v srdci. Když se nám dařilo, byl náležitě hrdý, dával to všem najevo. Pořád se někde ukazoval a bylo to jen dobře. Teď se mu ale bohužel moc nevede, neprožívá zrovna šťastné období. Osobně ho obdivuju za to, jak pevné má nervy. Já jsem se s ním vždycky bavil úplně otevřeně. Ne vždy jsme se shodli, nikdy to však nehrotil. Prostě mi jen řekl svůj názor, vypili jsme kafe a šel zase pryč. Že se Jablonci nedaří tolik, jak by chtěl, mě mrzí hlavně kvůli němu. Ať si už si totiž o Peltovi myslí někdo cokoliv, jako šéf byl skvělý. Fotbal má fakt pod kůží. Rozumí mu jako málokdo v Česku,“ zdůraznil Rada s vírou, že se situace snad už brzy zlepší.

“Co se týče kádru, měl by Jablonec patřit minimálně do středu tabulky, i to by ale Mírovi bylo asi pořád málo. Chtěl by hrát zas nahoře, bít se v první šestce. Nevím, nakolik je to teď reálné, na klidný střed má ale mančaft určitě,“ uvedl bývalý kormidelník obou pražských “S“, který v Jablonci hodně sázel na matadora Jakuba Považance.

Důležitým hráčem byl tenhle záložník i pro jeho nástupce Davida Horejše, s Látalem si ale zjevně moc nesedl. Už po pěti kolech byl odejit pryč.

"Neznám pravý důvod, proč se to stalo, ani jsem se po něm nepídil. Určitě si ale nemyslím, že by Jakub byl konfliktní typ. To určitě ne. I za mě byly zápasy, které mu nevyšly, klidně už o přestávce šel z placu dolů. Druhý den pak dostal ceres, ani jednou po mně ale nevystartoval. Kritiku přijal a makal dál, navíc je to skvělý hráč. Sice občas působí dojmem, že ho to na hřišti ani moc nebaví, ale tak to není. Zničehonic trefí vítězství, rozhodne celý zápas. Navíc ryze fotbalovým způsobem, který by v tu chvíli možná nikdo nečekal. I proto jsem ho měl hodně rád, překvapilo mě, že ho nechali jít pryč. Ale už to není moje věc,“ pousmál se trenér Dukly s tím, že Jablonec již sleduje jen zpovzdálí.

“Není to o tom, že bych byl snad zahořklý, že by tam byl někdo, koho bych už nechtěl nikdy vidět. Nic takového, na všechny vzpomínám moc rád. Jen tam nechci jezdit, když se nedaří. Dostávat se kvůli tomu do řečí. Myslím, že trenéři tam teď mají svých starostí dost. A já jsem ten poslední, kdo by jim je chtěl ještě jakkoli přidělávat,“ uzavřel Rada.